Závěrečnou premiérou dramaturgického cyklu 43. sezony HaDivadla 2017/18 s titulem Věčný návrat – Krize budoucnosti je česká premiéra adaptace zapomenutého románu ruského vizionářského spisovatele Andreje Platonova (1899–1951). Čevengur – příběh prvních let komunistické revoluce a magicky mnohoznačného období po VŘSR 1917. Premiéra 25. září 2018.
„Román, který Platonov napsal v letech 1926–1929, byl pro svou experimentální a nadčasovou povahu (dobovými kritiky častován jako ,jurodivý‘), nevyhovující jasnému požadavku na ideologickou prospěšnost umění za Leninovy éry, po dlouhá léta pro vydání zakázán a v ruštině vyšel poprvé až v roce 1988 (tedy přesně před 30 lety),“ říká umělecký šéf HaDivadla Ivan Buraj, který na vzniku inscenace vedle režiséra Jana Kačeny výrazně spolupracoval.
Dílo, které svou ambiciózní a symbolickou podobou náleží k proslulé skupině průkopnických modernistických děl 20. let minulého století – vedle Joyceova Odysea, Haškova Švejka či Brochových Náměsíčníků –, bývá zpětně objevováno jako nejvýstižnější a nejodvážnější pojednání o revolučním období, které otřáslo nejen sovětskou krajinou, ale zasáhlo celou Evropu včetně zčerstva ustanoveného Československa. Andrej Platonov (vlastním jménem Andej Platonovič Klimentov), ve své době pronikavý literární pokušitel forem a avantgardního způsobu psaní, se po zavržení Čevenguru ocitl na okraji společnosti, potýkal se s restrikcemi režimu a zemřel v poměrně mladém věku v roce 1951. Román přesto patří k vrcholným klenotům živelné tvůrčí ruské generace 20. let ovlivněné konstruktivismem, suprematismem, filmovou montáží či utopickým charakterem vize o kosmologické přeměně nového revolučního člověka a „společným plánem“ vzkříšení člověka, odvrhnutí smrti a skloubení bytí lidstva, přírody a strojů. Dodnes stále inspiruje k mnohým adaptačním výzvám (např. velkolepá inscenace Schauspiel Stuttgart Franka Castorfa) či filozofickým pojednáním (v českém prostředí mj. Zdeněk Vašíček).
Autoři scénické adaptace – režisér Jan Kačena, který v HaDivadla pracuje poprvé, ve spolupráci s Ivanem Burajem, uměleckým šéfem scény – v projektu akcentují především téma vazby otce a syna, vztahu člověka k půdě a motiv očekávání nového pořádku věcí a příštích, zatím málo probádaných, a spíše jen tušených výzev, které závěr první světové války a moskevská Velká říjnová socialistická revoluce celé ruské krajině přináší.
Čevengur v pojetí HaDivadla zobrazuje lidstvo a zemi ve třech fázích: před začátkem Dějin, v průběhu zrání a cesty směrem dál – za novou budoucností, která se společným úsilím musí budovat – a v závěru v přímém, absurdně nutném a zároveň všedním, zároveň tragickém, střetu s počátkem éry sekretariátu, vedeném ideologií rovnosti a marxismu. Komunismus, který se skupina obyvatel malého městečka Čevengur hluboko v ruské pustině snaží, dle moskevského návodu, nastolit a dovést do důsledků (což v praxi znamená též zbavit se hříšné buržoazie, ale také instituce práce, egoismu a umírání), se v symbolické rovině stává apokalyptickou vizí, která lidské síly a možnosti snad převyšuje. Mýtický rozměr fenoménu komunismu a zkušenost 20. století, která se k ideji pro dnešní Euroasii váže, ve zpracování obrazivě nahrazuje syrovou a vypjatou metaforu apokalypsy – tak jak jí končí samotný román – tedy vyvraždění evengurských vojsky běsnící občanské války.
Vyprávění se tak stává především magickým a žánrově pestrým příběhem o cestě, ztrátách, nacházení a hledání budoucnosti, opřeným o kolektivní hereckou energii takřka celého souboru HaDivadla a pronikavou naturálně-budovatelskou výpravu Matěje Sýkory a autorky kostýmů Bio Mashy.
Čevengur
Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?
Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?
Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?
„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“
Autor: Andrej Platonov
Režie a adaptace: Jan Kačena
Dramaturgie: Ivan Buraj
Scéna: Matěj Sýkora
Kostýmy: Bio Masha
Výběr hudby: Pavel Boika
Citovaný překlad: Anna Nováková
Obsazení
Saška: Mark Kristián Hochman
Malý divák, úředník, Moskvič: Jiří Svoboda
Čepurný, Ceckin, umírající: Jan Lepšík
Kulkin, cestující: Jiří Miroslav Valůšek
Bůh, Šoustalov, umírající: Miroslav Ukul Kumhala
Proška: Táňa Malíková
Zachar Pavlovič, Ostatní: Cyril Drozda
Kopjonkin: Lucie Andělová
Soňa, Miss Moskva: Agáta Kryštůfková
Hlasy: Teodor Švanda, Magdalena Straková a David Fadinger
Klavír: Kiril Chlebnikov
Premiéra 25. září 2018
Související
"Ambasáda" nezávislé běloruské kultury v Brně pošle dopisy vězňům, jeden napsal Vystrčil
Brněnští divadelníci jsou unavení ze změn, pomáhají si navzájem
HaDivadlo , Ivan Buraj (režisér) , Jan Kačena (režisér) , Čevengur (román)
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák