Švédsko dalo Maďarsku košem. Chce do NATO a diskutovat o tom nebude

Na neformálním setkání švédského premiéra Ulfa Kristerssona s předsedou maďarské vlády během probíhajícího summitu Evropské unie v Bruselu se nebudou vést žádné rozhovory o Severoatlantické alianci. Švédský premiér to uvedl před odletem do Bruselu v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter.

Kristersson řekl, že rychlost, s jakou Maďarsko přijme rozhodnutí o ratifikaci, ovlivní možnost diskutovat o otázkách, které lze projednat pouze tehdy, pokud bude Švédsko členem NATO. Zmínil, že otázka stíhaček Gripen je důležitým tématem, a že dlouholetá spolupráce na tomto poli může pokračovat, pokud se i Švédsko připojí k NATO.

Orbán pozval švédského premiéra do Budapešti. Po odmítavých vyjádřeních předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra ve věci vstupu Švédska do NATO ale Kristersson uvedl, že vstup do NATO nebude předmětem diskuze.

Švédský premiér prohlásil, že jsou připraveni na vstup do NATO, ale zmínil, že existují i jiná témata, která lze mezi Maďarskem a Švédskem diskutovat. Není však jasné, zda Kristersson navštíví Budapešť před ratifikací maďarským parlamentem nebo po ní.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó následně uvedl, že ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může počkat na řádnou schůzi maďarského parlamentu koncem února. Tehdy může být tato otázka zařazena do programu, pokud o tom rozhodne parlamentní většina, řekl v úterý pro komerční televizi ATV.

Opoziční poslanci v pondělí iniciovali svolání mimořádné schůze parlamentu k otázce rozšíření NATO, a to na 5. února. "Teď nás nedělí dlouhé období od zahájení řádné schůze parlamentu. Ta má být příští měsíc, koncem února, proto nevidím důvod ke svolávání mimořádné schůze," řekl Szijjártó.

Spojené státy přitom očekávají, že Maďarsko vstup Švédska do NATO brzy ratifikuje. Vyplývá to z prohlášení šéfa diplomacie Spojených států Antonyho Blinkena, ze kterého citovala v úterý americká média

Maďarsko podle Blinkena musí okamžitě jednat, aby ukončilo přístupový proces Švédska do Severoatlantické aliance. "Očekávám, že se tak stane v příštích týdnech, kdy se znovu sejde maďarský parlament," řekl šéf americké diplomacie.

Doporučené články

I generální tajemník NATO předpokládá, že maďarský parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance koncem února. Tím by byla odstraněna poslední překážka pro přijetí severské země do NATO. Jens Stoltenberg to uvedl po dnešním jednání s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, které proběhlo v bruselském sídle NATO.

Stoltenberg vyjádřil potěšení z nedávného vývoje v Turecku, kde byl dokončen poslední krok ratifikace vstupu Švédska do NATO. Turecký parlament dokument schválil v úterý a prezident Recep Tayyip Erdogan ho podepsal ve čtvrtek. Kandidátský vstup do NATO musí potvrdit všech 31 členských států aliance, a tak zbývá pouze ratifikace ze strany Maďarska.

Na tiskové konferenci dnes Stoltenberg uvedl, že diskutoval o této záležitosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který potvrdil, že Budapešť podporuje vstup Švédska do aliance. Šéf NATO zdůraznil, že členství Švédska posílí Severoatlantickou alianci a zlepší celkovou bezpečnost. Ujistil, že maďarský parlament plánuje projednat ratifikaci až na konci února podle informací získaných od premiéra Orbána.

Švédsko, tradičně neutrální země, podalo žádost o vstup do aliance spolu s Finskem v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Většina členských států již schválila vstup obou zemí v roce 2022 nebo na začátku roku 2023. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku, a Finsko se stalo členem NATO na začátku dubna.

Problematické tak zůstává pouze Maďarsko, které dlouhodobě prohlašovalo, že nebude poslední, kdo vstup Švédska do NATO schválí. Předseda maďarského Národního shromáždění László Kövér navíc ani nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Vyplývá to z rozsáhlého čtvrtečního rozhovoru pro server index.hu.

Podle něj není Maďarsko, které jako jediné členské NATO neschválilo rozšíření Aliance, v trapné situaci, a zdůraznil, že někdo musí být i poslední. Kövér poukázal na závazky členských států NATO v případě napadení a tvrdí, že Švédsko si toho není vědomo, což považuje za vážné nedorozumění.

Kövér také vzkázal generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, že by celý spor měl být již dávno vyřešen, pokud by Stoltenberg přesvědčoval spíše švédské politiky než se snažil přesvědčit Budapešť.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko NATO Maďarsko Viktor Orbán Ulf Kristersson

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy