věda

TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu

Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal

Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.  

První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky

K 11. únoru se váže Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má mimo jiné upozornit na fakt, že i ženy jsou ve vědeckém světě nepostradatelné. Ještě počátkem minulého století však vědeckých pracovnic působilo velice málo, a to kvůli předsudkům zakořeněným ve společnosti, že se ženy ve vědě nemohou tak dobře uplatnit jako muži. Přesto se mnohé české ženy ve vědě zapsaly, a to na poli medicíny, přírodních věd nebo třeba historie a etnografie.

Otto Wichterle se narodil před 110 lety. Světu dal kontaktní čočky

Dne 27. října uplynulo přesně 110 let od narození Otty Wichterleho, jednoho z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezců. Do dějin vstoupil jako muž, který dal světu kontaktní čočky. S jeho jménem se však pojí mnohem více objevů a vynálezů.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2024, navýšily se peníze na vědu

Po několikaměsíčním jednání se ministryni Heleně Langšádlové podařilo prosadit navýšení rozpočtu na vědu a výzkum oproti prvotnímu návrhu Ministerstva financí z května 2023, který byl ve výši 35,78 mld. Kč, o 4,4 mld. Kč na částku 40,19 mld. Kč.

Revoluce v NASA: Potvrdila pokračování výzkumu UFO a zakládá nový tým. Zapojí veřejnost a chce důkazy

NASA plánuje přejmenovat UFO neboli neidentifikované létající předměty na UAP neboli neidentifikované anomální jevy. Chce tak odlišit svou seriózní práci od nekončící fascinace veřejnosti ohledně možnosti existence mimozemského života. 

Vědci poskytli důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Projekt má i českou stopu

Masarykova univerzita v Brně zveřejnila důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Poskytl je tým z německého Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Jejich práce se účastnil i Čech. 

Kontrolovat jídlo čichem není dobrý nápad. Salmonelu nosem nezachytíme

Proč bychom si neměli čichat k jídlu ve chvíli, kdy máme podezření, že by mohlo být zkažené? Zatímco některé mikroby při množení vypouštějí svůj charakteristický zápach – například kvasinky, jiné nejsou cítit vůbec. A právě ty bývají nejnebezpečnější.

Vědci objevili bakterie, které žerou plasty za běžných podmínek

V případě, že by vědci objevili mikroorganismy, které by dokázaly samovolně rozkládat umělé materiály při běžné pokojové teplotě, mohlo by to výrazně přispět k řešení problému neustále narůstajícího množství skládek.

Španělé už ví, proč přišla vedra už na konci dubna. Může za to klimatická změna

Rekordních teplot, které v dubnu zaznamenali meteorologové na Pyrenejském poloostrově, by v minulosti v podstatě nebylo možné dosáhnout. Tvrdí to vědci, kteří provedli rychlou studii, v níž se extrémně teplým počasím zabývali. 

Objev univerzálních protilátek proti koronaviru má českou stopu

Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se jejich klinická studie. O objevu, který na konci ledna zveřejnili v časopise Science Immunology dnes informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. 

Ovečka Dolly změnila pohled na možnosti klonování savců

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo v červenci 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita, narozená 5. července 1996, ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena před 20 lety, 14. února 2003.

Čeští vědci zjistili, že při léčbě lithiem je důležité správné načasování

Čeští vědci prokázali, že při léčbě lithiem je zásadní správně načasovat jeho dávkování, protože během dne působí na mozek odlišně. Lithium se předepisuje jako účinný lék pro stabilizaci nálady, mimo jiné u pacientů s bipolární poruchou, sdělila dnes Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii o mechanismu léčiva vypracoval vědecký tým z Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV pod vedením Aleny Sumové.

Když se lidského neštěstí chytí dezinformátoři. Ničivé zemětřesení jako v Turecku člověk vyvolat nedokáže

Tisíce zmařených lidských životů jsou výsledkem zemětřesení v Turecku a Sýrii, kde nadále pokračují záchranné práce, takže už tak tragická bilance ještě rozhodně není konečná. I přes jeho obří rozměry se přírodního neštěstí chytili dezinformátoři. Experti ale jejich teorie vyvracejí, člověk nemá technologie k vyvolání takové katastrofy. 

Objev, který změnil zdravotnictví. Fleming před 95 lety objevil léčivé účinky penicilinu

Dnes si bez antibiotik nedokážeme představit život, což se projevilo zejména během jejich nedávného nedostatku na trhu. I přes některá svá negativa jsou tyto léky nenahraditelné při mnohých onemocněních. Uzdravovat pomáhají už 95 let – v roce 1928 rozpoznal schopnost penicilinu ničit choroboplodné bakterie Alexander Fleming.

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.

Louis Pasteur se narodil po Vánocích před 200 lety. Zapsal se do dějin mikrobiologie

Dne 27. prosince 1822, tedy před 200 lety, se ve francouzském městečku Dole narodil chudému koželuhovi a jeho manželce chlapec, který dostal jméno Louis. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že na svět přišel člověk, který se výrazně a nesmazatelně zapíše do dějin lékařství, bakteriologie a virologie, jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století.

Prohlédněte si galerii

Nový robotický slepecký pes umí navigovat či rozpoznávat tváře a předměty

Zejména nevidomým, ale také například lidem s Alzheimerovou chorobou by měl usnadnit život robotický pes, jehož vytvořili vědci z madridského institutu ITEFI. Jde vlastně o vodicího psa, který dokáže rozpoznávat různé předměty i obličeje, funguje jako navigace nebo čte QR kódy. Informoval o tom španělský deník El Espaňol.

Vědci naznačili, co může způsobovat dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.