Covid dopadá i na dopravu. Za Londýnem se hromadí taxíky

Během epidemie je pro typické londýnské černé taxíky stále složitější získat zákazníka. Jejich majitelé tak mnohé z aut zaparkovali na polích na předměstí metropole, píše agentura AFP.

Tony Georgiou si prohlíží pole zaplněné taxíky zaparkovanými jeden vedle druhého. "Už jsem ztratil přehled, kolik vozů tu vlastně máme. Musí tu být tak 150 až 200 aut, která jsme stáhli z provozu," říká s beznadějí v hlase Georgiou, šéf společnosti GB Taxis Limited, která pronajímá vozy řidičům s licencí.

Ikonické klenuté taxíky byly původně navrženy tak, aby vyhovovaly cestujícím v cylindrech. Patří k symbolům Londýna stejně jako červené telefonní budky nebo policisté v čepicích.

Centrum města je teď kvůli druhé celostátní uzávěře liduprázdné a většina řidičů se rozhodla své pronajaté taxi vrátit. Společnosti, které auta pronajímají, jsou zahlcené vrácenými vozy a musí je skladovat na polích za Londýnem.

"Děje se to všude, všude okolo silnice M25 (londýnský okruh), jsou tam pole plná taxíků, stejně jako tady," vysvětlil agentuře AFP Steve McNamara, generální tajemník Asociace řidičů taxi s licencí (LTDA). Tato nevídaná situace je podle McNamary pro některé neudržitelná.

Z aut Tonyho Georgioua už ukradli díly za 120.000 liber (přibližně 3,5 milionu korun). Podnikatel neví, zda jeho firma po 16 letech existence právě tento boj přestojí.

Po Londýně obvykle jezdí 20.000 vozů taxislužby. Podle čísel asociace LTDA, která sdružuje 11.000 vozů, a letiště Heathrow jich je v současnosti v provozu jen 20 procent.

"Od června jsme přišli o 5000 až 6000 aut," uvádí McNamara. Někteří řidiči taxi si podle McNamary teď přivydělávají rozvážkou pro supermarkety, ale většina jich přestala pracovat.

Ti, kteří nadále vozí klienty, by si mohli vydělat 20 procent svého obvyklého ročního platu, který se zpravidla pohybuje mezi 15.000 a 80.000 liber (442.000 korun až 2,36 milionu korun).

Podle McNamary je hlavní příčinou poklesu počtu taxíků nový koronavirus a ne aplikace typu Uber.

Londýnské dopravní podniky (TfL) potvrdily, že zatímco k 1. březnu registrovaly 19.000 vozů taxi s licencí, na začátku listopadu to bylo 16.000.

Letiště Heathrow bylo dříve nejfrekventovanějším v Evropě. Taxikář Sam Houston tam obvykle čekal na jízdu tři hodiny, dnes, v době koronaviru, se mu čekání na jediného zákazníka běžně protáhne na 20 hodin nebo i celý den. Dříve prý 45letého řidiče tato práce obstojně uživila, ale epidemie je podle něj nejhorší období, jaké kdy za osm let s taxi zažil.

Někteří jeho kolegové se pokusili získat podporu v rámci systému částečné nezaměstnanosti pro živnostníky, ale mnozí z nich nesplňují podmínky pro získání peněz.

"Chceme od vlády cílenou podporu pro naše odvětví," říká Sam Houston a souhlasí s ním i McNamara, který dodává, že řidiči mají finanční obtíže, ačkoliv mnozí z nich nedávno investovali do elektromobilů nebo platebních terminálů. Požaduje specifickou finanční podporu, která by se podobala té, kterou získaly restaurace. Taxislužby byly podle McNamary "stejně tvrdě zasažené, ne-li více, jako tento sektor".

Související

Více souvisejících

Velká Británie Londýn Taxi

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy