nacisté

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům

Na jaře roku 1944, tedy před 80 lety, začalo několik vězňů v koncentračním táboře Osvětim plánovat útek. Povedlo se jim to 7. dubna toho roku a vzápětí informovali veřejnost o hrůzách, které v nacistickém vyhlazovacím táboře prožili. Uprchlí vězni byli Slováci, jmenovali se Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler.

Vzpoura ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Vězni povstali před 80 lety, většina z nich nepřežila

Dne 14. října 1943, tedy před 80 lety, se stovky zoufalých vězňů v nacistickém koncentračním táboře Sobibor zapojily do vzpoury. Vězni zabili několik esesmanů a pokusili se z hrůzného místa zajetí utéct. Většina z nich však byla zavražděna.

Vězni ve vyhlazovacím táboře Treblinka zahájili před 80 lety povstání. Většina za to zaplatila životem

Před 80 lety, dne 2. srpna 1943, se zoufalí vězni v nacistickém vyhlazovacím táboře v polské Treblince pokusili o vzpouru a o útěk. Tábor zapálili a uprchli z něj, většinu však vězeňské komando dostihlo a pozabíjelo. Z mnoha set vězňů přežilo jen pár desítek, jedním z přeživších byl například Čech Richard Glazar, jehož dochované vzpomínky pomáhají průběh povstání v Treblince rekonstruovat.

Operace Barbarossa začala před 82 lety. Němci dokázali Sověty paralyzovat jen dočasně

Zítra uplyne 82 let od začátku operace Barbarossa. Spustili ji Němci dne 22. června 1941 a stála životy milionů vojáků na sovětské i německé straně. Německo rozpoutalo brutální válku na východní frontě, kterou nakonec prohrálo. Takzvaná Velká vlastenecká válka za sebou nechala desítky milionů mrtvých vojáků a civilistů. 

Rasová politika, která inspirovala nacistické Německo. Švédové od 30. let sterilizovali desítky tisíc lidí

Server Euronews během týdne přinesl nepříjemné informace o poměrně nedávné švédské historii. V letech 1934-1976 země zavedla plán, který se opíral o poznatky rasové biologie. Jeho podstatou bylo zbavit se určitého typu lidí – těch „slabších“. Švédské ústavy pro výzkum rasové genetiky byly v roce 1927 dokonce inspirací pro Německo, které si toho roku založilo svůj vlastní. Neslavnou korunu nasadil takovéto politice Adolf Hitler ve 30. a 40. letech, kdy jeho rasová „politika“ – lépe řečeno nenávist – zabila miliony nevinných osob z řad národů nacisty považovaných za méněcenné. 

Prohlédněte si galerii

Dnes je Den památky obětí vyhlazení obce Lidice. Tou nejznámější je katolický kněz Josef Štemberka

Desátý červnový den je dnem památky obětí vyhlazení obce Lidice. Právě 10. června 1942 bylo nacisty zavražděno více než 170 obyvatel této středočeské obce. Jednou z obětí se stal i kněz Josef Štemberka, katolický mučedník. Ten přitom v Lidicích již v době tragédie neměl být.

Prohlédněte si galerii

O osudu nacismu se rozhodlo před 79 lety. Den D připravil mnoho hrdinů o možnost vidět svobodnou Evropu

Přesně před 79 lety německé okupační jednotky na pobřeží Lamanšského průlivu nečekalo příliš příjemné probuzení. Spojenecká vojska v čele s Američany a Brity spustila na severu Francie Operaci Overlord, která změnila chod druhé světové války a předurčila Třetí říši k porážce. Den D začal. 

Milanović přirovnal provolání slávy Ukrajině k hajlování. Zapomněl na chorvatskou historii

Chorvatský prezident Zoran Milanović rozčeřil vody svým výrokem, že vlastenecký popěvek „Slava Ukraini“ je srovnatelný s nacistickým pozdravem „Sieg Heil“ neboli česky „Sláva vítězství“. Přitom to byli právě Chorvaté, kdo měl během druhé světové války plnohodnotný nacistický stát. Označování kyjevského režimu za nacistický z úst západních politiků je velmi neobvyklé. Na kauzu upozornil server Euronews. 

Dva lidé pouštěli Hitlerovy proslovy ve vlaku, čelí obvinění

V Rakousku byli dva lidé obviněni kvůli tomu, že v neděli opakovaně pouštěli proslovy vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera prostřednictvím rozhlasu ve vlaku mezi Bregenzem a Vídní. Informovala o tom místní média. 

Rozhovor

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

Mosad působí rychle, efektivně a všude po světě. Lovil nacisty a zachraňoval Židy v ohrožení

Izraelská zpravodajská služba Mosad má za úkol sbírat informace, plánovat a provádět operace mimo území státu – tedy klasickou rozvědnou činnost. Je podobná jako u americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) nebo britské MI6. Spolupracuje také s Bezpečnostní informační službou ČR. Již dříve to pro EuroZprávy.cz potvrdil mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 

Rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.

Duda přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k nacistickým zvěrstvům v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda přirovnal nynější ruskou invazi na Ukrajinu ke zvěrstvům, která spáchali nacisté za varšavského povstání. Učinil tak na výstavě, která porovnává osudy polského hlavního města s ukrajinským Mariupolem. Informovala o tom dnes prezidentská kancelář.

Čechy nepřecházel humor ani za války, někteří za to zaplatili životem

Překonat strasti války pomáhaly lidem různé věci – jednou z nich byl humor. V dobách nacistické nesvobody vznikalo tolik anekdot, že prý samotný Reinhard Heydrich nazval Čechy jako „smějící se bestie“.

80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.

Po atentátu na Heydricha Ležáky zmizely ze světa. Nacisté je před 80 lety vypálili

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Rozhovor

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

ROZHOVOR – Na duši národa zanechala velkou jizvu, která je stále živá. Datum 15. března 1939, kdy nacistické Německo zahájilo okupaci země a o den později Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, představuje pro tuzemské dějiny trvalé trauma. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka se domnívá, že s okupací a protektorátní minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. „Okupace nepochybně zásadně ovlivnila vývoj v českých zemích na dlouhá léta. V našem národním příběhu potom slouží jako jedno z traumat, do kterého byla tentokrát vytěsněna řada politováníhodných selhání české společnosti a jejích elit v tomto náročném období,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaromír Mrňka.