ROZHOVOR – Čeština, která je obecně pokládána za velmi složitou řeč, sice nepatří mezi světové jazyky, to ale neznamená, že by o ni v cizině vůbec nebyl zájem. „V Česku to vypadá, že křičím,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor David S. Danaher, který vede Katedru slovanských jazyků a literatury na University of Wisconsin-Madison v USA.
Co Vás přivedlo ke studiu slovanských jazyků?Jako mnoho slavistů mojí generace jsem se dostal k češtině přes ruštinu. Magisterské a doktorské programy jsou v USA orientovány na ruštinu, ale studenti si ještě musí zvolit druhý slovanský jazyk. Nejprve jsem si vybral polštinu, kterou jsem studoval rok. Nakonec jsem se však „posunul na západ" a zamiloval se do češtiny a české kultury.
A proč se studenti v USA obvykle rozhodnou právě pro češtinu?Na mojí škole je čeština pouze jako vedlejší obor. Nabízíme kurz, který trvá čtyři nebo pět semestrů. Motivace studentů je různá. Mnoho jich má české předky. Jiní si češtinu zvolí, protože jde prostě o odlišný jazyk – není to francouzština či španělština, kterou si vybere většina jejich vrstevníků. Další studují češtinu, protože ji potřebují ke svému výzkumu na poli historie, politologie, umění či hudby.
Co je pro anglicky mluvící studenty na češtině nejtěžší?Všechno! Ale když se ve studiu dostanete na pokročilejší úroveň, je to slovesný vid, který věčně dělá potíže. Je to výzva asi jako pro Čechy a vůbec všechny Slovany, když se učí, jak správně používat anglické členy „a" a „the".
Vyslovit „ř" je prý pro cizince prakticky nemožné. Je to pravda?Moje první odpověď: Pouze pro cizince? Moje druhá odpověď je více praktická: Když se vám povede vyslovit dlouhé „r", jaksi ho rozdrnčet, naučíte se vyslovovat i české „ř".
Vy se specializujete na dílo Václava Havla, jak moc složité je jeho knihy překládat do angličtiny?Havla lze překládat poměrně dobře, což je možná zásluha kanadského spisovatele Paula Wilsona. Ten je jeho hlavním překladatelem do angličtiny a byl ve své práci vynikající. Komplikací je, jak už to tak často bývá, tzv. kulturní překlad. Ve čtvrté kapitole své knihy „Číst Václava Havla", která nedávno vyšla i česky (nakladatelství Argo 2016), se zabývám záludnostmi, kterým překladatel čelí, když má vystihnout rozdíly mezi kulturami.
Co Vás nejvíce překvapilo, když jste poprvé navštívil Česko?Poprvé jsem do Československa přijel v roce 1990, kdy jsem měl za sebou teprve dva semestry češtiny. Nejvíc mě překvapilo, že zcela běžně miliony lidí hovoří tak neskutečně obtížným jazykem, kterým čeština pro anglicky mluvící nepochybně je. Byl to skutečný normální jazyk! Uvědomte si prosím, že to bylo v době, kdy ještě neexistoval internet. Podobný pocit jsem zažíval, když jsem před lety navštívil tehdy ještě Sovětský svaz. Byl jsem nadšený z těchto dvou „objevů".
Máte rád českou kuchyni?A je vůbec možné ji nemít rád? Žiju ve Wisconsinu a zdejší kuchyně je velmi podobná. Máme tady dokonce i dobré pivo.
S Českem jste v kontaktu delší dobu. Existuje ale něco, nad čím dosud jako Američan kroutíte hlavou?Češi mluví tlumeně. Myslím, že na Američana hovořím poněkud potichu, přesto se v Česku moje „americká tichost" jeví, jako bych křičel. Další věc, na kterou si nikdy nezvyknu, a to není pouze záležitost češtiny, je tykání/vykání, pokud jde o rozdíl ve vyjádření slušnosti. Nikdy nevím, kdy přepnout z „vy" na „ty". Jedno „you" jako v angličtině je pro mě zcela dostačující, možná dokonce slušnější a demokratičtější.
Jak byste pěti slovy popsal Čechy?Každý je jiný. Poznal jsem mnoho Američanů, mnoho Rusů, mnoho Čechů. Nerad bych všechnu tuto rozmanitost redukoval na pouhých pět slov.
Líbí se Vás český smysl pro humor? Říká se, že je celkem drsný a že si umíme dělat legraci sami ze sebe...Národ, který si neumí dělat legraci sám ze sebe, je v potížích. Jak řekl Karel Čapek: „Humor je nejdemokratictější z lidských zvyků." Schopnost smát se sám sobě sice nevyřeší všechny naše osobní a sociopolitické problémy, je to ale první krok.
Kdybyste měl srovnat univerzity a studenty v Česku a USA, v čem jsou největší rozdíly?Největší odlišnost pramení z rozdílného vzdělávacího systému. Češi jdou na vysokou školu s tím, že už vědí, jaký obor budou přesně studovat a často už v něm mají i nějaké znalosti, jinak by neudělali přijímací zkoušky. Oproti tomu američtí studenti si nevybírají své zaměření až do druhého či třetího roku studia. Dalším velkým rozdílem je skutečnost, že americké univerzity mají kampusy, které jsou hlavním centrem mimoškolního dění a sociálního života. Studenti v nich typicky bydlí daleko od rodin.
Trump, nebo Clintonová?Václav Havel by s nadšením podporoval Clintonovou. Každý, kdo má všech pět pohromadě, by tak učinil, když je navíc druhou možností pouze Donald Trump. Už je načase, aby v čele USA stanula žena, ne? V této věci určitě musíme dohnat zbytek civilizovaného světa. Třeba by se k nám Češi rádi připojili.
Jak hodnotíte politiku Baracka Obamy?Obama zdědil složitou situaci na domácí i mezinárodní scéně. Rád bych věřil, že udělal to nejlepší, co za určitých okolností mohl.
Děkujeme za rozhovor.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil