Tomáš Zima

Tomáš Zima je český lékař, specializací biochemik, mezi roky 2014–2022 rektor Univerzity Karlovy a v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Po ukončení Gymnázia Botičská pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Původně uvažoval o dráze chirurga, nakonec dal přednost biochemii a od roku 1990 působil na Ústavu lékařské chemie na 1. lékařské fakultě UK nejprve jako asistent a interní vědecký aspirant, později jako odborný asistent, docent a zástupce přednosty ústavu pro výuku.

Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie. V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké školy ekonomické. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře pro klinickou biochemii.

V letech 2005 až 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty UK, poté do zvolení rektorem UK jako proděkan fakulty pro vnější vztahy. Od února 2014 do ledna 2022 byl rektorem UK, v letech 2014 až 2019 byl rovněž předsedou České konfederace rektorů a stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana.

V roce 2022 oznámil záměr kandidovat na prezidenta. K důvodům, proč by měl být zvolen, řekl, že má více než dvacetileté zkušenosti z veřejného prostoru a vedl Univerzitu Karlovu, která představuje asi 60.000 lidí a 160 objektů. Chtěl by být prezidentem, který bude sjednocovat společnost. Kandidaturu Zimovi podepsalo 13 senátorů z řad například ODS, ANO, ČSSD nebo nezávislých. Na politickém spektru by se v některých názorech zařadil na levý střed, například v případě sociální podpory nebo zdravotnické péče pro všechny, na druhé straně má například rezervovaný postoj v případě odpouštění dluhů.

Během pandemie covidu se stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Před rokem 1989 byl členem komunistické strany a Socialistického svazu mládeže. Uvedl, že o jeho členství vždy věděli například při tajné volbě děkana nebo rektora a že je od roku 2005 držitelem prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné.

* 2. července 1966

Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)

Související články:

Petr Pavel

Petr Pavel čelí v den voleb útoku hackerů, zřejmě jde o Rusy

Volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy jsou od dnešního rána pod hackerským útokem. ČTK to sdělily jejich týmy. Terčem kyberútoků byl od čtvrtka také web ministerstva zahraničí (MZV). Nebyly ale úspěšné a neměly dopad na bezpečnost dat, řekla ČTK mluvčí úřadu Mariana Wernerová. 
Danuše Nerudová (důchodová komise)

Nejvíce transparentní je podle TI kampaň Nerudové, nejméně kampaň Zimy

Nejprůhlednější kampaň z devíti prezidentských adeptů má podle hodnocení české pobočky protikorupční organizace Transparency International bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Nejméně transparentní je kampaň někdejšího rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy, který v hodnocení prakticky propadl. Organizace to dnes uvedla ve zprávě na svém webu.
Pavel Fischer

Nejen Babiš. Na Národní třídu přišli i další prezidentští kandidáti

K památníku na Národní třídě od dnešního rána dorazila řada prezidentských kandidátů, aby si připomněli odkaz 17. listopadu 1989. Jako první přišel předseda ANO Andrej Babiš. Po něm květiny položili i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer (nezávislí) a Marek Hilšer z klubu Starostů či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Krátce po poledni pak dorazila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odpoledne generál v záloze Petr Pavel. 
Tomáš Zima (rektor UK)

Kandidaturu na Hrad mi podepsali současní i bývalí senátoři, řekl Zima

Prezidentskou kandidaturu bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy podepsali senátoři napříč politickými stranami, jsou mezi nimi členové horní komory Parlamentu ze současného i minulého volebního období. Zima to dnes řekl na setkání s novináři. Kandidaturu podal v době, kdy měli všichni z nich platný senátorský mandát. Je proto přesvědčen, že podle výkladu ministerstva vnitra je jeho kandidátní listina platná.
Tomáš Zima (rektor UK)

Někdejší rektor Univerzity Karlovy Zima chce kandidovat na prezidenta

Bývalý rektor Karlovy univerzity a vedoucí prezidentova lékařského konzilia Tomáš Zima chce kandidovat na prezidenta ČR. Uvedl to v rozhovoru pro Deník. Noviny rozhovor zveřejní v pátečním vydání, úryvek dnes poskytly ČTK. Zima chce usilovat zřejmě o získání podpisů občanů, ke kandidatuře potřebuje podpis aspoň 50.000 lidí.
Tomáš Zima (rektor UK)

Zeman bude mít v Lánech kvalitní péči, tvrdí Zima. Hospitalizace by ale byla lepší

Další pobyt v nemocnici kombinovaný s několikadenní propustkou do domácí péče by pro Miloše Zemana byl podle lékařů vhodnější. Prezident nicméně projevil přání přesunout se z Ústřední vojenské nemocnice na zámek v Lánech, kde bude mít kvalitní a profesionální ošetřovatelskou péči 24 hodin denně, řekl dnes šéf Zemanova lékařského konzilia a končící rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima novinářům.
Miloš Zeman na záběrech z nemocnice

Lékařské konzilium prezidenta Zemana se poprvé sejde v pátek

Lékařské konzilium, které posoudí zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, se poprvé sejde v pátek 5. listopadu. Dnes to uvedl server Deník.cz. Podle končícího rektora Univerzity Karlovy a lékaře Tomáše Zimy, který je členem konzilia, je nejprve nutné prostudovat si lékařské zprávy a pak teprve jít za pacientem. Odborníci z konzilia by se podle něj měli vyjádřit k nemoci prezidenta a její prognóze.
Tomáš Zima (rektor UK)

Rektor Zima byl z nemocnice propuštěn domů

Rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima, který byl od 14. ledna kvůli onemocnění covidem-19 v nemocnici, byl propuštěn do domácího ošetřování. ČTK to dnes sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek. Ve vedení školy podle něj Zimu nadále zastupuje prorektor pro zahraniční styky Jan Škrha.
Jan Royt

Po rektorovi UK Zimovi onemocněl koronavirem i jeho zástupce

Koronavirem onemocněl po rektorovi Karlovy univerzity Tomáši Zimovi také jeden z prorektorů školy, historik Jan Royt, který Zimu zastupoval. Upozornil na to pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, který na svém facebooku vyzval k modlitbě za Karlovu univerzitu a oba její představitele. Royt je hospitalizován stejně jako Zima. "Řízením školy je pověřen prorektor Jan Škrha," řekl dnes ČTK Petr Podzimek z tiskového oddělení školy.
Očkování, ilustrační foto

Očkování je jedinou cestou pro návrat k normálu. Vakcína je bezpečná, ujišťují lékaři UK

Očkování proti nemoci covid-19 je podle zástupců lékařských fakult Univerzity Karlovy jedinou cestou, jak se vrátit k normálnímu životu společnosti. Za vhodné považují očkovací vakcíny, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky. Podporují také záměr vlády, aby se jako první očkovali starší a chronicky nemocní lidé a následně nejvíce ohrožení zdravotníci.
Demonstrace

K Hlávkově koleji přišli akademici i politici, pieta byla klidná

Před Hlávkovu kolej v Praze 2 dnes od rána přicházeli zástupci akademické obce, politici a lidé. K pamětním deskám položili květiny, svíčky nebo věnce. Připomněli si zejména tragické události z podzimu 1939, kdy okupanti při protinacistické demonstraci smrtelně zranili studenta Jana Opletala a pekařského učně Václava Sedláčka, uzavření vysokých škol a umučené a popravené studenty.
Roman Prymula

Prymula představí další plán boje proti koronaviru, některá opatření budou dlouhodobá

Dlouhodobý plán dalších opatření proti epidemii nového typu koronaviru bude podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) představen v pátek 9. října. Oznámit chce, jaká méně zásadní nařízení začnou platit od pátku, jaká po 14 dnech a jaká budou dlouhodobá. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podrobnosti, o jaká opatření půjde, sdělit nechtěl.

* 2. července 1966

Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 1 hodinou

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 2 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy