Tomáš Zima

Tomáš Zima je český lékař, specializací biochemik, mezi roky 2014–2022 rektor Univerzity Karlovy a v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Po ukončení Gymnázia Botičská pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Původně uvažoval o dráze chirurga, nakonec dal přednost biochemii a od roku 1990 působil na Ústavu lékařské chemie na 1. lékařské fakultě UK nejprve jako asistent a interní vědecký aspirant, později jako odborný asistent, docent a zástupce přednosty ústavu pro výuku.

Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie. V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké školy ekonomické. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře pro klinickou biochemii.

V letech 2005 až 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty UK, poté do zvolení rektorem UK jako proděkan fakulty pro vnější vztahy. Od února 2014 do ledna 2022 byl rektorem UK, v letech 2014 až 2019 byl rovněž předsedou České konfederace rektorů a stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana.

V roce 2022 oznámil záměr kandidovat na prezidenta. K důvodům, proč by měl být zvolen, řekl, že má více než dvacetileté zkušenosti z veřejného prostoru a vedl Univerzitu Karlovu, která představuje asi 60.000 lidí a 160 objektů. Chtěl by být prezidentem, který bude sjednocovat společnost. Kandidaturu Zimovi podepsalo 13 senátorů z řad například ODS, ANO, ČSSD nebo nezávislých. Na politickém spektru by se v některých názorech zařadil na levý střed, například v případě sociální podpory nebo zdravotnické péče pro všechny, na druhé straně má například rezervovaný postoj v případě odpouštění dluhů.

Během pandemie covidu se stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Před rokem 1989 byl členem komunistické strany a Socialistického svazu mládeže. Uvedl, že o jeho členství vždy věděli například při tajné volbě děkana nebo rektora a že je od roku 2005 držitelem prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné.

* 2. července 1966

Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)

Související články:

Petr Pavel

Petr Pavel čelí v den voleb útoku hackerů, zřejmě jde o Rusy

Volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy jsou od dnešního rána pod hackerským útokem. ČTK to sdělily jejich týmy. Terčem kyberútoků byl od čtvrtka také web ministerstva zahraničí (MZV). Nebyly ale úspěšné a neměly dopad na bezpečnost dat, řekla ČTK mluvčí úřadu Mariana Wernerová. 
Danuše Nerudová (důchodová komise)

Nejvíce transparentní je podle TI kampaň Nerudové, nejméně kampaň Zimy

Nejprůhlednější kampaň z devíti prezidentských adeptů má podle hodnocení české pobočky protikorupční organizace Transparency International bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Nejméně transparentní je kampaň někdejšího rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy, který v hodnocení prakticky propadl. Organizace to dnes uvedla ve zprávě na svém webu.
Pavel Fischer

Nejen Babiš. Na Národní třídu přišli i další prezidentští kandidáti

K památníku na Národní třídě od dnešního rána dorazila řada prezidentských kandidátů, aby si připomněli odkaz 17. listopadu 1989. Jako první přišel předseda ANO Andrej Babiš. Po něm květiny položili i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer (nezávislí) a Marek Hilšer z klubu Starostů či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Krátce po poledni pak dorazila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odpoledne generál v záloze Petr Pavel. 
Tomáš Zima (rektor UK)

Kandidaturu na Hrad mi podepsali současní i bývalí senátoři, řekl Zima

Prezidentskou kandidaturu bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy podepsali senátoři napříč politickými stranami, jsou mezi nimi členové horní komory Parlamentu ze současného i minulého volebního období. Zima to dnes řekl na setkání s novináři. Kandidaturu podal v době, kdy měli všichni z nich platný senátorský mandát. Je proto přesvědčen, že podle výkladu ministerstva vnitra je jeho kandidátní listina platná.
Tomáš Zima (rektor UK)

Někdejší rektor Univerzity Karlovy Zima chce kandidovat na prezidenta

Bývalý rektor Karlovy univerzity a vedoucí prezidentova lékařského konzilia Tomáš Zima chce kandidovat na prezidenta ČR. Uvedl to v rozhovoru pro Deník. Noviny rozhovor zveřejní v pátečním vydání, úryvek dnes poskytly ČTK. Zima chce usilovat zřejmě o získání podpisů občanů, ke kandidatuře potřebuje podpis aspoň 50.000 lidí.
Tomáš Zima (rektor UK)

Zeman bude mít v Lánech kvalitní péči, tvrdí Zima. Hospitalizace by ale byla lepší

Další pobyt v nemocnici kombinovaný s několikadenní propustkou do domácí péče by pro Miloše Zemana byl podle lékařů vhodnější. Prezident nicméně projevil přání přesunout se z Ústřední vojenské nemocnice na zámek v Lánech, kde bude mít kvalitní a profesionální ošetřovatelskou péči 24 hodin denně, řekl dnes šéf Zemanova lékařského konzilia a končící rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima novinářům.
Miloš Zeman na záběrech z nemocnice

Lékařské konzilium prezidenta Zemana se poprvé sejde v pátek

Lékařské konzilium, které posoudí zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, se poprvé sejde v pátek 5. listopadu. Dnes to uvedl server Deník.cz. Podle končícího rektora Univerzity Karlovy a lékaře Tomáše Zimy, který je členem konzilia, je nejprve nutné prostudovat si lékařské zprávy a pak teprve jít za pacientem. Odborníci z konzilia by se podle něj měli vyjádřit k nemoci prezidenta a její prognóze.
Tomáš Zima (rektor UK)

Rektor Zima byl z nemocnice propuštěn domů

Rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima, který byl od 14. ledna kvůli onemocnění covidem-19 v nemocnici, byl propuštěn do domácího ošetřování. ČTK to dnes sdělil mluvčí univerzity Václav Hájek. Ve vedení školy podle něj Zimu nadále zastupuje prorektor pro zahraniční styky Jan Škrha.
Jan Royt

Po rektorovi UK Zimovi onemocněl koronavirem i jeho zástupce

Koronavirem onemocněl po rektorovi Karlovy univerzity Tomáši Zimovi také jeden z prorektorů školy, historik Jan Royt, který Zimu zastupoval. Upozornil na to pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, který na svém facebooku vyzval k modlitbě za Karlovu univerzitu a oba její představitele. Royt je hospitalizován stejně jako Zima. "Řízením školy je pověřen prorektor Jan Škrha," řekl dnes ČTK Petr Podzimek z tiskového oddělení školy.
Očkování, ilustrační foto

Očkování je jedinou cestou pro návrat k normálu. Vakcína je bezpečná, ujišťují lékaři UK

Očkování proti nemoci covid-19 je podle zástupců lékařských fakult Univerzity Karlovy jedinou cestou, jak se vrátit k normálnímu životu společnosti. Za vhodné považují očkovací vakcíny, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky. Podporují také záměr vlády, aby se jako první očkovali starší a chronicky nemocní lidé a následně nejvíce ohrožení zdravotníci.
Demonstrace

K Hlávkově koleji přišli akademici i politici, pieta byla klidná

Před Hlávkovu kolej v Praze 2 dnes od rána přicházeli zástupci akademické obce, politici a lidé. K pamětním deskám položili květiny, svíčky nebo věnce. Připomněli si zejména tragické události z podzimu 1939, kdy okupanti při protinacistické demonstraci smrtelně zranili studenta Jana Opletala a pekařského učně Václava Sedláčka, uzavření vysokých škol a umučené a popravené studenty.
Roman Prymula

Prymula představí další plán boje proti koronaviru, některá opatření budou dlouhodobá

Dlouhodobý plán dalších opatření proti epidemii nového typu koronaviru bude podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) představen v pátek 9. října. Oznámit chce, jaká méně zásadní nařízení začnou platit od pátku, jaká po 14 dnech a jaká budou dlouhodobá. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podrobnosti, o jaká opatření půjde, sdělit nechtěl.

* 2. července 1966

Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Babišova vláda schválila novou antibiotickou strategii a jmenovala šéfa nového úřadu

Česko bude aktivně předcházet hrozbě narůstající rezistence obyvatel i zvířat vůči působení antibiotik. Počítá s tím nová strategie Národního antibiotického programu pro období 2026 až 2032, kterou dnes schválila Babišova vláda. Kabinet projednal také novou systemizaci pracovních míst státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, která bude platit od 1. ledna 2027, a jmenoval ředitele nově vznikajícího Úřadu rozvoje území České republiky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk se domnívá, že Američané před lety pomohli svrhnout Janukovyče

Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Přelomový verdikt: Myanmar se dopustil genocidy na menšině Rohingů, rozhodl ICJ

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v nizozemském Haagu v historickém a bezprecedentním verdiktu rozhodl, že se Myanmar dopustil genocidy na menšině Rohingů během vojenského tažení v roce 2017. Soud shledal úmysl zničit podstatnou část obyvatelstva Rohingů v Myanmaru, čímž uzavřel sedmiletý právní spor vnímaný jako zásadní celosvětovou zkoušku postupu vůči nejzávažnějším státním zločinům.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Kyjev i Evropa nejsou připraveny přijmout kompromisy, prohlásil Putin. Zeptal se, co bylo špatného na Jaltě

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil po historickém trojstranném jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem k novinářům, přičemž označil setkání za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění, a že všichni tři státníci dospěli v řadě klíčových otázek přinejmenším ke vzájemnému pochopení, pokud ne přímo k dohodám.

před 5 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Trumpa přivítali vřele, Putina výrazně chladněji. Experti si všimli rozdílu v čínském přístupu

Americký prezident Donald Trump se během návštěvy čínského města Šen-čen na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dočkal osobnějšího a výsadnějšího uvítání než ruský prezident Vladimir Putin, který do země přicestoval poté, co ukrajinské údery zničily střední silniční oblouk Krymského mostu. Rozdíly v přijetí obou státníků narušily obraz setkání rovných s rovnými, zatímco očekávání velkých dohod zůstala v úvodní den jednání nenaplněna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

před 7 hodinami

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

před 8 hodinami

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

před 10 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Polsko: Ruská rozvědka chtěla zopakovat rok 1939. Plánovala útok, který chtěla svalit na Ukrajinu

Ruské zpravodajské služby údajně plánovaly na přelomu října a listopadu na polské hranici v blízkosti ruské exklávy Kaliningrad sabotážní operaci, kterou měly v úmyslu svalit na Ukrajinu. S odvoláním na anonymní zdroje blízké polským vojenským a bezpečnostním složkám to uvedl polský deník Rzeczpospolita. Tato tvrzení sice dosud nebyla nezávisle ověřena, avšak varování před připravovanou akcí obdržela Varšava od spojeneckých zpravodajských služeb. Polští bezpečnostní analytici rovněž sami identifikovali konkrétní znaky hrozby a disponovali informacemi o vybraných cílech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy