Nejen Babiš. Na Národní třídu přišli i další prezidentští kandidáti

K památníku na Národní třídě od dnešního rána dorazila řada prezidentských kandidátů, aby si připomněli odkaz 17. listopadu 1989. Jako první přišel předseda ANO Andrej Babiš. Po něm květiny položili i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer (nezávislí) a Marek Hilšer z klubu Starostů či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Krátce po poledni pak dorazila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odpoledne generál v záloze Petr Pavel. 

Většina z nich zdůrazňovala, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Pro Babiše 17. listopad v první řadě znamená svobodu pohybu, žádné výjezdní doložky. "Dále svobodu slova, svobodné volby a možnost podnikat," řekl novinářům. Několik lidí na něj při pokládání květin pokřikovalo. Babiš nezakrývá komunistickou minulost, uvedl ale, že byl řadový člen strany. K údajné spolupráci s komunistickou státní bezpečností dodal, že pracoval v podniku zahraničního obchodu a jako takový byl StB sledovaný. Nikdy ale nic nepodepsal, zopakoval dnes. Soud mu podle jeho slov dal třikrát zapravdu.

Středula však řekl, že lidé, u kterých byla potvrzena spolupráce s StB, by měli podobná místa obloukem míjet. "Nevěřím jim, protože se s režimem spolčili. Pracovali pro něj aktivně, nikoliv pasivně. Myslím si, že by se měli spíš stydět a omlouvat se takřka každý den," řekl. Zdůraznil, že je potřeba si vážit svobody slova nebo práva demonstrovat. "Toto nebylo před rokem 1989. Když tady někteří v Palachově týdnu protestovali, tak je hnali a zavírali," dodal.

Pavel upozornil, že demokracie není jednou provždy daná a může se začít drolit. "Musíme se snažit, aby demokracie demokracií zůstala," zdůraznil. Podle něj je třeba stmelovat společnost, poučit se z minulosti a neopakovat to špatné, co se dělo.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zdůraznil, že je třeba předávat budoucím generacím odkaz 17. listopadu 1939 i 1989. Obě výročí podle něj ukazují na důležitost svobody a demokracie i na význam odvahy. "Je to i vize do budoucna. Svoboda není nikde bez odvahy," řekl.

Nerudová řekla, že v roce 1989 měly děti víc odvahy než jejich rodiče a dokázaly vybojovat svobodu a demokracii. "Je třeba si každoročně připomínat, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmost," zdůraznila. Pokud o ně nebude společnost pečovat, může je ztratit, doplnila. Podle ní je třeba dnes myslet i na Ukrajinu, která také bojuje o svou svobodu.

Janeček by jako prezident na Národní třídu 17. listopadu pravidelně chodil. "Pro mě je to asi nejdůležitější svátek naší země, protože je to svátek svobody a odvahy," uvedl Janeček. Svobodu je ale podle něj nyní potřeba chránit. "V roce 1989 jsme přešli z totalitního režimu do země svobody. Nyní jsme v situaci, kdy nějakým způsobem hrozí opak. Například aktivity ministerstva vnitra ohledně omezování svobody slova jsou strašně nebezpečná věc," řekl.

Hilšer přirovnal sametovou revoluci v roce 1989 k současnému úsilí Ukrajiny ubránit se ruské agresi. "Musíme si uvědomit, že svoboda a demokracie není samozřejmost, bude nás stát ještě úsilí, abychom si je zachovali," řekl. Čeští politici podle něj musí bránit tomu, aby si demokratické rozhodování v zemi uzurpovaly různé zájmové skupiny na úkor občanů.

Fischer řekl, že 17. listopad získává nový význam v aktuální situaci, kdy Ukrajina čelí ruské agresi a v Bělorusku jsou tvrdě pronásledováni odpůrci režimu. "To, že žijeme ve svobodě a míru, není samozřejmost," řekl. Podle něj se znovu ukazuje, že je třeba svobodu chránit, a to i před budoucími hrozbami, mezi nimiž budou sociální problémy nebo klimatická změna.

Související

Robert Fico Komentář

Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc

Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.

Více souvisejících

17. listopad prezidentské volby 2023 Pavel Fischer Marek Hilšer Tomáš Zima Josef Středula Petr Pavel Danuše Nerudová

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy