Janeček se nevzdává účasti v prezidentských volbách, dává podnět k ÚS

Podnikatel Karel Janeček si je jistý, že nasbíral více než 50.000 podpisů pro svoji kandidaturu na prezidenta. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel, uvedl v dnešním prohlášení, které ČTK poskytla jeho mluvčí Nikol Klevcovová. Zopakoval, že podá podnět k Ústavnímu soudu.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý oznámil, že zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně neregistrovalo Karla Diviše kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Denisu Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Janečkův podnět soud zamítl. Kandidátů na prezidenta tak zůstalo devět.

Janeček dnes uvedl, že jeho ústavní práva byla poškozena. "Nechci žít v zemi, kde ten, kdo neobchází zákon – v daném případě kontrolou platnosti podpisů z nějakého druhu databáze občanů – je v zásadní nevýhodě. Víme přitom s absolutní jistotou, že minimálně jeden z kandidátů takovou kontrolu využil," poznamenal.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes požadovanou hranici 50.000 občanských podpisů. Prostřednictvím časově náročné kontroly se soudu podařilo dohledat a ztotožnit 433 lidí, původně vnitrem neuznaných. Chybělo jen 19 dalších k tomu, aby se Janeček po složitém přepočtu dostal přes hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla soud k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49.920 občanů.

"Máme s jistotou více než 50.000 podpisů, kterými občané vyjádřili svou vůli. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel (v rozporu se záměrem ústavy), například kvůli chybě petenta při udání adresy," míní podnikatel.

"Není prokázáno, že by celkový výpočet správných podpisů byl méně než 50.000 bez ohledu na stávající špatná pravidla. Důvod je, že v celkovém vzorku 17 tisíc chybělo k nalezení pouze 19 (!) chybně vyřazených podpisů," doplnil Janeček. Pravděpodobnost chybného neuznání podpisů z důvodu náhodné chyby podle něj činí 37,5 procenta.

Věří proto, že Ústavní soud jeho podnětu vyhoví a lednové volby odloží. Poděkoval NSS za kvalitní práci a kritiku současného procesu prezidentských voleb a pogratuloval Divišovi.

"Každý může napadnout rozhodnutí soudu ještě u Ústavního soudu," uvedl dnes k Janečkovu postupu ředitel odboru voleb ministerstva Tomáš Jirovec. Ministerstvo podle něj respektuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu připustit do voleb Diviše. Podpisy, které se na rozdíl od vnitra podařilo soudu ztotožnit, úřad zanalyzuje a nález přenese do praxe pro příští volby.

Jirovec uvedl, že respektuje i rozhodnutí nepustit do voleb Denisu Rohanovou. "Tam i ten Nejvyšší správní soud připustil, že těch výkladových cest je vícero," řekl. Vnitro podle něj zvolilo svůj postup proto, že nemělo pocit, že má dostatek argumentů kandidátní listinu odmítnout. V připravovaném návrhu zákona o správě voleb podle něj již ministerstvo omezuje období, ve kterém lze podat kandidátní listinu.

Kromě Diviše dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Karel Janeček Ústavní soud ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy