Evropané jsou otevření vstupu Ukrajiny do Evropské unie, přestože existují určitá ekonomická a bezpečnostní rizika. Podpora pro vstup Moldavska a Černé Hory do EU je také významná, ukazuje průzkum provedený Evropskou radou pro zahraniční vztahy (ECFR).
Bleskový průzkum celoevropského think-tanku také odhalil, že Evropané odmítají přijetí Turecka do EU a spíše chladně než pozitivně vnímají kandidatury Albánie, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Kosova, Severní Makedonie a Srbska.
Průzkum veřejného mínění byl proveden instituty YouGov a Datapraxis ve šesti členských státech EU: Dánsku, Francii, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku. Konal se při příležitosti nadcházejícího summitu EU (14.–15.12.), kde lídři mají rozhodnout o spuštění přístupového procesu s Ukrajinou a Moldavskem.
Výsledky průzkumu ukazují jasný rozkol mezi starými a novými členy EU v otázce načasování rozšíření eurobloku. Zatímco v Rakousku, Dánsku, Německu a Francii převažuje názor, že EU by se neměla v současnosti rozšiřovat, v Rumunsku a Polsku je podpora rozšíření silná. Kandidatura Turecka má v Evropě výrazně slabou podporu. Více než polovina respondentů (51 procent) uvedla, že by tato země neměla vstoupit do EU.
V případě ostatních kandidátských zemí se ukázalo, že respondenti z šesti členských států nejméně podporují eurointegrační ambice Kosova (20 procent pro / 37 procent proti), Albánie (24/35), Srbska (25/35) a Gruzie (25/31). Severní Makedonie (26 procent pro / 27 procent proti) a Bosna (28/29) získaly mírnější reakce.
Co se týče Moldavska a Černé Hory, průzkum ukázal větší podporu pro jejich budoucí přijetí než nesouhlas s jejich vstupem do EU. Vstup Moldavska podporuje 30 procent dotázaných, zatímco 28 procent je proti. V případě Černé Hory jsou čísla 30 procent pro a 25 procent proti.
Mnoho Evropanů nevidí v přistoupení Ukrajiny žádný pozitivní hospodářský vliv na ekonomiku EU, s výjimkou Polska (43 procent) a Rumunska (37 procent). Průzkum ukázal, že v současné době mnozí občané věří, že potenciální rozšíření EU nebude mít žádný vliv na evropské hospodářství nebo bude pro něj znamenat náklady.
Tento postoj je zejména patrný v Dánsku a Rakousku, kde 54 a 46 procent respondentů vyjádřilo názor, že vstup Ukrajiny by měl "negativní vliv" na hospodářství EU. Vstup Ukrajiny do EU přitom bude jedním z hlavních témat blížícího se summitu, Maďarsko ale dlouhodobě vystupuje proti přístupovým jednáním.
Podle serveru Politico Budapešť stále blokuje jedno z hlavních témat blížícího se summitu EU. Server se odkazuje na dva diplomaty s přístupem k debatám velvyslanců při EU (COREPER), kteří připravují agendu pro jednání šéfů vlád a států eurobloku.
V klíčových otázkách o uvolnění pomoci pro válkou zasaženou Ukrajinu (ve hře je až 50 miliard eur pro období 2024 - 2027) nebo otevření přístupových jednání s Kyjevem nenastal žádný pokrok. Nezměnily to ani celodenní nedělní rozhovory, kterým minulý týden předcházelo setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a telefonický rozhovor se španělským premiérem Perem Sánchezem.
Politico píše, že nad summitem EU se vznáší "Orbánův stín", protože maďarský lídr se postavil proti otevření přístupových jednání s Ukrajinou a to i přesto, že Evropská komise v listopadu tuto možnost doporučila, spolu s Moldavskem.
Orbán pohrozil, že na summitu využije právo veta na zablokování vyplácení navrhovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Lídři členských zemí EU musí na summitech všechna rozhodnutí schválit jednomyslně.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v listopadu doporučila lídrům EU otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. V případě Gruzie komise doporučila udělení kandidátského statutu. Uvedl to server CNN.
Vzhledem k výsledkům dosaženým Ukrajinou a Moldavskem v pokračujícím reformním úsilí EK doporučila, aby Rada EU zahájila přístupová jednání s oběma zeměmi. V případě Gruzie Komise vzhledem k dosaženým výsledkům doporučuje, aby členské země EU udělily Gruzii statut kandidátské země za předpokladu, že podnikne několik doporučených kroků.
Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, eurokomise doporučuje zahájit přístupová jednání s touto zemí, až bude dosaženo potřebného stupně souladu s kritérii členství. Von der Leenová upřesnila, že Sarajevo musí vyvinout další úsilí ke splnění klíčových priorit uvedených ve stanovisku EK.
Zpráva EK poskytuje podrobné hodnocení současného stavu a pokroku v eurointegračním úsilí, kterého dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie , Srbsko, Turecko a poprvé také Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.
Komise se zaměřila zejména na pokrok v provádění základních reforem a na poskytnutí jasných pokynů k budoucím reformním prioritám. Zároveň zdůraznila, že přistoupení je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který závisí na pokroku dosaženém každou zemí.
"Rozšíření je životně důležitou politikou Evropské unie. Dokončení rozšiřování je výzvou dějin, přirozený horizont naší Unie. Dobudování Unie má také silnou ekonomickou a geopolitickou logiku. Dosavadní vlny rozšíření ukázaly obrovské výhody pro přistupující země i pro EU. Bude to vítězství pro všechny nás, uvedla šéfka eurokomise.
Zelenskyj po návštěvě von der Leyenové v Kyjevě uvedl, že očekává, že přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií začnou ještě letos. "Od předsedkyně Evropské komise jsem slyšel pozitivní signály ohledně našeho pokroku pro začátek jednání," řekl Zelenskyj ve večerním videovzkazu. Von der Leyenová dříve pochválila Ukrajinu za pokrok v oblasti reforem, kterého Kyjev dosáhl i v době války.
"Musím říct, že jste udělali velký pokrok. Je působivé to vidět," uvedla šéfka EK po setkání se Zelenským v Kyjevě. "Vedete existenční válku a zároveň hluboce reformujete svou zemi," ocenila Ukrajinu.
"Dosáhli jste mnoha milníků při reformě vašeho soudního systému, omezení vlivu oligarchů, boji proti praní špinavých peněz a mnoho dalšího," řekla s tím, že jde o výsledek tvrdé práce. Ocenila také významný pokrok Kyjeva v modernizování ukrajinského hospodářství.
Ukrajina je podle ní velmi blízko ke splnění požadavků potřebných ke vstupu do Evropské unie. O začátku přístupových rozhovorů by měli rozhodovat lídři členských států EU v prosinci. Zelenskyj v proslovu uvedl, že Ukrajinci by si měli zvyknout na integraci do EU. Čas, kdy bude ukrajinská vlajka vlát v Bruselu spolu s vlajkami dalších členských států Unie, se podle něj blíží.
Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.
Související
Miliardy pro Kyjev. EU schválila vyzbrojení a obnovu Ukrajiny z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur
Dohoda je na světě. EU použije zmražená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 1 hodinou
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 1 hodinou
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 1 hodinou
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 2 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 2 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
před 3 hodinami
Počasí o víkendu bude typicky jarní, ukazuje předpověď
včera
Ruská oslava Dne vítězství nemá nic společného s druhou světovou válkou
včera
Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset
včera
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
včera
Širší vedení TOP 09 navrhlo do funkce ministra pro vědu Marka Ženíška
včera
Putin se podivuje nad reakcemi na jaderné cvičení. Není to nic neobvyklého, jen výcvik, tvrdí
včera
Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem
včera
Izraelci se brání Bidenovu ultimátu: Pro dosažení svých cílů uděláme vše
včera
Putin vyslyšel Pašinjana. Stahuje ruská vojska z částí Arménie
včera
Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil
Aktualizováno včera
Na Rudém náměstí proběhla tradiční vojenská přehlídka. Zabráníme globálnímu konfliktu, řekl Putin
včera
Bělorusko zahájilo nečekanou inspekci nosičů jaderných zbraní. Zúčastní se cvičení s námi, oznámil Putin
včera
Létají jinam, samovolně vybuchují. Severokorejské rakety Rusům na Ukrajině příliš nepomáhají
včera
V lomu ČSA přeruší těžbu. Bude se propouštět, oznámila Severní energetická
Severní energetická ve čtvrtek oznámila, že přerušuje těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku v Ústeckém kraji. Rozhodnutí o ukončení provozu má přijít v následujících měsících. Firma se chystá propustit asi 500 zaměstnanců.
Zdroj: Jan Hrabě