Ač nepříliš známý, o to však zajímavější zámek Tovačov leží ve stejnojmenné obci, v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Dodnes ho tvoří rozsáhlý komplex budov a dvě nádvoří, včetně původního opevnění. Po započatých opravách nabízí nejen krásně zařízené interiéry, ale i vyhlídky z nejvyšší zámecké věže u nás.
Nevysoké návrší v jinak rovinaté krajině zaujala původně malá vodní tvrz či hrad. Opevněné sídlo nejspíše už od svých počátků spoléhalo na okolní mokřady, případně systém vodních děl – rybníků, které byly vystaveny na přítocích nedaleké řeky Moravy. Ostatně rybníky, vodní nádrže a příkopy se uplatnily i v mladších dobách existence zdejšího sídla.
Kdy a kdo zdejší opevněné sídlo založil, není jisté. V roce 1321 je Tovačov poprvé zmiňován a to jako zástava krále Jana Lucemburského ve prospěch Jindřicha z Lipé. Od něho jej brzy na to koupil Bernard z Lipnice a z Cimburka. Jeho potomci se zde usadili a začali se během 14. a 15. století psát jako Tovačovští z Cimburka.
Za jejich časů došlo k prvním významným úpravám, především pak na konci 15. století. Tehdy byl hrad přestavěn v pozdně gotickém duchu s prvky rané renesance. Iniciátorem těchto úprav byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, který patřil k významným osobnostem v dějinách Moravy. V letech 1464–1469 vykonával funkci zemského sudího na Moravě, od roku 1469 až do své smrti v roce 1494 byl moravským zemským hejtmanem a v letech 1471–1479 zároveň i nejvyšším kancléřem Království českého. Není tedy divu, že si mohl dovolit úpravu svého sídla dle posledních módních trendů. Nehleděl však jen na pohodlí, ale také na obranu svého sídla, které v dané době získalo efektivní dělostřelecké opevnění s nárožními baštami.
Nedlouho po smrti Bernarda z Cimburka přišel nejen konec rodu Cimburků, ale i pomalý úpadek významu tovačovského zámku coby hlavního rezidenčního sídla. Poslední slávu zažil po té, co ho v roce 1503 koupil Vilém z Pernštejna. Tovačov byl během 4. generací pernštejnských majitelů dále renesančně přestavován a rozšiřován. Jejich éru připomíná například erb Jana z Pernštejna a jeho manželky na vstupní věži před prvním nádvořím. Vrchnost už zde ovšem trvale nesídlila. Vysoké dluhy a tlak věřitelů navíc přiměly Jana z Pernštejna Tovačov nakonec prodat.
Po krátkém střídaní majitelů se vlastníkem zámku a panství stal rod Salmů. Právě za nich se zámek počínaje 17. stoletím stal opět hlavním a výstavným rezidenčním sídlem. Jejich časy připomíná především bohatě zdobená barokní zámecká kaple. Salmové také obnovili masivní opevnění zámku, obklopené nadále soustavou rybníků a vodních příkopů.
Jejich éra skočila v roce 1715, kdy panství získali noví majitelé Petřvaldští z Petřvaldu. Ti však sídlili jinde, konkrétně na zámku v Buchlovicích. Ve 2. polovině 18. století měl zámek opět jiného majitele, hraběte Františka Josefa Küenburga. Ten sice zámek rozšířil o přístavbu severního křídla, další stavební akce už ale zůstaly pouze na papíře. Kvůli trvajícím dluhům zámek začal chátrat. Jeho potomci nakonec v 19. století přesídlili na zámek ve Střílkách.
Poslední významnou kapitolou v dějinách zámku bylo až období přelomu 19. a 20. století, kdy jej koupil židovský průmyslník David Guttman. Ten v dané době přistoupil k rozsáhlé přestavbě zámku. Původní renesanční zámeckou věž, vystavěnou za Ctibora Tovačovského z Cimburka, zvýšil na současnou výšku tak, aby byla vyšší než věž nedalekého kroměřížského zámku. Věž tak dosáhla svých závratných 96 m.
Zámek dostal z větší části dnešní novorenesanční podobu. Jejím autorem byl prostějovský architekt Max Fleischer. Asi nejslavnějším a nejkrásnějším dílem této doby je nové zámecké křídlo se vstupním schodištěm napodobujícím schodiště vídeňské opery. V okolí zámku byl také založen anglický park.
Posledním soukromým majitelem tovačovského zámku byl Wilhelm Hermann Guttman, který kvůli židovskému původu v roce 1939 emigroval do Švýcarska. Po skončení druhé světové války jednal s československými úřady o navrácení majetku, ale bezúspěšně.
Po vyhlášení protektorátu v zámku sídlila Říšská pracovní služba a zámek se stal centrem germanizace celé Hané. Sloužil Němcům také jako rekreační středisko. V roce 1945 převzalo správu velkostatku československé ministerstvo zemědělství. Pro státní úřady byly prioritou okolní lesní porosty, zatímco o zámecký areál žádná instituce nejevila zájem. Až v 50. letech minulého století zde byla umístěna muzejní expozice a obřadní síň. Na lepší časy se zámku začalo blýskat až v nedávné době, kdy v rámci jednotlivých etap objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Jeho instalované prostory je tak možné opět navštívit.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , morava , cestování , památky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 2 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 3 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 4 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 7 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 11 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák