Nabádal k očkování, pak vyzval k promoření. Vědci se ohradili proti rektorovi UK

"Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF, 2. LF, 3. LF, LF Plzeň a LF Hradec Králové) jednoznačně podporují názor, že očkování je jedinou cestou, jak dosáhnout návratu k normálnímu životu společnosti – tedy k životu bez roušek, k normálnímu společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu, k cestování bez omezení. Kromě toho je očkování a tím potlačení nemoci v populaci cestou, jak vrátit normální pracovní rytmus i do nemocnic a dalších zdravotnických zařízení."

Tak zní úvod prohlášení, které v polovině prosince podepsala řada děkanů lékařských fakult včetně rektora Univerzity Karlovy, profesora Tomáše Zimy. V prohlášení lékaři dále uvádí své přesvědčení, že i případná dlouhodobá rizika budou méně významná ve srovnání s akutními komplikacemi či chronickými riziky nemoci covid-19. 

"Chceme-li zabránit zbytečným úmrtím dalších tisíců spoluobčanů, stabilizovat situaci ve zdravotnických a sociálních zařízeních a vrátit život v naší zemi do normálních kolejí, tak máme jen tři možnosti jak toho dosáhnout – proočkováním ohrožené rizikové populace, chytrou karanténou a důsledným dodržováním protiepidemických opatření do doby, než se očekávaný účinek vakcinace dostaví," uvedli dále.

Uplynuly ale dva týdny a Zima svou rétoriku otočil. V rozhovoru pro Seznam zprávy sice apeloval, aby se lidé chovali odpovědně a před nemocí se rozumně chránili, zároveň ale vyzval k promořování. "Je potřeba, aby se zdravá, mladá populace setkávala, aby získávala antigeny, aby získávala svoje protilátky. Ty nejlépe získáte tím, že se přirozeně imunizujete," uvedl.

Nejde přitom o ojedinělý názor. S podobným už na jaře přišel například exministr zdravotnictví Roman Prymula nebo vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Tato myšlenka ale padla ve chvíli, kdy se zjistilo, že imunita po prodělané nemoci není trvalá.

"Koncept promoření se ukázal jako chybný. Strategie, na kterou se spoléhaly i země jako Švédsko a při níž by došlo k dosažení imunity přirozenou cestou, se ukázala jako nedosažitelná," uvedl pro lidovky.cz během léta Maďar, který nepopřel, že na jaře se koncept promoření zvažoval jako jeden z možných, tehdy ale vědecký svět čekal na studie.

Ty už jsou nyní známy a hovoří jasně. Promoření oproti očkování prakticky nepřináší výhody, naopak může být život ohrožující i pro mladé lidi. Očkování sice může u malého procenta lidí způsobit vedlejší účinky, výjimečně závažnějšího charakteru, covid-19 ale mezi mladými i zabíjí, jak ukazují statistiky. 

Není proto divu, že se od názoru Zimy distancovali vědci i sama univerzita. Vědecká rada Přírodovědecké fakulty na webu uvedla, že se " neztotožňuje s obsahem opakovaných veřejných vystoupení rektora UK ve věci pandemie onemocnění covid-19, ve kterých se hlásí k některým překonaným přístupům, a může tak přispívat k matení veřejnosti a oslabování stanovisek oborově kompetentních členů vědecké komunity. Jedná se například o podporu v praxi vyvrácené teorie "promořování" a nekonzistentní vyjadřování k závažnosti onemocnění a významu ochranných prostředků."

Proti slovům rektora se ohradil i imunolog Václav Hořejší. Ten označil Zimu za nebezpečného a odkázal na vědce Jana Kulveita, který napsal, že rektor "nevystupuje jako vědec, ale jako kultivovaně populistický politik, který nemá problém slíbit úplně všem úplně všechno."