Ještě horší než Černobyl a Fukušima. Marshallovy ostrovy jsou mnohem radioaktivnější

Na Marshallových ostrovech, kde americká vláda prováděla jaderné testy, je dodnes větší radiace než v Černobylu a Fukušimě. Zjistili to vědci z Columbia University. Nejhůře zasažený jsou ostrovy z atolu Bikini.

Od roku 1946 do roku 1992 provedla americká vláda 1 054 jaderných testů. Jen zlomek, 67 v letech 1946 – 1958, se uskutečnil na Marshallových ostrovech. Ty přesto drží více než polovinu celkové energie, které jaderné testy uvolnily, zjistili vědci.

Výzkumníci našli značnou koncentraci radioaktivních izotopů, plutonia-238,239,240; americia-241, a cesia 137 na 11 ostrovech napříč čtyřmi atoly. Největší hodnoty radiace naměřili na atolu Bikini, kde Američané provedli v roce 1954 nejsilnější test termonukleární zbraně známý jako Catle Bravo. Výbuch byl 1 000krát silnější než ty v Japonsku.

Podle vědců je atol díky vysokému podílu radiace neobyvatelný. Americká vláda obyvatele atolu v roce 1946 násilně přesunula na jiné ostrovy kvůli kontaminované vodě a jídlu. V pozdních šedesátých letech se někteří vrátili zpět poté, co jej americká vláda označila za obyvatelný, ihned však zase odešli v důsledku vysoké úrovně ozáření.

Testy učinili neobyvatelnými nejen Bikini, ale kontaminovaly i další atoly, Enewetak, Rongelap a Utirik, na které dopadl radioaktivní spad. Vysoké hodnoty gama záření byly zvláště naměřené na ostrovech Enjebi v atolu Enewetak a na ostrově Naen v atolu Rongelap. Hladiny plutonia naměřené v těchto oblastech překračovaly 10krát až 1 000krát úroveň radiace zachycené ve Fukušimě i 10krát úroveň radiace v Černobylu, poukázali vědci.

„Překvapivá byla síla gama záření na ostrově Naen, který se nachází na vnějším okraji atolu Rongelap. Během Castle Bravo  byl (ostrov) obydlený. Pak byli lidé odsunuti, vrátili se a znovu museli odejít. Je to docela hrozná historie toho, co se stalo lidem z Rongelapu,“ řekla serveru Live Science Ivana Nikolic-Hughesová, jedna z členek vědeckého týmu. Úroveň gama záření dalece překračovala přípustný limit dohodnutý mezi Marshallovými ostrovy a USA.

Stanice CNN poukazuje, že vysoká míra radioaktivity na ostrově Naen může být dána tím, že ostrov byl používán jako skládka pro radioaktivní odpad při čištění Rongelapu. Tato teorie však není potvrzená.

Studie, publikovaná v prestižním akademickém žurnálu  Proceedings of the National Academy of Sciences, varuje, že radioaktivní izotopy by postupným smýváním mohly proniknout do oceánu a kontaminovat vody kolem ostrovů. Též upozorňuje na nebezpečí pozření některého jídla na ostrovech atolů Bikini a Rongelap, které vykazovaly vysokou míru radioaktivní kontaminace.

Vědci radí obyvatelům Marshallových ostrovů, aby se zdržovali na těch jižních, kde sídlili pozorovatelé jaderných testů a které tedy nebyly radioaktivním odpadem tolik zasaženy. Naopak od těch severních se mají držet raději dál.

Související

Jaderný výbuch

Marshallovy ostrovy trápí jaderné dědictví po USA, úřady pomoc odmítly

Klimatické změny ohrožují na Marshallových ostrovech betonový sarkofág, který tam k uložení radioaktivního odpadu po zkouškách nukleárních zbraní vybudovaly Spojené státy. Vláda tohoto tichomořského státu, který je volně přidružen k USA, proto požádala o pomoc americké úřady, které to ale odmítly s tím, že odpad neleží na americkém území, napsal list Los Angeles Times.

Více souvisejících

Marshallovy ostrovy jaderné zbraně - USA (Spojené státy americké) radiace

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy