NÁZOR - Poté, co ruský prezident Vladimir Putin 15. ledna v projevu o stavu země neočekávaně navrhl sérii ústavních změn, které mají posílit roli parlamentu a pozdvihnout postavení premiéra v politickém systému, jsou experti na Rusko na nohou, konstatuje profesor Sergej Radčenko v komentáři pro server Moscow Times. Historik z Cardiff University uznává, že překvapení je pochopitelné.
Jasný účel
Na druhou stranu, změna ústavy se od Putina dala čekat, protože jinak nemohl zůstat u moci po roce 2024, kdy mu vyprší druhé funkční prezidentské období, upozorňuje profesor. Dodává, že přesto existovaly méně komplikované způsoby, například zrušení limitu dvou po sobě jdoucích funkčních období.
S ohledem na pokročilý stav autoritářství v Rusku by se i prosté jmenování Putina doživotním prezidentem setkalo s nadšenými ovacemi loutkového parlamentu, tvrdí odborník. Vyzdvihuje, že Putin namísto toho navrhl posílit Státní dumu, tedy dolní parlamentní komoru, která má získat pravomoc vybírat premiéra - což nyní náleží prezidentovi - i další ministry federální vlády.
"Účel je jasný - zbavit úřad prezidenta některých klíčových pravomocí," píše Radčenko. Poukazuje, že Putin navodil zmatek a vyvolal další otázky ohledně své odchodové strategie návrhem posílit ústavní roli státní rady, dosud poradního orgánu složeného z regionálních gubernátorů a několika vysokých federálních představitelů.
Nabízí se otázka, zda se Putin stane premiérem, či hlavou státní rady, pomyslným otcem národa ve stylu bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který odešel ze scény, aby se stal hybatelem věcí z polického stínu, konstatuje historik. Soudí, že na odpovědi příliš nesejde, protože Putin si najde cestu, jak zůstat v politice, pokud je pro to rozhodnut.
Krok správným směrem
Navrhované změny ovšem Radčenko hodnotí jako krok správným směrem, jelikož mají odstranit prakticky neomezené pravomoci ruského prezidenta. "Politická centralizace historicky sloužila jako velká překážka pro demokratizaci Ruska," tvrdí expert. Připomíná, že na počátku 90. let nastala chvíle, kdy se zdálo, že země míří ke skutečnému oddělení mocí, avšak než byl systém brzd a protivah institucionalizován, tehdejší prezident Boris Jelcin poslal na své kritiky v parlamentu tanky.
Tento střet mezi prezidentem a parlamentem na podzim roku 1993 vydláždil cestu pro přijetí stávající ruské ústavy, která dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, upozorňuje Radčenko. Deklaruje, že právě tato ústava vyslala Rusko na relativně rychlou cestu k Putinovu autoritářství.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Změny, které Putin navrhl, jsou příliš kosmetické na to, aby plně napravily škody napáchané ústavou z roku 1993, míní historik. Podotýká, že Putin přiznal, že se nesnaží v Rusku vytvořit parlamentní republiku, jelikož taková forma vlády by podle něj neumožnila zemi "normální rozvoj" a "stabilní existenci".
"Tomto bodě se (Putin) zajisté mýlí," deklaruje odborník. Věří, že jestli existuje důležitý faktor, který brání Rusku v normálním vývoji a stabilní existenci, pak je to koncentrace politické moci v rukou diktátorů.
I ty nejmírnější reformy, po nichž Putin volá, nicméně pomohou nastolit rámec, který teoreticky umožní lepší fungování brzd a protivah ve stávajícím systému, soudí profesor. Domnívá se, že prezident evidentně doufá, že rozdělením moci bude mít možnost tahat za správné nitky, pokud se někdy rozhodne odejít.
Až ale Putin odejde ze scény definitivně, tyto brzdy a protiváhy mohou nadále fungovat nezávisle na něm a jeho neviditelné ruce, naznačuje Radčenko. Dodává, že teprve v momentě, kdy Rusko zavede životaschopné politické instituce, které zamezí přehnané koncentraci moci v rukou vůdce - i kdyby ten měl sebelepší úmysly -, země dostane šanci stát se běžnou demokracií.
"Bylo by ironií, pokud by Putin pomohl Rusko vyslat touto cestou, ale Rusko je svou hořkou ironičností známé," uzavírá historik.
Související
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
Rusko , Vladimír Putin , Boris Jelcin
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 38 minutami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 4 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 8 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 8 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák