Vatikán se chystá na pohřeb papeže Benedikta XVI.. Očekává se 70 tisíc lidí, za Česko pojede Fiala

Králové, šlechtici, prezidenti i mnozí duchovní se chystají zúčastnit pohřbu emeritního papeže Benedikta XVI., který bude ve čtvrtek celebrovat na Svatopetrském náměstí současný papež František. Příjezd oficiálně potvrdili zástupci Itálie, Německa nebo Česka. Řím počítá s účastí až 70.000 věřících. Dnes, tedy druhý den, kdy lidé možnost se s Benediktem osobně rozloučit, se před Svatopetrskou bazilikou opět tvoří fronty, informovala agentura APA.

Vatikán dříve uvedl, že na pohřeb byly oficiálně pozvány jen delegace dvou zemí - Itálie a Benediktova rodného Německa. Souvisí to s tím, že emeritní papež již nebyl hlavou státu. Italskou delegaci povede podle Vatikánu prezident Sergio Mattarella, součástí německé bude prezident Frank-Walter Steinmeier, bavorský premiér Markus Söder a podle agentury DPA také kancléř Olaf Scholz.

Do Vatikánu se chystají rovněž český premiér Petr Fiala a čeští biskupové.

Podle dosud nepotvrzených informací přijede na smuteční obřad mimo jiné i španělský král Felipe, jeho matka Sofía a skupina katolických prelátů pod vedením arcibiskupa Juana Josého Omelly. Očekávána je rovněž maďarská prezidentka Katalin Nováková a její kolegové z Polska Andrzej Duda a Portugalska Marcelo Rebelo de Sousa. Delegaci vyšle pravoslavný patriarchát v Konstantinopoli.

Pohřeb je naplánován na čtvrtek v 09:30 na Svatopetrském náměstí. Ve dvoutisícileté historii katolické církve to bude poprvé, kdy současný papež povede smuteční mši za svého předchůdce.

Odborníci na protokol stále pracují na liturgii obřadu, poslední slovo však bude mít František, připomíná APA. Po boku papeže, který kvůli problémům s kolenem povede obřad nejspíše vsedě, bude pravděpodobně děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re či státní sekretář a druhý nejvyšší představitel Vatikánu Pietro Parolin. Oltář je již připraven na Svatopetrském náměstí.

Na rozdíl od pohřbu úřadujícího papeže bude ten Benediktův bez devítidenního smutku, kardinálové rovněž nebudou volit nástupce. Zatím není jasné, zda bude tvář zesnulého při zavírání rakve zahalena bílým hedvábným závojem, jak velí tradice papežských pohřbů.

Podle vatikánských pravidel musí být papež pochován čtyři až šest dní po své smrti. Emeritní papež si přál být pohřben v bývalé hrobce svého předchůdce Jana Pavla II. ve Svatopetrské bazilice. Ta se uvolnila po přesunu ostatků polského papeže do jiné části chrámu, stalo se tak v souvislosti s jeho blahořečením v roce 2011.

Tělo Benedikta je i dnes vystaveno ve Svatopetrské bazilice, kterou od rána do dnešního poledne prošlo asi 25.000 lidí, uvedla agentura AP. Mezi hosty, kteří přišli vzdát hold konzervativnímu emeritnímu papežovi, byl dnes podle agentur například maďarský premiér Viktor Orbán. Jen v pondělí přišlo dát zesnulému poslední sbohem na 65.000 lidí, což bylo dvakrát více, než kolik činily původní odhady. Poslední možnost k rozloučení bude mít veřejnost ve středu. Na bezpečnost truchlících dohlíží více než 1000 policistů.

Biskupská konference v Benediktově rodném Německu dnes podle DPA doporučila farnostem, aby se ve čtvrtek v 11:00 po celé zemi rozezněly kostelní zvony.

Česko zastoupí Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek zastoupí Českou republiku na posledním rozloučení s bývalým papežem Benediktem XVI. Novinářům to řekl na dnešní tiskové konferenci k hodnocení uplynulého českého předsednictví v Radě EU. Do Vatikánu se chystají i tuzemští biskupové a další věřící.

"Českou republiku tam budu zastupovat já," uvedl Fiala. Pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. bude ve čtvrtek sloužit na Svatopetrském náměstí současný papež František. Podle agentury APA počítá Řím s účastí až 70.000 věřících. Pohřbu se budou účastnit králové, šlechtici, prezidenti i řada duchovních.

Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, zemřel poslední den minulého roku ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. V roce 2013 se stal prvním papežem za zhruba 600 let, který na svou funkci rezignoval. Smrt emeritního papeže reflektovala kromě věřících i řada světových státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena. Zesnulého vyzdvihli jako velkého teologa nebo obránce "tradičních hodnot".

Fiala dříve uvedl, že si papeže Benedikta XVI. velmi vážil. "Mám rád jeho teologická a filozofická díla, patřil k předním intelektuálním osobnostem naší doby. Jeho velikost ukazuje i jeho rozhodnutí odejít z papežského stolce," řekl předseda vlády. Dodal, že je vděčný za možnost se s ním setkat.

Související

Benedikt XVI.

Benedikt XVI. nebyl zcela svobodný ani po odchodu z funkce, řekl papež František

Bývalý papež Benedikt XVI. nebyl zcela svobodný ani po odchodu ze svatopetrského trůnu. Agentuře AP to o svém předchůdci řekl současný papež František. Příští emeritní papežové by se tak podle něj mohli rozhodnout žít po rezignaci jiným způsobem. Papež František potvrdil, že by v případě abdikace žil mimo Vatikán.

Více souvisejících

Papež Benedikt XVI. Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy