Londýn kvůli epidemii vyhlásil stav ohrožení, sanitky nestíhají svážet pacienty

V částech Anglie se výrazně prodloužila doba dojezdu sanitek a další zpoždění ambulanční vozy nabírají čekáním před nemocnicemi, které nestíhají přebírat pacienty. Informovala o tom dnes stanice BBC, podle níž se tak děje v době bezprecedentního tlaku na britské zdravotnictví v důsledku epidemie.

V Londýně bylo v pondělí v jednu chvíli 700 pacientů, kteří čekali na sanitku, žádná pro ně ale nebyla k dispozici. V úterý museli lidé, kteří požádali o pomoc kvůli přímému ohrožení života, čekat na záchranku v průměru 70 minut. Za normálních okolností v takových případech trvá dojezd sanitky v britské metropoli sedm minut.

Z uniklých dat záchranné služby na jihovýchodě Anglie podle BBC vyplývá, že čekací doba sanitek před nemocnicemi se v prosinci prodloužila o více než třetinu v porovnání se stejným měsícem minulého roku. V průměru trvá záchrance půl hodiny, než nemocničním lékařům předá převáženého pacienta.

Jeden zdravotnický záchranář v Londýně řekl BBC, že se minulý týden setkal s pacientem, který čekal na příjezd sanitky 12 hodin. Při jiné příležitosti byla sanitka přivolána ke covidovému pacientovi, který měl akutní potíže s dýcháním. Trvalo osm hodin, než k němu zdravotníci dorazili a poskytli mu kyslík. Místní záchranná služba je podle něj v současnosti "na kolenou".

Anglické záchranné služby tvrdí, že dělají vše proto, aby se s krizí vypořádaly. "Pokračujeme v upřednostňování nejzávažněji nemocných a zraněných pacientů a náš tým vyškolených lékařů v našich operačních střediscích tvrdě pracuje na tom, aby podle potřeby dohlížel a udržoval kontakt s mnoha dalšími pacienty při čekání na příjezd sanitky," uvedla londýnská záchranná služba.

Nynější prodloužení dojezdové doby i času stráveného čekáním je podle zástupce ředitele Královské koleje pro urgentní medicínu Adriana Boylea "mimo jakákoliv měřítka". Boyle varoval, že záchranná služba čelí dosud nevídané krizi, přičemž problém představuje především fakt, že záchranáři čekající v sanitkách před nemocnicemi chybí tam, kde jsou nejvíce potřeba - u volajících pacientů.

Britský ministr zdravotnictví ve čtvrtek uvedl, že vláda se kvůli nárůstu pacientů v metropoli připravuje na možný kolaps tamního zdravotnictví. Do stavu pohotovosti byla opět uvedena polní nemocnice státního systému NHS, která pacientům sloužila už na jaře. Polovina všech hospitalizovaných pacientů v Londýně má covid-19, v rámci celé Anglie je to třetina.

Londýnský starosta Sadiq Khan dnes kvůli nepříznivé epidemické situaci vyhlásil stav ohrožení, informuje Evening Standard. Nemocnicím v britském hlavním městě podle něj hrozí kolaps, pokud se lidé nebudou chovat zodpovědně. "Vyhlásil jsem v Londýně stav ohrožení, neboť nebezpečí, které představuje virus pro naše město, se nachází v kritickém bodě. Jeden z 30 Londýňanů má nyní covid-19. Pokud okamžitě nezasáhneme, náš (systém veřejného zdravotnictví) NHS bude zahlcen a zemřou další lidé," uvedl Khan na twitteru.

.@MayorofLondon has today declared a ‘major incident’ due to the rapid spread of the coronavirus across the capital and the increase of Covid-19 cases in hospitals, which has left the NHS at risk of being overwhelmed.Read more here:

— Mayor's Press Office (@LDN_pressoffice) January 8, 2021

Šíření koronaviru je podle něj v současnosti "mimo kontrolu". Londýňany proto starosta vyzval, aby nevycházeli z domovů, pokud to není zcela nezbytné.

Podle stanice BBC byl stav ohrožení (major incident) vyhlášen v britském hlavním městě dosud třikrát - při požáru věžového domu Grenfell Tower a během teroristických útoků na londýnských mostech Westminster Bridge a London Bridge. Všechny tři incidenty se odehrály v roce 2017.

V londýnských nemocnicích leží momentálně 7000 pacientů s covidem-19, což představuje 35procentní nárůst v porovnání s předchozím vrcholem epidemie, řekl Khan. Úřady již ve čtvrtek uvedly, že přibližně polovina všech hospitalizovaných pacientů v Londýně má covid-19.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Velká Británie Londýn Sadiq Khan

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy