Zemřel Vladimir Žirinovskij, jeden z nejznámějších ruských politiků

Zemřel známý ruský politik a poslanec Vladimir Žirinovskij. Bylo mu 75 let. Jeho smrt podle agentury TASS dnes oznámil šéf dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. Vůdce ruské krajní pravice se léčil z nemoci covid-19. Zprávy, že chorobě podlehl, se v ruských médiích objevily už koncem března, tehdy se ale nepotvrdily.

"Po dlouhé a těžké nemoci zemřel Vladimir Žirinovskij," oznámil podle ruské agentury předseda Státní dumy Volodin při zasedání sněmovny. Následně poslanci památku zemřelého zakladatele a vůdce krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) uctili minutou ticha a jednání bylo přerušeno.

Deník Kommersant na webu připomněl, že Žirinovskij byl s koronavirovou nákazou přijat v moskevské Centrální klinice už 2. února. Jeho stav se zhruba v polovině března zhoršil a podle médií lékaři pacienta kvůli tomu dokonce uvedli do umělého spánku. V úterý 5. dubna lékaři podle deníku pozvali příbuzné do nemocnice, aby se s Žirinovským rozloučili. Jeho organismus selhával a mohl zemřít každou minutu, uvedl Kommersant.

Falešná zpráva o Žirinovského smrti se rozšířila v médiích 25. března poté, co ji na telegramu zveřejnil senátor Alexandr Proňuškin. Zanedlouho informaci ale stáhl, poté co ji popřeli Volodin a také ministerstvo zdravotnictví.

Kommersant připomněl excentrického politika sérií citátů, v čele s výrokem po prezidentských volbách roku 2008: "Zúčastním se i příštích voleb, až do smrti se budu účastnit voleb a dokonce i ze hřbitova se zúčastním a budu vám odtud dávat znamení, že tam ležím."

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila Žirinovského za jednoho z nejvíce rozporuplných a nejvíce výrazných ruských politiků. Věčný poslanec byl "jedním z posledních lidí, jejichž politický životopis byl starší než současné Rusko, a politický kapitál jeho strany se plně opíral o jeho osobní herecký talent a umění mistrovsky využívat konjunkturu". Žirinovského si mnozí budou pamatovat jako autora skandálních, občas i agresivních prohlášení, a to i na adresu režimu, ale v tom hlavním byl vždy věrným spojencem Kremlu, ať už šlo o konfrontaci se Západem, anexi Krymu, přijímání nových represivních zákonů či změny v ústavě výhodné pro režim. BBC dodala, že i Žirinovského smrt, stejně jako život, se neobešla bez skandálu: o hospitalizaci politika se veřejnost dozvěděla až s týdenním zpožděním - a to Žirinovskij onemocněl covidem krátce poté, co prohlašoval, že se nechal už osmkrát očkovat.

Související

Vladimir Žirinovskij

Žirinovskij je kvůli covidu v nemocnici, zvěsti o jeho úmrtí se nepotvrdily

Ruské ministerstvo zdravotnictví popřelo zprávu o úmrtí známého politika a poslance Vladimira Žirinovského, která se dnes rozšířila v médiích. Vůdce ruských nacionalistů je podle listu Kommersant od začátku února na moskevské Centrální klinice kvůli koronavirové nákaze. Stav 75letého pacienta lékaři označují za "stabilní".

Více souvisejících

Vladimir Žirinovskij Rusko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy