Ve Francii vystavují obraz ukradený před 76 lety, má mimořádnou historickou hodnotu

Ve středisku světového míru ve Verdunu na východě Francie vystavují malý obraz, který za nacistické okupace ukradl německý voják. Krajinka, kterou olejovými barvami namaloval na plátno Nicolas Rousseau, byla po 76 let v Německu.

Teď je obraz vystaven v hale střediska, které každý rok navštíví na 60.000 návštěvníků. To vše v naději, že se podaří vypátrat původní majitele či jejich dědice, uvedla agentura AFP.

"Pokud krajinku poznáte nebo o ní máte nějaké informace, budeme vám vděčni za jejich sdělení," upozorňuje text u obrazu, který zachycuje postavu u břehu říčky, lemované vysokými stromy, a v pozadí je vesnici pod zachmuřenou oblohou. "Přáli jsme si, aby obraz uviděli návštěvníci okamžitě a bezplatně po vstupu do budovy," vysvětlil ředitel Philippe Hansch, který pro dílo vyrazil autem začátkem srpna do Berlína. Cítil tehdy "hrdost a emoce, hodně štěstí, ale i odpovědnost".

A 19th-century oil painting by Nicolas Rousseau looted during the Nazi occupation of France during World War II has gone on display in a bid to trace its rightful owners https://t.co/hclKPkroZw pic.twitter.com/UcIQFSdbuX

— AFP news agency (@AFP) August 20, 2020

Cena bezejmenného obrazu z 19. století se odhaduje na 3000 až 5000 eur (asi 78.000 až 130.000 Kč), ale podle ředitele má "nedocenitelnou historickou hodnotu". Představuje totiž "velký symbol francouzsko-německého přátelství" a "umožňuje vidět příběh druhé světové války z nového pohledu".

Na jaře 1944 dostal poddůstojník Luftwaffe (německého letectva) Alfred Forner, převelený do Francie, za úkol dopravit obraz o dovolené do Berlína. Ale když dorazil na uvedenou adresu, budova byla v troskách. Pragmaticky zamířil domů, kde ponechal obraz, a vrátil se na frontu, kde v létě 1944 přišel o život. Obraz o rozměru 38 krát 55 centimetrů dalších 75 let zůstal na zdi v obývacím pokoji berlínského bytu.

V lednu 2019 se Alfredův syn Peter Forner obrátil na francouzské velvyslanectví v Berlíně s tím, že by chtěl vrátit obraz a především najít jeho majitele.

"Peter Forner měl před čtyřmi nebo pěti lety jednu zdravotní příhodu a dlouhou dobu strávil v nemocnici. Udělal si seznam věcí, které musí vyřešit. Vracení obrazu bylo úplně nahoře tohoto seznamu," uvedl Julien Acquatella z berlínské komise, která má na starosti odškodnění obětí, oloupených za války. Vesměs jde o židovské rodiny. "Bylo to od něj velmi odvážné gesto, které chápe jako přirozené: tento obraz nepatřil jeho rodině. Bylo to něco, co muselo tížit jeho svědomí," dodal.

Snahy zjistit původní vlastníky či jejich dědice byly až dosud marné. "Je to velmi obtížný případ, protože obraz nemá velkou cenu," uvedl Acquatella, který nicméně neztrácí naději. Vystavení obrazu na místě ztělesňující francouzsko-německé usmíření má tak přispět k naplnění poslední vůle Petra Fornera, který zesnul loni v květnu ve věku 80 let.

Verdun byl v roce 1916 epicentrem jedné z nejkrvavějších bitev první světové války. Po německém útoku na zdejší pevnost se několik měsíců vedly vyčerpávající boje, ve kterých padlo na 900.000 mužů.

Související

Více souvisejících

Umění Obrazy Francie kultura

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy