V rámci prodloužení programu praktické podpory NATO pro Ukrajinu, který funguje od roku 2016, se podařilo uplatnit maďarské připomínky. Po setkání Rady NATO - Ukrajina na úrovni ministrů zahraničních věcí v Bruselu to ve středu podle maďarských médií uvedl tamní šéf diplomacie Péter Szijjártó.
Szijjártó uvedl, že v rámci podpůrného programu je možné poskytovat Kyjevu pouze tzv. nesmrtící prostředky, a to pouze na dobrovolném základě. Dodal, že stále platí rozhodnutí NATO, že je třeba udělat vše pro to, aby nedošlo ke konfrontaci s Ruskem.
"Přestože na setkání vládla specificky válečná atmosféra, nikdo toto rozhodnutí nezpochybňoval," uvedl maďarský ministr s tím, že spojenci údajně dali jasně najevo, že za současných okolností nepřichází v úvahu členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
K prodloužení programu praktické podpory NATO pro Ukrajinu, který začal dlouho před vypuknutím současné války, Szijjártó podotkl, že maďarská vláda při jeho přípravě prosazovala dva důležité aspekty.
Jedním z nich bylo zachování principu dobrovolnosti, aby se každý členský stát mohl sám rozhodnout, zda se chce do programu zapojit. Tím druhým je podmínka, aby se v rámci této iniciativy předávaly jen nesmrtící prostředky.
Szijjártó dodal, že Maďarsko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, ale zároveň by se podle jeho názoru mělo ujasnit, že válka, která tam zuří, není válkou Evropy. Členství Ukrajiny v NATO podle něj není aktuální, protože není možné přijmout zemi ve válečném stavu.
Dodal, že v NATO také není místo pro stát, který neustále potlačuje práva národnostních menšin. Kyjev se podle něj z hlediska práva používání mateřského jazyka národnostních menšin musí vrátit k podmínkám z roku 2015.
"Rozumíme a vnímáme, že Ukrajinci slibují, že už je vypracován návrh zákona, že nyní najednou svolali zástupce menšin, což se léta nedělo. Nyní se velmi snaží," poznamenal Szijjártó, který však místo slibů od Kyjeva očekává přijetí příslušné legislativy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem na konci září vstup Ukrajiny do NATO označil za otázku času, uvedl server Independent.
"Ukrajina si zaslouží, aby se stala členem NATO - a stane se jím," uvedl Zelenskyj později v pravidelném večerním videoproslovu. "Pracujeme na tom, abychom v souvislosti s členstvím v NATO dosáhli praktické pokroky," dodal.
Stoltenberg už dříve uvedl, že Ukrajina ušla velký kus cesty a je nyní mnohem blíže Severoatlantické alianci, než kdy dříve. To by se mělo odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění akčního plánu z procesu připojení Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.
Akční plán je předstupněm pro plné začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu týkajícím se připojení Ukrajiny k NATO budou zveřejněny ve společném komuniké, na jehož závěrečném znění členské státy momentálně pracují.
"Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, Ukrajina urazila dlouhou cestu. Je nyní mnohem blíže NATO, a tak si myslím, že je čas, aby se to promítlo do rozhodnutí NATO," uvedl Stoltenberg na posledním summitu.
"Všechno dohromady, včetně jasného prohlášení, že se Ukrajina stane členem a odstranění Akčního plánu členství, bude silným a pozitivním signálem od NATO směrem k Ukrajině," dodal.
Stoltenberg již dříve upřesnil, že spolupráce s Ukrajinou bude mít tři roviny: vojenskou, politickou a administrativní. Důležitým aspektem je zajištění interoperability mezi vojsky členských zemí a ukrajinskými jednotkami, což se týká technické spolupráce.
Dalším krokem je zřízení koordinační rady pro spolupráci mezi Kyjevem a NATO. Třetím bodem je odstranění Akčního plánu členství, což zjednoduší přístupový proces z dvou kroků na jeden jediný.
Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství.
Někteří členské státy NATO se ale domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance.
Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.
Většina zemí však souhlasí s tím, že proces přijetí Ukrajiny do NATO by měl být zahájen bezprostředně po skončení války, pokud by Ukrajina byla úspěšná. Podporu vstupu Ukrajiny do NATO vyjadřují zejména státy východního křídla aliance, zatímco jiné členské země zatím vyjadřují své postoje k perspektivě Kyjeva neurčitě.
Zelenskyj si ale uvědomuje, že jeho země nemůže být členem, dokud čelí ruské agresi na svém území. Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto.
Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS) vyjadřuje naprostá většina Ukrajinců, konkrétně 89 procent, podporu vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO). Podpora členství v NATO se pohybuje od 79 procent na východě Ukrajiny až po 93 procent na západě země.
Proti vstupu Ukrajiny do NATO se vyslovilo pouze osm procent dotázaných, zatímco tři procenta se nebyla schopna vyjádřit. Sociologové z KMIS poznamenali, že tato jednotná podpora naznačuje, že společnost se v této otázce konsolidovala, uvedl server Ukrajinska pravda.
18 procent dotázaných by považovalo za přijatelné, kdyby se Ukrajina vzdala členství v NATO ve prospěch dosažení míru, zatímco pro 76 procent by takový ústupek za dosažení míru byl nepřijatelný. V regionálním srovnání se 67 procent dotázaných na východě Ukrajiny až 81 procent na západě domnívají, že takový ústupek by byl nepřijatelný.
Většina Ukrajinců také přestala podporovat "bezpečnostní záruky" jako alternativu plnoprávného členství v alianci. Dříve trvalo na vstupu do NATO 39 procent dotázaných, zatímco 42 procent bylo ochotno akceptovat bezpečnostní záruky namísto členství. Nicméně veřejné mínění se výrazně změnilo a nyní 58 procent dotázaných trvá na členství Ukrajiny v NATO, zatímco 29 procent by bylo spokojeno s bezpečnostními zárukami.
Související
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
Ukrajina , NATO , Maďarsko , Péter Szijjártó
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 1 hodinou
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 1 hodinou
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 2 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 3 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 3 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 3 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 3 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
před 5 hodinami
Počasí o víkendu bude typicky jarní, ukazuje předpověď
včera
Ruská oslava Dne vítězství nemá nic společného s druhou světovou válkou
včera
Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset
včera
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
včera
Širší vedení TOP 09 navrhlo do funkce ministra pro vědu Marka Ženíška
včera
Putin se podivuje nad reakcemi na jaderné cvičení. Není to nic neobvyklého, jen výcvik, tvrdí
včera
Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem
včera
Izraelci se brání Bidenovu ultimátu: Pro dosažení svých cílů uděláme vše
včera
Putin vyslyšel Pašinjana. Stahuje ruská vojska z částí Arménie
včera
Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil
Aktualizováno včera
Na Rudém náměstí proběhla tradiční vojenská přehlídka. Zabráníme globálnímu konfliktu, řekl Putin
včera
Bělorusko zahájilo nečekanou inspekci nosičů jaderných zbraní. Zúčastní se cvičení s námi, oznámil Putin
Bělorusko oznámilo, že na příkaz prezidenta Alexandra Lukašenka zahájilo nečekanou inspekci svých nosičů nestrategických jaderných zbraní. Uvedla to agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák