Maršál Haftar ohlásil, že přebírá řízení Libye

Polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu Libye, v televizi ohlásil, že jeho armáda přebírá řízení země. Dohoda z marockého Schirátu z prosince 2015 o vytvoření mezinárodně uznávané vlády národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, která má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, podle maršála přestává platit "jako součást temné minulosti".

"Vrchní velení ozbrojených sil přebírá řízení země a ohlašuje ukončení platnosti schirátské dohody," uvedl Haftar. "Nehledě na těžké období a břímě odpovědnosti přijímáme vůli národa a delegovaný mandát," dodal s tím, že armáda vyplní tužby lidu a zbaví jej strádání.

Maršál neupřesnil, jak "mandát národa" získal, ani nenaznačil politické důsledky tohoto mandátu, zejména pokud jde o roli parlamentu sídlícího v Benghází na východě země a paralelní vlády, kterou vytvořil tento parlament, zvolený v roce 2014, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že maršál už před třemi lety prohlašoval, že schirátská dohoda, představující podle OSN základ politického řešení situace, "vypršela".

"Lidé se musí stát pány svého osudu a demokraticky si vybrat budoucnost," prohlásil Haftar, kterého jeho odpůrci podezírají se snahy nastolit v zemi vojenskou diktaturu.

Sarrádžův kabinet dnes Haftarův krok označil za "frašku" a převrat", krok jej nicméně nepřekvapil, píše agentura DPA.

Poradce vlády národní jednoty Mohammed Alí Abdalláh usoudil, že Haftar "zase jednou předvedl světu své autoritářské záměry". "Ani se nesnaží skrývat své pohrdání politickým řešením a demokracií v Libyi. Jeho prohlášení je posledním zoufalým činem poraženého muže," prohlásil.

Libyi sužuje konflikt různých frakcí už od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Haftarovy jednotky, které se opírají o podporu Egypta a Ruska, minulý rok v zahájily ofenzívu na Tripolis a tamní vládu, jež podporuje mimo jiné Turecko. Při střetech, jež v polovině tohoto měsíce zesílily, byly zabity a zraněny stovky civilistů.

Rusko společně s Tureckem v minulosti několikrát Libyi vyzvalo ke klidu zbraní. "Moskva je i nadále přesvědčena, že řešení lze dosáhnout jenom za pomoci politického a diplomatického porozumění mezi všemi stranami," citovala dnes agentura Interfax mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov pak Haftarovo prohlášení výslovně odmítl. "Neschvalovali jsme nedávné prohlášení premiéra Sarrádže o tom, že s Haftarem nechce jednat. Neschvalujeme ani Haftarovo (dnešní) prohlášení, že hodlá sám rozhodnout, jak by měl žít libyjský národ," řekl ruský ministr na videokonferenci s novináři.

Haftarovy jednotky z východní Libye vyhnaly od začátku roku 1400 migrantů a uprchlíků, uvedla dnes OSN, což je podle organizace v rozporu s mezinárodním právem. Migranty, kteří se skrze Libyi snaží z různých afrických zemí dostat do Evropy, jednotky deportovaly bez nároku na právní pomoc či jiné služby, sdělila OSN.

Související

Více souvisejících

Libye Chalífa Haftar Rusko OSN

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy