Svět před 60 lety podpisem PTBT změnil postoj k jaderným zbraním

Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (PTBT), často známá také jako zákazová smlouva o zkouškách, představuje klíčový krok v mezinárodním úsilí o omezení a kontrolování jaderných zkoušek. Tato dohoda, která byla podepsána před 60 lety, 5. srpna 1963, měla za cíl zastavit nebo alespoň značně omezit testování jaderných zbraní, což mělo přispět k udržení mezinárodní stability a prevenci dalšího šíření jaderných zbraní. 

Po druhé světové válce a vývoji jaderných zbraní začaly národy hledat způsoby, jak omezit jejich šíření a používání. Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek se stala významným krokem k dosažení tohoto cíle. Byla vyjednána během studené války a podepsána 5. srpna 1963 Spojenými státy americkými, Sovětským svazem a Velkou Británií. Později se k ní připojilo mnoho dalších zemí.

Hlavním cílem PTBT bylo omezit jaderné zkoušky, které mohly vést k rozvoji a zdokonalení jaderných zbraní. Tímto způsobem se měla zvýšit bezpečnost mezinárodního prostředí a zabránit nekontrolovatelnému závodu ve vývoji těchto zničujících zbraní. Důležitým prvkem PTBT byla také snaha zamezit radiačnímu znečištění a ochránit životní prostředí.

PTBT zavedla základní zákaz jaderných zkoušek ve vesmíru, pod vodou a na zemi. To mělo za následek značné omezení možností národů testovat nové jaderné zbraně a vyvíjet pokročilé technologie. Dohoda výrazně přispěla k redukci jaderných zkoušek a vytvořila základ pro další mezinárodní dohody týkající se jaderných zbraní.

I když PTBT představovala významný krok směrem k omezení jaderných zkoušek, ne všechny země smlouvu podepsaly a ratifikovaly. Některé státy, které vlastní jaderné zbraně, nejsou členy PTBT a pokračují v provádění omezených jaderných zkoušek. To může narušit snahu o mezinárodní bezpečnost a kontrolování šíření jaderných zbraní.

Dnešní výzvy spojené s jadernými zkouškami zahrnují také nové technologie, jako jsou podzemní testy, které mohou být obtížněji detekovatelné. Kromě toho se objevují obavy z možného porušování PTBT některými zeměmi, což může ohrozit mezinárodní snahu o kontrolu jaderných zkoušek a ochranu globální stability.

Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek představovala významný krok směrem k omezení jaderných zkoušek a mezinárodnímu úsilí o udržení stability a kontrolování šíření jaderných zbraní. I přes úspěchy PTBT však stále existují výzvy spojené s moderními technologiemi a možným porušováním dohody některými státy. Mezinárodní spolupráce a dialog jsou klíčovými prvky pro dosažení dlouhodobého cíle - bezpečného a jaderně demilitarizovaného světa.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy