9. června se v oblíbeném malém divadle, které je jednou za scén Národního divadla Brno objevila v premiéře hra Pavla Landovského. Stejně jako autor, i hra měla svou dobrodružnou historii. Pavel Landovský (1936-2014) herec a dramatik, disident, emigrant a navrátilec, signatář Charty 77, se nějak nikdy nevešel do našich společenských škatulek. Často vyvedl něco nečekaného, co zase vyvedlo z klidu soudruhy, kteří řídili kulturu. Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska (1978). Zde se naučil bez předchozích zkušeností německy, stal hercem prestižního vídeňského Burgtheatru. Od roku 1989 hrál opět doma.
Vezl jsem ho od rakouských hranic v zimě 1989 do Bratislavy, rovnou na bouřlivý mítink na náměstí, před budovou československé televize, která právě v ten den začala konečně vysílat alespoň pár zpravodajských záběrů ze dnů, které se snad omylem začali nazývat na Slovensku Něžná a v Čechách Sametová revoluce. Ono totiž ještě nejméně týden hrozilo, že na náměstí soudruzi pošlou lidovou milici, veřejnou bezpečnost a tanky. Naštěstí byli tak zaskočení nečekanými událostmi, že se na nic nezmohli. Na bratislavském mítinku promluvili před pár dny ještě vězný filozof Miro Kusý, herec Milan Kňažko, Milka Vášáryová a další osobnosti, já jsem rovnou z otevřených hranic s Rakouskem přivezl nedobrovolného emigranta, Pavla Landovského. Všichni na bratislavském náměstí ho oslavovali, zvonili klíčky a on, jak bylo pro nej typické, ten dav zaskočil. Prý ještě zdaleka není co oslavovat. Cesta k demokracii bude trnitá a nikdy se vše nepovede. Prý neřádi tady byli, jsou a budou. Ty klíčky na náměstí najednou na chvíli ztichly.
Landovského jsem znal z období mých studií dramaturgie na DAMU v Praze. Několikrát jsme seděli, my mladí študáci s Pavlem v bufetu divadla Na zábradlí. Landovský tam rád chodíval, když nehrál v Činoheráku a dal nám číst svůj text a s velikou nevolí, ale vydržel to, poslouchal naše drzé poznámky k jeho dramatickému textu. Myslím, že nás v ničem neposlechl, ale poslouchal. Landovský se nezdál. Hrál často primitivy (no co jinýho hrát s mým ksichtem – říkal) a při tom byl sečtělý, chápavý a hledající. Měli jsme ho, my studenti divadelnictví, moc rádi.
Teď se v brněnské Redutě hraje ten jeho Hodinový hoteliér. Hra nemá správnou dramatickou stavbu: expozice – kolize – krize – peripetie – katastrofa. Na to Lanďák, jak jsme mu říkali, kašlal. On byl herec a jeho hra je exhibicí hereckých příležitostí. A má srce. Pod expresí a křikem tlučou v té hře křehká srdíčka zranitelných a zraňujících lidí.
V režii Štěpána Pácla, na scéně, kterou ohraničují tři stěny ušmudlaného pokoje navrhnuté Lindou Holubovou si překážejí čtyři aktéři. Důchodce Fána (Bedřich Výtisk), hlídač Hanzl (Vladimír Krátký) a milenci Ríša se Zuzi (Petr Bláha a Eliška Zbranková), kteří občas využijí ten pokojík pro své milostné hrátky. Staří a mladí, střet tužeb a zájmů dávají hodně hereckých příležitostí protagonistům a ti své role využívají a užívají si je. Hrát Landovského se totiž ani jinak nedá. Živel jako on by nenapsal vlažnou komedii. Režisér Pácl to přesně vycítil. Jako by viděl hrát Ladovského. Ale možné to není. Pácl je ročník 1982. Když Lanďák hrál své živočišné role před emigrací do Rakouska, nebyl ještě pan režisér na světě.
Zdařilá hra si nezadá s hrami I. P. Čechova. Je pravdivá, dobře odpozorována z běžného života a zápletky se v ní nenásilně vyvíjejí. A tak je také inscenována. Bez zbytečného patosu, civilně, srozumitelně, také bez nějakých rafinovaných režijních špílců. Je napsána Landovským tak přesně a pro herce hratelně, že ji není potřebné nějak aktualizovat, modernizovat, upravovat. Prostě Lanďák se v ní nezapře. A to je dobře.
Související
RECENZE: Lhář. Nová inscenace v Národním divadle v Brně odhaluje naši nepoučitelnost
RECENZE: Salome je bezchybně realizovaná opera Národního divadla v Brně
Národní divadlo Brno , recenze
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 1 hodinou
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 3 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 3 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 5 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák