Dánsko plánuje zákaz pálení Koránu. Svobodu projevu to neomezí, říká premiérka

Dánsko zvažuje zákaz pálení islámské svaté knihy Korán. O takové možnosti informovala premiérka země Mette Frederiksenová. Ke kroku chtějí Dánové přistoupit po několika případech spálení textu. Opakovaně k tomu dochází i v sousedním Švédsku. Takové chování krajně pravicových extremistů totiž ohrožuje vztahy mezi skandinávskými a blízkovýchodními arabskými zeměmi. 

Frederiksenová prohlásila, že případný zákaz pálení Koránu neomezí svobodu projevu. „To, že nemůžete pálit cizí knihy, nepovažuji za omezení svobody projevu,“ uvedla.

Podle serveru Politico to sdělila poté, co minulý týden krajně pravicoví extrémisté uspořádali demonstrace a pálili výtisky tohoto náboženského textu. „Existuje konkrétní bezpečnostní riziko. A pak je tu riziko, že se na mezinárodní scéně dostaneme do izolace. A to je problematické zejména nyní, kdy vynakládáme velké úsilí na budování partnerství a spojenectví,“ dodala. 

Dánská policie kvůli mezinárodnímu napětí mezi zemí a blízkovýchodními zeměmi dočasně posílila hraniční kontroly. „Úřady dnes dospěly k závěru, že je v tuto chvíli nutné se více zaměřit na to, kdo do Dánska vstupuje, aby bylo možné reagovat na konkrétní a aktuální hrozby,“ informovalo ve čtvrtek dánské ministerstvo spravedlnosti. 

Obdobný případ se stal i ve Švédsku. Pálení svaté knihy odsoudila jak Ankara, tak Bagdád. Egypt si minulé úterý v souvislosti s incidenty předvolal švédského chargé d’affaires. Irák vyhostil švédského velvyslance už minulý čtvrtek.

Lidé v Jemenu a Iráku rovnou vyšli protestovat do ulic – v Bagdádu se jim dokonce podařilo vtrhnout na švédské velvyslanectví, u dánského se o to pokusili. V případě švédské ambasády se jim podařilo dokonce zažehnout plameny, musely být nasazeny bezpečnostní síly, aby hasiči mohli požár vůbec uhasit.

„Všichni zaměstnanci velvyslanectví byli v bezpečí,“ uvedlo švédské ministerstvo zahraničí, které útok odsoudilo. Stockholm si v této souvislosti ve čtvrtek předvolal iráckého chargé d’affaires.

Irácké ministerstvo zahraničí incident rovněž odsoudilo. „Irácká vláda dala pokyn bezpečnostním složkám, aby provedly rychlé vyšetřování, identifikovaly pachatele a pohnaly je k odpovědnosti,“ informovalo.

„To, co se stalo, je naprosto nepřijatelné a vláda tyto útoky důrazně odsuzuje. Irák má povinnost chránit diplomatické mise a v této odpovědnosti selhal,“ rozčiloval se švédský ministr zahraničí Ulm Billström v prohlášení po incidentu.

Irácký premiér Mohammed Shia Al-Sudani následně varoval švédskou vládu, že „jakékoli opakování incidentu zahrnující spálení svatého Koránu na švédské půdě bude vyžadovat přerušení diplomatických vztahů“.

Lidé, kteří pálí Korán, pouštějí skandinávsko-arabské vztahy na velice tenký led. Teprve nedávno turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil s ratifikací švédského vstupu do Severoatlantické aliance.

Související

Více souvisejících

Mette Frederiksenová dánsko Korán Švédsko Irák Muslimové

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy