Československo

Rozdělení Československa považuje Fiala i dnes za nevyhnutelný krok

Komentář

Německá okupace z 15. března 1939 ukázala nesmyslnost politiky ustupování agresorovi. Ukrajina se správně brání

Více než šestileté období německé okupace Čech, Moravy a Slezska, která patří spolu s obdobím komunismu k nejtragičtějším kapitolám naší novodobé historie, se začalo psát před 83 lety. Ráno 15. března 1939 obsadila německá vojska zbývající neobsazené české území po Mnichovské dohodě. Jednalo se o první ze dvou agresí Československa cizími vojsky. V obou případech se tak stalo bez ozbrojeného odporu. Snad i kvůli tomu, že ani v jednom případě se naše armáda nebránila, je německá okupace spolu s tou sovětskou pro mnohé lidi v Česku dodnes zdrojem historických traumat. V kontextu s nacistickou okupací a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se nabízí reminiscence se současnou Ukrajinou. Ukazuje nám, co se stane, když budeme ustupovat agresorovi v domnění, že se předejde válce. Agresora to jen více povzbudí v jeho dobyvačných úmyslech. Ukrajina se rozhodla správně bránit.

První Československá republika byla moderním státem, míní Čaputová

První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu si 103. výročí vzniku ČSR připomenula v Bratislavě položením věnců k sochám prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika.

Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Komentář

VZPOMÍNKA: Jak jsem kvůli odchodu posledního sovětského okupanta šel poprvé za školu a třídní mě ještě pochválila

Zemi zachvátila radostná euforie. Z televize, rádia i novin se neustále opakovala těžko uvěřitelná zpráva. A to, že ve čtvrtek 27. června 1991 odejde z území České a Slovenské federativní republiky poslední sovětský voják a bude tak ukončen třiadvacet let trvající dočasný pobyt okupantů. V hospodách kolovaly oslavné panáky a všude bylo slyšet: „Konečně budeme svobodní a svrchovaní.“ Lidé se spontánně objímali a juchali. A v této neopakovatelné atmosféře jsem jako sedmnáctiletý student dostal bláznivý nápad. Půjdu vyprovodit generála Eduarda Vorobjova na kbelské letiště, abych měl jistotu, že všichni odešli. Netušil jsem, co vše mě čeká a hlavně jsem poprvé v životě šel za školu.

Rozhovor

Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb

Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Při prvním sčítání lidu všichni lhali všem, píše o Československu a Polsku tisk

První sčítání lidu v nově vzniklých státech před sto lety nebylo jen sběrem údajů. Polsko a Československo je pokládaly i za měřítko své civilizační vyspělosti a nestrannosti. Demokratický stát přeci nemusí falšovat statistiky, píše polský list Gazeta Wyborcza o sčítání z roku 1921. "Oběma sčítáními se dodnes zabývají badatelé a spory neutichají," konstatoval.

Česko si připomene komunistický puč i protesty studentů roku 1948

Komunistický puč v únoru roku 1948 i tehdejší studentské protesty proti převratu si dnes připomenou lidé na několika místech v Česku.

StB se snažila infiltrovat do britské královské rodiny, píše list The Sun

Komunistické Československo se v 70. letech pokoušelo infiltrovat do prostředí britské královské rodiny. Plánovalo při tom využít kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II., uvedl s odvoláním na zveřejněné dokumenty československé tajné služby StB britský bulvární deník The Sun. Buckinghamský palác informace nekomentoval.

Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Vitorazsko si připomnělo 100. výročí připojení k Československu

Sté výročí připojení Vitorazska k Československu si dnes připomněli ve Dvorech nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Nově vzniklá republika se tím rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí. Podle pamětníků v oblasti dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku.

Před 140 lety se narodil Štefánik. V kritické době jednal jako státník, řekla Čaputová

Spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik (1880-1919) splňuje všechna kritéria, podle kterých se pozná velká historická osobnost. V projevu na vzpomínkové akci u příležitosti 140. výročí Štefánikova narození to dnes v jeho rodné vesnici Košariská na západě Slovenska řekla prezidentka Zuzana Čaputová.

Rusínský Mnichov. ČSR před 75 lety přišla o Podkarpatskou Rus, na nátlak Stalina

Zakarpatská oblast na dnešní Ukrajině je lákavou destinací pro české turisty. Svoji roli v tom hraje, kromě přírodních krás, i fakt, že bývala součástí někdejšího Československa. Před 75 lety, 29. června 1945, byla podepsána smlouva mezi ČSR a Sovětským svazem (SSSR) o odstoupení Podkarpatské Rusi sovětské Ukrajině. Stalo se tak bez účasti zástupců oblasti, událost tak bývá označována za "rusínský Mnichov".

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Po volbách 1990 vypukla řada sporů. Dosud o nich víme jen málo, přiznává historička

O první polistopadové volby se nyní historici zajímají jako o proces výměny elit i z hlediska rozdílů mezi českou a slovenskou veřejností. Na volbách bylo pozoruhodné rozšíření víry v nováčky bez zkušeností i rozmělnění stranické příslušnosti. O řadě povolebních sporů se dosud neví dost.

30 let od prvních polistopadových voleb. Něco z jejich atmosféry dodnes zůstalo, říká historička

Atmosféra, která provázela první polistopadové volby, byla výjimečná, některé věci si lze nyní představit jen stěží. Něco z ní však v Česku dodnes zůstalo - rozporuplné vnímání volební kampaně i velká očekávání spojená s nástupem nováčků. V rozhovoru s ČTK to řekla politoložka a historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Parlamentní volby se v roce 1990 konaly 8. až 9. června.

T. G. Masaryk byl před 100 lety podruhé zvolen prezidentem

Zprávy z historie: Před 100 lety, 27. května 1920, byl T. G. Masaryk podruhé zvolen prezidentem Československé republiky. První československý prezident byl ve funkci od listopadu 1918 do prosince 1935, poprvé byl prezidentem zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918.

Čechoslováci v gulagu. Nový web přináší výsledky bádání o represích v SSSR

Nový web Čechoslováci v gulagu spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed. Za ÚSTR o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Darja Čablová.

Brutální komanda Smerš v akci. ÚSTR připomíná osoby zavlečené po válce do gulagu

Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

K porážce nacismu přispěli i čs. dobrovolníci. Zvláštní úlohu sehrálo takzvané vládní vojsko

Ačkoli bylo Československo před vypuknutím druhé světové války, která v Evropě skončila před 75 lety, 8. května 1945, rozdrobeno a zbytek posléze okupován Němci, konec války slavila obnovená země na straně vítězů. A to nejen zásluhou politiků, kteří prosadili uznání exilové vlády a kontinuitu předválečného Československa, ale především díky desetitisícům dobrovolníků, kteří ze zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice.