Skupina krajně pravicových demonstrantů zapálila v úterý v dánské Kodani výtisky Koránu přímo před egyptským a tureckým velvyslanectvím. Turci označili tyto skutky za „odporné útoky“ a požádali dánské úřady, aby „těmto pobuřujícím činům zabránily“. O celé situaci informoval server Politico.
Ještě ten den reagovalo dánské ministerstvo zahraničí. „Dánsko odsuzuje dnešní pálení Koránu zorganizované jen pár jedinci. Tyto provokativní a hanebné skutky nereprezentují pozice dánské vlády. Apelujeme na všechny, aby situaci deeskalovali – násilí nikdy nesmí být odpovědí,“ napsalo na twitteru.
Během minulého týdne se totéž stalo ve Švédsku. „Svoboda projevu je základní součástí demokracie. Ale to, co je legální, nemusí být nutně vhodné. Pálení knih, které jsou pro mnohé svaté, je hluboce neuctivý čin. Chci vyjádřit soucit všem muslimům, kteří jsou uraženi tím, co se dnes stalo ve Stockholmu,“ omlouval se švédský premiér Ulf Kristersson v pátek.
Švédský premiér nebyl jediným činitelem, který se snaží arabské země usmířit. „Znesvěcení Koránu nebo jakéhokoli jiného svatého písma je urážlivým a neuctivým činem s jasnou provokací,“ zdůraznil švédský šéf diplomacie Tobias Billström.
Ve středu se k odsouzení pálení koránu přidal i Brusel, informovalo Politico. Šéf unijní diplomacie Josep Borell se shodnul s dánskou a švédskou diplomacií. „Pálení islámské svaté knihy je urážlivé, neuctivé a představuje jasnou provokaci. Rozmanitost a tolerance náboženských komunit jsou klíčovými hodnotami EU a projevy rasismu, xenofobie a související nesnášenlivosti zde nemají místo,“ prohlásil.
„Ne vše, co je legální, je etické,“ poznamenal Borell. Může to být narážka na to, že některá pálení koránu krajně pravicovými demonstranty povolila sama policie.
Pálení svaté knihy odsoudila jak Ankara, tak Bagdád. Egypt si v úterý v souvislosti s incidenty předvolal švédského chargé d’affaires. Irák vyhostil švédského velvyslance už minulý čtvrtek.
Lidé v Jemenu a Iráku rovnou vyšli protestovat do ulic – v Bagdádu se jim dokonce podařilo vtrhnout na švédské velvyslanectví, u dánského se o to pokusili. V případě švédské ambasády se jim podařilo dokonce zažehnout plameny, musely být nasazené bezpečnostní síly, aby hasiči mohli požár vůbec uhasit.
„Všichni zaměstnanci velvyslanectví byli v bezpečí,“ uvedlo švédského ministerstvo zahraničí, které útok odsoudilo. Stockholm si v této souvislosti ve čtvrtek předvolalo iráckého chargé d’affaires.
Irácké ministerstvo zahraničí incident rovněž odsoudilo. „Irácká vláda dala pokyn bezpečnostním složkám, aby provedly rychlé vyšetřování, identifikovaly pachatele a pohnaly je k odpovědnosti,“ informovalo.
„To, co se stalo, je naprosto nepřijatelné a vláda tyto útoky důrazně odsuzuje. Irák má povinnost chránit diplomatické mise a v této odpovědnosti selhal,“ rozčiloval se Billström v prohlášení po incidentu.
Irácký premiér Mohammed Shia Al-Sudani následně varoval švédskou vládu, že „jakékoli opakování incidentu zahrnující spálení svatého Koránu na švédské půdě bude vyžadovat přerušení diplomatických vztahů.
Lidé, kteří pálí Korány, pouštějí skandinávsko-arabské vztahy na velice tenký led. Teprve nedávno turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil s ratifikací švédského vstupu do Severoatlantické aliance.
Tento poměrně neočekávaný krok přišel na aliančním summitu ve Vilniusu po více než roce sporů. Bezprostředně po ruské invazi proti Ukrajině podali Švédové a Finové přihlášky do NATO, nicméně byli to právě Turci a Maďaři, kdo stáli v cestě ratifikaci v parlamentech.
Nakonec se to podařilo u Helsinek, které jsou právoplatnými členy Aliance už od dubna. Stockholm stále čeká.
Související
V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák