Po dvaceti letech od vstupu do Evropské unie a NATO neskrývají země střední a východní Evropy obavy, že nezískají žádné klíčové pozice v těchto organizacích. Upozornil na to server Politico s tím, že východní Evropa se zamýšlí nad tím, nakolik si jsou státy v těchto organizacích rovny. Novější členové EU se tak podle serveru příliš netváří na pravděpodobné jmenování nizozemského premiéra Marka Rutteho šéfem NATO.
Server poukázal na možnou kandidaturu bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka NATO, který by mohl získat širokou podporu. Své ambice na tuto pozici však vyjádřil i rumunský prezident Klaus Iohannis.
Několik dalších osobností, včetně lotyšského ministra zahraničí Krišjānise Kariņše a estonské premiérky Kaji Kallasové, také projevilo zájem o tuto prestižní funkci.
Politico zdůraznilo, že současný zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană je Rumun, což může mít dopad na nadcházející volbu do této pozice.
Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves tvrdí, že Rutte nemá morální důvěryhodnost pro post generálního tajemníka NATO, zejména kvůli nedodržení závazku Nizozemska vynaložit dva procenta HDP na obranu během Rutteho premiérského mandátu.
Kallasová zdůraznila potřebu geografické rovnováhy v rozložení funkcí v NATO, aby se zabránilo vzniku dvou různých kategorií zemí.
Podobné obavy o nedostatečné zastoupení ve vysokých funkcích má střední a východní Evropa. V institucích Evropské unie od svého rozšíření v roce 2004 nikdy výrazně vysoké funkce nezastávaly.
Politico připomnělo, že s výjimkou Polska, které mělo své představitele na vysokých pozicích, jako byli Donald Tusk nebo Jerzy Buzek, země střední a východní Evropy zastávaly v EU jen málo významných funkcí.
V současnosti je lotyšský eurokomisař Valdis Dombrovskis odpovědný za obchodní politiku a slovenský Maroš Šefčovič se stal výkonným místopředsedou Evropské komise zodpovědným za Evropskou zelenou agendu.
Rozhodování o vysokých funkcích v EU se ale očekává až po letošních eurovolbách, kdy by měla Ursula von der Leyenová získat další mandát jako předsedkyně Evropské komise. Současně se otevírá souboj o další klíčové pozice v EU, včetně předsedy Evropské rady, předsedy Evropského parlamentu a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Politico navíc zmiňuje možnost vytvoření nového postu eurokomisaře pro obranu, který by mohl získat polský ministr zahraničí Radosław Sikorski nebo litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Kallasová by pak mohla nahradit Josepa Borrella ve funkci vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Jméno nástupce Jense Stoltenberga pak má být známo před červencovým summitem NATO ve Washingtonu. Úřadující šéf NATO se vzdá svého postu k 1. říjnu po celkem deseti letech poté, co bylo jeho funkční období čtyřikrát prodlouženo vzhledem k válce na Ukrajině.
I americký prezident Joe Biden podporuje kandidaturu nizozemského premiéra Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Pro agenturu Reuters to ve čtvrtek uvedl nejmenovaný zdroj z prostředí americké administrativy. Jeho kandidaturu podporují i další státníci včetně Británie.
Podle nejmenovaného představitele britské vlády stejný postoj k Rutteho kandidatuře zastává i Spojené království. Vláda v Londýně údajně argumentuje, že Rutte je v alianci NATO velmi respektován, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby Aliance zůstala silná a připravená zajistit obranu a odstrašit (nepřítele).
Rutteho příznivci tvrdí, že nizozemský lídr je jedním z nejlépe disponovaných politiků na tento post na evropské scéně, přičemž je i velmi nenápadný: je o něm známo, že na mnohá setkání jezdí na kole a že vyučuje sociální vědy na místní škole. Údajně už léta bydlí ve stejném skromném domě v Haagu a je hrdý na své ojeté auto značky Saab.
Nejmenovaný nizozemský politik uvedl, že telefonní seznam v Rutteho mobilu již zahrnuje dvě generace světových lídrů za hranicemi západního světa, se kterými si vytvořil pouta a udržuje dobré kontakty – i v soukromí, dokonce i po jejich odchodu z aktivní politiky. "Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a Rutte se stále setkávají," uvedl jako příklad tento zdroj.
Rutte loni v říjnu připustil, že pozice generálního tajemníka NATO je "velmi zajímavá" práce a řekl, že pokud takovou šanci dostane, neodmítne ji.
Severoatlantická aliance se prozatím rozhodla setrvat u zkušeného lídra, místo aby se za současných okolností pokoušela nalézt shodu na jeho nástupci. Stoltenberg byl ve dvou obdobích mezi lety 2000 až 2001 a 2005 až 2013 norským premiérem a už předtím působil na několika ministerských postech. Generálním tajemníkem NATO je od října 2014 a letos by mu měl mandát definitivně skončit.
V poslední době se proto přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit i dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.
Je ale nepravděpodobné, že by vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".
Například Turecko a Maďarsko, které v posledních měsících odložily klíčová rozhodnutí NATO v jiných oblastech, se zatím nevyjádřily, zda Rutteho podporují. Mnoho dalších členů NATO ale naznačilo, že podpoří nizozemského lídra při kandidatuře na tento post. Zvolení do této funkce vyžaduje jednomyslnou podporu všech členů Aliance.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 2 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 3 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 4 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 4 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 6 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.
Zdroj: Libor Novák