Kandidaturu na Hrad mi podepsali současní i bývalí senátoři, řekl Zima

Prezidentskou kandidaturu bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy podepsali senátoři napříč politickými stranami, jsou mezi nimi členové horní komory Parlamentu ze současného i minulého volebního období. Zima to dnes řekl na setkání s novináři. Kandidaturu podal v době, kdy měli všichni z nich platný senátorský mandát. Je proto přesvědčen, že podle výkladu ministerstva vnitra je jeho kandidátní listina platná.

Zima má pod ní podepsáno 13 senátorů z řad například ODS, ANO, ČSSD nebo nezávislých. Novinářům řekl, že většinou jde o senátory, kteří jsou stále členy horní komory, podobný poměr je ale i těch, kteří ve funkci po nedávných volbách skončili. Jedna senátorka byla nově zvolena. Zima poznamenal, že u jednoho nebo dvou ví, že podpořili i jiného prezidentského kandidáta.

Řekl, že přihlášku do voleb podal 14. října, v té době podle něj všichni podepsaní senátoři byli právoplatnými členy Senátu. Poznamenal, že má k dispozici i asi 40.000 podpisů občanů. K přihlášce by jich ale potřeboval 50.000. V obměněném složení po letošních podzimních volbách se senátoři poprvé sešli tuto středu 2. listopadu.

Zima chce vést nízkorozpočtovou kampaň založenou na setkávání s lidmi, počítá také s poskytováním rozhovorů novinářům nebo s účastí na předvolebních besedách a debatách. Slibuje zachovat slušný a nekonfrontační tón. Obává se ale, že předvolební kampaň bude postavena zejména na tématu "Babiš a antibabiš". Kampaň podle něj má být o tom, jak se má Česko rozvíjet. Za slogany své kampaně označil "Země bez extrémů" a "Používejte zdravý, selský rozum".

K důvodům, proč by měl být zvolen, řekl, že má více než dvacetileté zkušenosti z veřejného prostoru a vedl Univerzitu Karlovu, která představuje asi 60.000 lidí a 160 objektů.

Zima byl členem komunistické strany a Socialistického svazu mládeže. Poznamenal, že o jeho členství vždy věděli například při tajné volbě děkana nebo rektora a že je od roku 2005 držitelem prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné. U kandidátů se podle něj má prověřovat, co dokázali, co umí a jak se chovají, případně zda něco nezatajují.

Přihlášku do prezidentských voleb do dnešního dopoledne podalo 12 kandidátů, část z nich zjevně podle ministerstva vnitra nesplní předepsané náležitosti. Ze známých kandidátů se do voleb vedle Zimy přihlásili senátor Pavel Fischer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Marek Hilšer, poslanec SPD Jaroslav Bašta a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. V příštích dnech se tak chystají učinit generál Petr Pavel, předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebo podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček.

První kolo přímé volby hlavy státu se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku, případné rozhodující kolo dvou finalistů o dva týdny později. Nový prezident či prezidentka se funkce ujme začátkem března.

Související

Petr Pavel

Petr Pavel čelí v den voleb útoku hackerů, zřejmě jde o Rusy

Volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy jsou od dnešního rána pod hackerským útokem. ČTK to sdělily jejich týmy. Terčem kyberútoků byl od čtvrtka také web ministerstva zahraničí (MZV). Nebyly ale úspěšné a neměly dopad na bezpečnost dat, řekla ČTK mluvčí úřadu Mariana Wernerová. 

Více souvisejících

Tomáš Zima ,  EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání zásahových granátů při usměrňování studentských protestů, které v současnosti zasáhly celou zemi. K tomuto rozhodnutí přistoupilo ministerstvo vnitra po vážném incidentu, při kterém patnáctiletý mladík přišel o ruku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy