Prymula představí další plán boje proti koronaviru, některá opatření budou dlouhodobá

Dlouhodobý plán dalších opatření proti epidemii nového typu koronaviru bude podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) představen v pátek 9. října. Oznámit chce, jaká méně zásadní nařízení začnou platit od pátku, jaká po 14 dnech a jaká budou dlouhodobá. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podrobnosti, o jaká opatření půjde, sdělit nechtěl.

"Komplex opatření bude představený v pátek. Bude řečeno, která nastanou příští pátek, a jaká chceme udělat dlouhodobě," řekl ministr. Podle něj je nutné přijmout i opatření na delší časové období, aby nemusela ČR fungovat v "peacích", tedy aby se stav epidemie nezhoršoval a zlepšení zase nevyžadovalo přísnější opatření. Zvažovaných opatření bude podle Prymuly zhruba 60, vláda z nich bude vybírat i podle dopadů na ekonomiku.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima kritizoval, že opatření jsou vyhlašovaná v pátek odpoledne a platí od pondělí, což podle něj poskytuje málo času na přípravu.

"Křivka se částečně zplošťuje už teď. Opatřeními od pondělí se to podaří dál zplošťovat," řekl dále Zima. S nouzovým stavem začne platit například uzavření středních škol a zákaz hromadných akcí venku nad 20 osob a uvnitř nad deset lidí. V dokumentu, kterým vláda nouzový stav vyhlásila, není výslovně uvedeno, že lze povolat studenty medicíny do nemocnic. "Mělo to tam být, pokud to tam není, je to chyba," řekl Prymula. Opatření podle něj připravili legislativci, on ze své odbornosti není schopen říct, jestli povolat mediky umožňují.

Rezervní kapacity nemocnic jsou podle Prymuly obrovské. "Nebudeme držet 5000 prázdných lůžek, jestli někdo přijde s covidem. Musíme léčit i jiné diagnózy," řekl ministr. Podle poslance ODS a lékaře Bohuslava Svobody potřebují mít nemocnice jasný plán, co se bude dít, když se situace zhorší. Ministr uvedl, že se dá počítat s tím, že do nemocnice bude potřebovat po týdnu až deseti dnech 2,3 procenta nakažených.

Nakažených je podle něj 969 zdravotních sester a 564 lékařů, před týdnem to bylo 400 lékařů a 700 sester. "Deset procent lékařů a 17 procent sester se nakazilo ve zdravotnických zařízeních, většina průběhů je lehká," dodal. Zdravotnické odbory naopak minulý týden uvedly, že se domnívají, že se jich v práci nakazila většina.

Kapacity testování by se podle Prymuly měly navýšit na 50.000 testů denně. Podle Zimy by stačilo současných 20.000 až 35.000. "Máme poměrně vysoké číslo pozitivních na počet vzorků. Máme 15 procent a musíme se dostat pod deset procent. Z toho vyplývá, že 20.000 testů je málo," sdělil ministr. Podle něj by se od příštího týdne měly zapojit k PCR testů testy nového typu, takzvané LAMP testy, které by mohly navýšit o 3000 denně. Testů tohoto typu by mohlo by být do budoucna denně až 10.000.

"Musíme si přesně říct, koho chceme testovat a koho nikoliv," dodal. Při zapojení i méně přesných testů antigenních by se dalo dostat na 50.000 během pár dní, s rizikem, že mají nižší citlivost a některé nakažené neodhalí. Lze je ale podle Zimy používat i mimo laboratoře, třeba u praktických lékařů nebo v zařízení sociálních služeb. Podle Svobody je ale nutné zvažovat i cenu desetitisíců testů denně. Od začátku epidemie podle Prymuly stálo testování přes 2,5 miliardy korun. Proto je podle něj snaha hledat testy levnější, jako jsou LAMP nebo testy antigenní.

„Všechna opatření bychom měli zavádět až tehdy, když víme, jak se virus šíří. Takové informace nemáme, protože těch výsledků testování je málo. Měli bychom se pohybovat kolem 50 tis. testů a testovat cíleně v oblastech, kde je to potřebné.“ @BohuslavSvoboda v @OtazkyVM

— ODS (@ODScz) October 4, 2020

Podle Prymuly už se podařilo znovu nastartovat trasování kontaktů nakažených případů v Praze a Středočeském kraji zapojením externích call center a dalších telefonistů. Systém hygien byl podle něj v posledních letech zanedbávaný, zvažuje i změnu zákona.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) ,  ministerstvo zdravotnictví ,  Česká republika ,  Zdravotnictví ,  Tomáš Zima ,  Otázky Václava Moravce ,  Bohuslav Svoboda ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání zásahových granátů při usměrňování studentských protestů, které v současnosti zasáhly celou zemi. K tomuto rozhodnutí přistoupilo ministerstvo vnitra po vážném incidentu, při kterém patnáctiletý mladík přišel o ruku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy