Nejen Babiš. Na Národní třídu přišli i další prezidentští kandidáti

K památníku na Národní třídě od dnešního rána dorazila řada prezidentských kandidátů, aby si připomněli odkaz 17. listopadu 1989. Jako první přišel předseda ANO Andrej Babiš. Po něm květiny položili i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatel Karel Janeček, senátoři Pavel Fischer (nezávislí) a Marek Hilšer z klubu Starostů či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Krátce po poledni pak dorazila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odpoledne generál v záloze Petr Pavel. 

Většina z nich zdůrazňovala, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Pro Babiše 17. listopad v první řadě znamená svobodu pohybu, žádné výjezdní doložky. "Dále svobodu slova, svobodné volby a možnost podnikat," řekl novinářům. Několik lidí na něj při pokládání květin pokřikovalo. Babiš nezakrývá komunistickou minulost, uvedl ale, že byl řadový člen strany. K údajné spolupráci s komunistickou státní bezpečností dodal, že pracoval v podniku zahraničního obchodu a jako takový byl StB sledovaný. Nikdy ale nic nepodepsal, zopakoval dnes. Soud mu podle jeho slov dal třikrát zapravdu.

Středula však řekl, že lidé, u kterých byla potvrzena spolupráce s StB, by měli podobná místa obloukem míjet. "Nevěřím jim, protože se s režimem spolčili. Pracovali pro něj aktivně, nikoliv pasivně. Myslím si, že by se měli spíš stydět a omlouvat se takřka každý den," řekl. Zdůraznil, že je potřeba si vážit svobody slova nebo práva demonstrovat. "Toto nebylo před rokem 1989. Když tady někteří v Palachově týdnu protestovali, tak je hnali a zavírali," dodal.

Pavel upozornil, že demokracie není jednou provždy daná a může se začít drolit. "Musíme se snažit, aby demokracie demokracií zůstala," zdůraznil. Podle něj je třeba stmelovat společnost, poučit se z minulosti a neopakovat to špatné, co se dělo.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zdůraznil, že je třeba předávat budoucím generacím odkaz 17. listopadu 1939 i 1989. Obě výročí podle něj ukazují na důležitost svobody a demokracie i na význam odvahy. "Je to i vize do budoucna. Svoboda není nikde bez odvahy," řekl.

Nerudová řekla, že v roce 1989 měly děti víc odvahy než jejich rodiče a dokázaly vybojovat svobodu a demokracii. "Je třeba si každoročně připomínat, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmost," zdůraznila. Pokud o ně nebude společnost pečovat, může je ztratit, doplnila. Podle ní je třeba dnes myslet i na Ukrajinu, která také bojuje o svou svobodu.

Janeček by jako prezident na Národní třídu 17. listopadu pravidelně chodil. "Pro mě je to asi nejdůležitější svátek naší země, protože je to svátek svobody a odvahy," uvedl Janeček. Svobodu je ale podle něj nyní potřeba chránit. "V roce 1989 jsme přešli z totalitního režimu do země svobody. Nyní jsme v situaci, kdy nějakým způsobem hrozí opak. Například aktivity ministerstva vnitra ohledně omezování svobody slova jsou strašně nebezpečná věc," řekl.

Hilšer přirovnal sametovou revoluci v roce 1989 k současnému úsilí Ukrajiny ubránit se ruské agresi. "Musíme si uvědomit, že svoboda a demokracie není samozřejmost, bude nás stát ještě úsilí, abychom si je zachovali," řekl. Čeští politici podle něj musí bránit tomu, aby si demokratické rozhodování v zemi uzurpovaly různé zájmové skupiny na úkor občanů.

Fischer řekl, že 17. listopad získává nový význam v aktuální situaci, kdy Ukrajina čelí ruské agresi a v Bělorusku jsou tvrdě pronásledováni odpůrci režimu. "To, že žijeme ve svobodě a míru, není samozřejmost," řekl. Podle něj se znovu ukazuje, že je třeba svobodu chránit, a to i před budoucími hrozbami, mezi nimiž budou sociální problémy nebo klimatická změna.

Související

Robert Fico Komentář

Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc

Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.

Více souvisejících

17. listopad prezidentské volby 2023 Pavel Fischer Marek Hilšer Tomáš Zima Josef Středula Petr Pavel Danuše Nerudová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

před 27 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy