ROZHOVOR | Přímá volba byla chyba. Zeman byl destruktivní prezident, Babiš není nebezpečnější, hodnotí politolog Lysek pro EZ

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek. 

Může prezident zásadním způsobem zasahovat do činnosti vlády? Například kandidující poslanec Andrej Babiš zakládá svou kampaň na kritice této instituce. Je to pro prezidentskou kampaň relevantní postup?

Většina hesel v kampani jsou skutečně jen marketingové proklamace, prezident může ovlivnit fungování vlády jen nepřímo, například pozdržet nejmenování ministra, nebo vetovat zákon. Přesto pro volební kampaň je důležité zvednout tyhle témata, minimálně se tím kandidát vymezí vůči vládě a její politice a ukáže tím voličům svoji ideovou a politickou pozici. Přestože pak jako prezident nebude mít kompetence, jak politický kurz země přímo změnit, může pak jako prezident zvedat témata a donutit vládu pozměnit některé politiky.

Jelikož jsem se již zmínil o poslanci Babišovi, rád bych se ještě zeptal, jakou relevanci k prezidentským pravomocím a možnosti nárůstu voličů má jeho část kampaně coby krizového manažera? Vzhledem k tomu, že daleko větší reálnou moc mají v rukou vláda a parlament, má smysl o sobě zmiňovat, že je zkušený podnikatel?

Volební kampaň je z velké části založena na emocích a těžko chtít, aby veřejnost studovala kompetence ústavních institucí a dle toho vyhodnocovala kandidáty ve volební kampani. Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé. 

O Babišových manažerských schopnostech můžeme pochybovat, nicméně u seniorů tohle rezonuje, u vzdělanějších lidí tahle aura krizového manažera dávno padla, nejpozději pak po pandemii COVID-19. Takže u určité skupiny voličů mu tohle pomůže.

Pokud nastane situace, že bude Andrej Babiš zvolen prezidentem, ať je tato možnost více či méně pravděpodobná, co může znamenat teoretické zvolení hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR roku 2025? Může být stávající státní zřízení České republiky ohroženo nebo jde o plané obavy?

Může jen za situace, že populistické strany získají pak většinu a složí vládu. Nemyslím si, že by Andrej Babiš byl nebezpečnější než Miloš Zeman, ten měl přímé vazby na Rusko a Česká republika to naštěstí přežila. A i když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 % podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD. Což koneckonců ukazují jednání v Praze, ale také jednotlivé radnice v českých krajských městech.

Jistě jste něco zaslechl o různých kauzách - například Danuše Nerudová a její možná pochybení coby rektorky Mendelovy univerzity, nebo Petr Pavel a jeho minulost v komunistickém Československu u vojenské rozvědky. Jak tyto kauzy hodnotíte? Nevypadá to, že by zásadně zasáhly do volebních průzkumů.

U pana generála Pavla jsme to všichni věděli předem, takže kauza členství v KSČ nemá takový účinek a jedná se spíše o potvrzující argument již rozhodnutých voličů. 

Kauzy paní Danuše Nerudové mají asi větší dopad, protože pro neakademickou sféru se jedná o nové věci, zejména kauza s kupováním doktorátů. Pro akademiky to není nic překvapivého, nejenom kupování doktorských titulů, ale třeba spoustu kolegů se podívalo na její publikační aktivity, které jsou velmi problematické. Proto paní Nerudová mezi akademickou sférou nemá velkou podporu, přestože je sama akademička. 

Nicméně tyhle akademické prohřešky nebudou zajímat její voliče. Pokud bych měl říci, mezi kterými kandidáty a jejich voličskými skupinami je iracionální emoční pouto nejsilnější, tak je to Andrej Babiš, a právě Danuše Nerudová, která je zase symbolem pro liberální voliče z velkých měst. Ti odmítají kauzy Danuše Nerudové stejnými argumenty, jako senioři u kauz Andreje Babiše. Je tu paradoxně velká podobnost.

Existuje vůbec možnost, že mimo trio Pavel-Nerudová-Babiš zasáhne do druhého kola některý ze slabších kandidátů, nebo se v této situaci dá již spoléhat na předvolební průzkumy? Přece jen, ostatní kandidáti v nich již dlouho setrvávají na podobně nízkých procentech a žádný z nich už delší dobu nevykazuje nárůst preferencí.

Obecně se dá předpokládat, že Jaroslav Bašta bude mít asi více hlasů, než mu průzkumy nyní přisuzují. Billboardy s odvoláním vlády jsou celkem úderné a mohou zaujmout. To může za jistých okolností být klíčové a vést k tomu, že se Andrej Babiš nedostane do druhého kola. Pavel Fischer bude mít zisk zhruba odpovídající podílu věřících ve společnosti volící KDU-ČSL a Marek Hilšer bude patrně rád za 3 procenta. A ostatní kandidáti výsledek prvního kola již neovlivní.

Jaký význam u hlavy státu hraje předchozí politická zkušenost? Dosud jsme měli prezidenty z velké části s politickou minulostí, ale například Danuše Nerudová je profesorka, která se celý život pohybuje v akademických kruzích, a v politice se dosud nijak zvlášť neprojevila. Může chybějící zkušenost hrát u prezidenta ČR nějakou významnější roli?

Méně než u funkce premiéra. Spíše bude důležité, jak kandidát umí komunikovat s veřejností, než jestli se orientuje v zákulisních hrách české politiky. Pokud tedy není cílem někoho z kandidátů posílit instituci prezidenta a zasahovat do vnitřního fungování politických stran, či je přímo rozkládat, jako v případě Miloše Zemana a ČSSD.

Poslední dobou se také hodně skloňuje otázka, jestli by měla být zachována přímá volba prezidenta nebo bylo její zavedení chybou. Co o tom míníte vy?

Pro politologa je odpověď jednoduchá. Byla to chyba a komplikuje se tím vládnutí v České republice. Miloš Zeman byl vyloženě destruktivní prezident v mnoha ohledech. Obecně akademický výzkum ukazuje, že parlamentní režimy mají vyšší výkonnost a efektivitu vládnutí, než prezidentské systémy nebo systémy, kde je přímo volený prezident, který si uzurpuje více moci. 

Jediným státem, kde to jakž takž funguje, byly Spojené státy, ale dnes máme spíše důkazy o opaku. Přímá volba není sama o sobě faktorem, který by mohl způsobit rozpad demokratického parlamentního systému vládnutí, ale minimálně chod politiky může komplikovat, pokud není zvolen kandidát, který ctí pravidla, Ústavu a zvyklosti.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Jakub Lysek prezidentské volby 2023 prezident čr Andrej Babiš Miloš Zeman Petr Pavel Danuše Nerudová Jaroslav Bašta Pavel Fischer Marek Hilšer

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy