Izraelská armáda dál plení nemocnici Šifá a chystá ofenzívu na Rafah

Izraelská armáda ve středu oznámila, že její operace v nemocnici Šifá ve městě Gaza pokračuje, přičemž v bojích zahynuli mnozí militanti.

"(Izraelští) vojáci zatím v oblasti zabili přibližně 90 teroristů," uvedla izraelská armáda. Dodala, že její příslušníci také zadrželi 160 podezřelých a převezli je do Izraele k dalšímu výslechu.

Vojáci během operace zabavili i zbraně. Podle armády nebylo poškozeno zdravotnické vybavení a nebyli zraněni civilisté, pacienti ani lékaři této nemocnice, která je největším zdravotnickým zařízením v Pásmu Gazy.

Armáda také oznámila, že během operace zahynuli dva izraelští vojáci. DPA upozorňuje, že tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Izraelští vojáci vstoupili do nemocnice Šifá v pondělí. Komplex jejích budov podle izraelské armády využívají vysokopostavení členové hnutí Hamás, které je zodpovědné za útok na jih Izraele z loňského října.

Během předchozích operací v nemocnici armáda uvedla, že tam našla komplex tunelů, které využívají členové Hamásu.

Izraelská armáda podnikne plánovanou ofenzívu na město Rafah na jihu Gazy, které je baštou Hamásu, i přes mezinárodní tlak, uvedl už dříve na jednání izraelské vlády premiér Benjamin Netanjahu.

Zároveň přislíbil, že armáda bude při operaci v Rafahu postupovat „opatrně“. Podle jeho slov se operace spustí o "několik týdnů", informoval deník The Times of Israel (TOI).

Žádný mezinárodní tlak, ať by byl jakkoli silný, nás nezastaví, abychom splnili cíle této války: eliminaci Hamásu, propuštění všech našich rukojmích a zajištění toho, aby Gaza přestala být pro Izrael hrozbou. Abychom to mohli udělat, budeme operovat iv Rafahu, " řekl Netanjahu na videu, které zveřejnil jeho úřad.

Premiér se dále zeptal "přátel v mezinárodním společenství", ať už tak rychle zapomněli na bezprecedentní útok Hamásu na Izrael z loňského října a upřeli židovskému státu právo na vlastní sebeobranu.

Apeloval přitom na země světa, aby místo Izraele vyvíjely tlak na Hamás a na s ním spřízněný Írán.

Izraelský premiér v pátek schválil operaci v Rafahu navzdory rostoucí mezinárodní kritice, protože v Rafahu se nachází jeden a půl milionu Palestinců, kteří tam utekli před boji v jiných oblastech Pásma Gazy.

Zároveň s přípravami ofenzívy na Rafah probíhají i jednání o příměří s Hamásem, které zprostředkuje Katar.

Podle AFP se mnozí obávají, že by se ofenzíva na Rafah neobešla bez masových civilních obětí. Silnější kritika postupu izraelské armády přichází i ze strany USA a Německa.

Izraelská armáda poukazuje na to, že vítězství nad Hamásem není možné bez ovládnutí města Rafah, považovaného za baštu tohoto hnutí, které je na seznamu teroristických organizací v EU i USA.

Důsledkem bojů v pásmu Gazy je i velmi nepříznivá humanitární situace tamního obyvatelstva. Mezinárodní organizace varují, že pokud se nepodaří výrazně zvýšit dodávky pomoci, hrozí hladomor.

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy