Analytik: Svět je možná na pokraji energetické krize podobné té ze 70. let

Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit narušení energetického trhu v rozsahu velkých ropných krizí ze 70. let 20. století. Řekl to serveru zpravodajské televize CNBC místopředseda společnosti IHS Markit Daniel Yergin.

Moskva je jedním z největších světových vývozců ropy. Sankce Spojených států a jejich spojenců uvalené na ruský finanční systém již způsobily negativní postoj k ruské ropě ze strany bank, kupujících i přepravců.

Yergin, který se také věnuje historii energetického trhu, uvedl, že přestože na ruskou energii se zatím nevztahují sankce USA a dalších zemí, může dojít k velkým úbytkům ruských barelů z trhu. Země vyváží denně zhruba 7,5 milionu barelů ropy a rafinovaných produktů.

"Z hlediska logistiky by to bylo opravdu velké narušení a lidé by bojovali o barely," řekl Yergin. "Je to krize v zásobování. Je to logistická krize. Je to platební krize a mohla by také dosáhnout rozsahu ze 70. let minulého století."

Podle něj by nejhoršímu scénáři mohla zabránit silná komunikace mezi vládami, které sankce uvalují, a jejich průmyslem. Poznamenal, že členové NATO odebírají přibližně polovinu ruského vývozu a určitý podíl tohoto vývozu bude narušen.

Podle Yergina nyní existují sankce, které způsobují, že ruská ropa má problémy dostat se na trh, přestože na energetiku nebyly uvalené žádné zvláštní sankce. Kupují se obávají ruské ropy kvůli nátlaku bank, přístavů a přepravních společností, které se obávají, aby neučinily něco, co je v rozporu se sankcemi.

JPMorgan odhaduje, že 66 procent ruské ropy se snaží najít kupce. A pokud zůstanou dodávky ruské ropy narušené, mohla by cena ropy do konce letošního roku stoupnout na 185 USD za barel.

"Mohla by to být nejhorší krize od arabského ropného embarga a íránské revoluce v 70. letech," řekl Yergin. Obě události byly velkými ropnými šoky.

V roce 1973 producenti na Blízkém východě přerušili dodávky do USA a dalších západních zemí kvůli pomoci Izraeli v době arabsko-izraelské války. Ropy byl okamžitě nedostatek a Američané stáli fronty u čerpacích stanic, aby si koupili benzín, jehož cena prudce vzrostla. Dalším šokem byla íránská revoluce v letech 1978 a 1979, při které byl svržen íránský šáh.

"Co jsme dříve neviděli je také velký problém s pověstí, společnosti nechtějí obchodovat s Ruskem," upozornil Yergin. Ropné firmy se vzdávají svých velkých investic, na jejichž rozvoji mohly pracovat další roky a poskytnout v Rusku práci stovkám lidí. Ropné společnosti BP a Exxon Mobil oznámily, že opouštějí ruské společné podniky.

"Vladimir Putin za týden zničil to, co budoval 22 let, ekonomiku, která byla v podstatě integrovaná s globální ekonomikou. To, co se nyní stalo je, že se Rusko odpojilo od globální ekonomiky," řekl.

Yergin uvedl, že narušení dodávek z Ruska přichází v době, kdy je trh již omezeně zásobován. Skupina OPEC+, kterou tvoří členové Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenci v čele s Ruskem, se ve středu rozhodla pokračovat ve svých současných těžebních plánech. To znamená, že každý měsíc zvýší těžbu o přibližně 400.000 barelů denně, dokud v červnu nedosáhne svého cíle.

Pro Evropu je navíc bolestivý prudký nárůst cen zemního plynu. Evropa je největším odběratelem ruského plynu i ropy.

Analytici z odvětví tvrdí, že je nyní těžké říct, jak velké budou problémy s ruskou ropou. Bílý dům uvedl, že i když žádné sankce v oblasti energetiky nyní neexistují, jsou na stole.

Analytici Bank of America odhadli, že každý jeden milionů barelů ropy, který se z trhu ztratí, by mohl zvýšit cenu ropy Brent o 20 USD za barel. Partner Again Capital John Kilduff se domnívá, že ztráta bude dva až tři miliony barelů denně.

Kilduff rovněž uvedl, že očekává, že ruská ropa bude i nadále proudit ropovodem do Číny. Peking uvedl, že se k sankcím proti Rusku nepřipojí.

"Tentokrát si ropu odřízneme sami. Je to embargo, které si způsobíme sami," prohlásil Kilduff. "Tentokrát je to stávka kupujících, ne jednání dodavatelů."

Související

Vyschlé popraskané dno jezera Lake Mead postiženého suchem 15. září 2022 v Boulder City v Nevadě. Jezero Mead, které se nachází u Las Vegas nedaleko hranic mezi Nevadou a Arizonou, zásobuje elektřinou několik částí Arizony, Kalifornie a Nevady a je také zdrojem vody pro venkovské, městské a kmenové oblasti na celém jihozápadě.

Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci

Podle studie provedené 29 vědci z osmi zemí, se Země nachází mimo bezpečný operační prostor pro lidstvo. Tento stav je důsledkem poškozování planety, nadměrného využívání přírodních zdrojů a znečištění. Studie ukázala, že bylo již překročeno šest z devíti planetárních limitů, a to v některých případech výrazně. Tato zjištění poukazují na naléhavou potřebu ochrany životního prostředí a udržitelnosti, aby se člověk mohl nadále bezpečně vyvíjet na této planetě.

Více souvisejících

Země Energetika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy