Putin ve videu na konferenci o klimatu hovořil o ochraně ruských lesů

Rusko přijímá energická opatření, aby zachovalo své lesy, které tvoří asi pětinu všech lesů na světě. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin v předem nahraném projevu k účastníkům konference OSN o klimatu COP26. Putin, podobně jako čínský vůdce Si Ťin-pching, nepřicestoval do Glasgow, kde se konference koná, ale v černomořském letovisku Soči pořádá pořady ohledně zvyšování obranyschopnosti země.

Ekologové upozorňují, že každoročně během sezóny lesních požárů shoří na Sibiři - a čas od času i v evropské části Ruska - miliony hektarů lesních porostů. Některé požáry úřady ani nehasí, pokud dospějí k názoru, že hašení by vyšlo dráž než škody způsobené ohněm v odlehlých a často špatně dostupných končinách. Místy se ale situace natolik vymkne kontrole, že dým z lesních požárů týdny dusí i vzdálená města a vědci přemítají o dopadech na globální oteplování. Experti ve službách ruského státu ale kritiku odmítají s tím, že požáry každoročně pohltí jen zlomek celkové rozlohy ruských lesů.

"V naší země se nachází okolo pětiny všech světových lesů. Přijímáme ta nejserióznější a nejenergičtější opatření pro jejich zachování. Zdokonalujeme řízení lesního hospodářství, bojujeme s nelegálním kácením a lesními požáry, zvětšujeme plochy, kde se lesy obnovují. Důsledně zvětšujeme financování zaměřené na tyto cíle," řekl Putin podle agentury RIA Novosti. "Vytkli jsme si za cíl dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky nejpozději v roce 2060. Rusko se přitom opírá i o jedinečné bohatství lesních ekosystémů a jejich významný potenciál při pohlcování skleníkových plynů," řekl Putin podle agentury TASS.

Rusko podle svého prezidenta podporuje návrh společné deklarace o lesích, vypracované v rámci klimatického summitu OSN v Glasgow. "Předpokládáme, že realizace deklarace povzbudí bližší partnerství všech zainteresovaných států při záchraně lesů," řekl Putin a dodal, že to poslouží k dosažení cílů pařížské dohody o klimatu.

Světoví lídři se v pondělí na klimatické konferenci COP26 v Glasgow zavázali, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie. Prvních dvou dnů schůzky se účastní nejvyšší představitelé řady zemí, které jednají o konkrétních cílech v boji proti globálnímu oteplování, o obnovitelných zdrojích energie, ochraně přírody, šetrných způsobech dopravy, rovnosti pohlaví nebo o zapojení mladé generace.

Putin v pondělí odmítl obvinění ze strany USA, že jeho země nedělá v boji proti klimatickým změnám dostatek, uvedla agentura Reuters. Rusko týž den schválilo dlouhodobou vládní klimatickou strategii, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2060. Odborníci na změny klimatu ale nejčastěji uvádějí rok 2050 jako nezbytný termín pro zastavení uhlíkových emisí, pokud má svět zabránit nejextrémnějšímu globálnímu oteplování.

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin COP 26 (klimatická konference Glasgow) lesy sibiř

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy