Nejvíce rtuti do ovzduší vypustila elektrárna Chvaletice. Greenpeace kritizuje výjimky z limitů

Hnědouhelná elektrárna Chvaletice na Pardubicku, kterou provozuje společnost Sev.en Energy, loni vypustila 537 kilogramů rtuti. Nárůst je výrazný, v roce 2018 to bylo 154 kilogramů. Vede tak žebříček největších znečišťovatelů rtutí v Česku. Následují ji hnědouhelné elektrárny Počerady a Prunéřov, obě v Ústeckém kraji.

V tiskové zprávě vyplývající z dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování o tom dnes ČTK informovala organizace Greenpeace. 

"Elektrárna Chvaletice se tak stala nejen skokanem roku, ale také největším českým zdrojem rtuti do ovzduší, když loni překonala i dříve první elektrárnu Počerady, která loni vypustila 383 kg rtuti," uvedlo Greenpeace. V roce 2018 Počerady vypustily 229 kilogramů této toxické látky. Prunéřov loni vyprodukoval 359 kilogramů rtuti. Další elektrárny a podniky z první desítky největších znečišťovatelů jsou pod hranicí 300 kilogramů. Provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I byl letos v létě ukončen.

Elektrárna Chvaletice považuje žebříčky "nátlakových organizací" za absurdní, protože srovnávají nesrovnatelné. Poukazuje na jednorázové měření rtuti, které nepovažuje za příliš průkazné, neboť složení paliva se během roku mění. "Pokračujeme v miliardové ekologizaci, jejíž součástí bude největší látkový filtr v republice a která v přechodném období povede ke splnění nových evropských limitů," uvedl na dotaz ČTK mediální zástupce Sev.En EC Petr Dušek. Podle něj měla v loňském roce elektrárna Chvaletice nejnižší emise oxidu siřičitého v historii. Z Integrovaného registru znečištění vyplývá, že se meziročně snížily také emise oxidu uhličitého, oxidů dusíku, naopak se zvýšily emise polétavého prachu.

Podobně ohledně rtuti argumentuje i ČEZ. "Doposud se rtuť historicky vůbec nesledovala a žádné limity neexistovaly. Nejen u nás, ale i po světě," uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Greenpeace uvedlo, že Chvaletice a Počerady žádají o výjimky z nových limitů pro rtuť, které v EU začnou platit v roce 2021. "Výjimky, byť na kratší dobu, žádají i další uhelné elektrárny - Prunéřov, Tušimice a Ledvice - které v žebříčku znečišťovatelů touto látkou figurují na dalších místech," uvedli ekologové, kteří tuto praxi dlouhodobě kritizují.

Nová měření nám ukazují, že emise rostou. Vypadá to tedy, že jsme celé roky byli vystaveni mnohem většímu množství toxické a vysoce nebezpečné rtuti, než nám provozovatelé uhelných elektráren tvrdili. https://t.co/vNsA9WQ3zS

— Greenpeace ČR ?? (@GreenpeaceCzech) October 8, 2020

Podle Kříže je důvodem žádosti o výjimky skutečnost, že ČEZ musel nejprve najít spolehlivou metodu kontinuálního měření rtuti a posléze společně s externími partnery hledat a testovat technické řešení její redukce. "ČEZ kvůli tomu rozběhl v předchozích letech za pomoci univerzit a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na tento výzkumný program se pohybovaly v řádu stovek milionů korun," uvedl Kříž. Vlastní soutěž na dodávku technologií podle něj potrvá zhruba rok, účastníci se mohou odvolat. Protože není možné pro všechny zdroje ČEZ úpravy zvládnout, společnost žádá o výjimky.

Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka nová měření ukázala, že emise rostou. Žádosti o výjimky označil za nepřijatelné. "Zastaralé uhelné elektrárny jako Chvaletice a Počerady prostě nejsou schopné plnit moderní nároky na ochranu zdraví a životního prostředí. Dávat jim výjimky z nových evropských limitů za situace, kdy se ukazuje, že vypouští více rtuti, než se myslelo, je nepřípustné. To by bylo jako snížit trest vězni ve chvíli, kdy se zjistí, že spáchal násobně více zločinů," uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. "Chvaletice i Počerady je naopak potřeba co nejdříve odstavit, vývoz elektřiny s takovými dopady na lidi a klima si prostě dovolit nemůžeme," doplnil.

Olomoucký krajský úřad schválil v září výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let pro elektrárnu Chvaletice. Ekologické organizace se proti opětovnému udělení výjimky odvolaly.

ČEZ o výjimky pro některé své elektrárny a teplárny, včetně Počerad, požádal v březnu. Platnost poslední má končit v roce 2025. Počerady mají nejpozději v roce 2024 přejít do vlastnictví společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Ekologové už dříve označili žádost o výjimku ze strany ČEZ za absurdní. Ten naopak argumentuje tím, že je logické, aby modernizaci provedl nový majitel.

Související

Aktivisté blokují elektrárnu Chvaletice

Kvůli poškození elektrárny Chvaletice bude soud, aktivisté Greenpeace odmítli dohodu

Aktivisté Greenpeace, kteří v říjnu 2016 protestovali na chladicí věži elektrárny Chvaletice, odmítli dohodu o vině a trestu. Chtějí se bránit u soudu. Pětice aktivistů a aktivistek uznala, že nechtěně způsobili při protestu škodu na zařízení a uhradili ji. Nesouhlasí ovšem s tím, že elektrárně způsobili poruchu, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Více souvisejících

elektrárna Chvaletice elektrárna Počerady Sev.en Energy ČEZ Greenpeace životní prostředí Ekologie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy