Volby prezidenta se zúčastní 9 kandidátů. 12 uchazečů ministerstvo odmítlo, někteří se odvolají

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které dnes k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Novinářům to oznámil náměstek ministerstva Petr Vokáč. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.

O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Registraci 12 z 21 přihlášených uchazečů ministerstvo odmítlo zejména kvůli tomu, že nedodali podpisy na podporu své nominace v zákonem předepsaném minimálním počtu, jímž je deset senátorů, 20 poslanců nebo 50.000 řadových občanů. Odmítnutí kandidáti se budou moci do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu.

Nejblíže minimálnímu požadovanému počtu byl Diviš, jemuž z 63.210 podpisů ministerstvo po kontrole chybovosti uznalo 49.884 platných. Janečkovi vnitro započítalo ze 74.208 podpisů 48.091, Březinovi ze 65.911 podpisů 45.894. Aktivista Pavel Zítko z Kadaně, který tvrdí, že předložil minimálně požadovaných 50.000 podpisů, jich po překontrolování petičních listin dodal pouze 15.589.

Hlavně pro nedostatek podpisů nebyli zaregistrováni podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 za ODS Terezie Holovská, která neúspěšně kandidovala na prezidentku i před pěti lety, další neúspěšný adept z prezidentských voleb 2018 Libor Hrančík z Olomouce nebo šumperská invalidní důchodkyně Anna Kašná, která se neúspěšně pokoušela kandidovat na prezidentku v roce 2013. Jen dva senátorské podpisy na podporu své kandidatury dodal podnikatel a zakladatel Krtkova světa Josef Roušal. Vyřazeni byli Roman Lalik z Mostu, Václav Hačecký z Kolína, Roman Hladík z Neratovic a Jiří Horváth z Desné na Jablonecku. Ministerstvo dostalo 22 přihlášek, Milan Tomeček z Přerova ji dodal ale až 10. listopadu, tedy dva dny po zákonném termínu a jeho přihláška byla vyřazena rovněž.

Největší šance na vítězství mají podle průzkumů bývalý představitel armády a NATO Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Nerudová, kteří kandidují s podporou občanů, a také expremiér a předseda hnutí ANO Babiš, kterého podpořili jeho poslanci.

Zaregistrovanými kandidáty jsou opět Fischer (nezávislý) a Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Oba kandidují s podporou kolegů z horní parlamentní komory, Fischer měl i nominační podpisy poslanců.

Lidé budou moci v prvním volebním kole, které bude 13. a 14. ledna, volit také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Středulu. Mezi kandidáty zůstali také poslanec SPD Bašta, bývalý rektor Karlovy univerzity Zima a prezidentka občanského sdružení Česká asociace povinných, které se zabývá dluhovou problematikou, Rohanová. Ministerstvo se ji rozhodlo zaregistrovat i přes to, že její nominaci podpořilo 20 bývalých poslanců ČSSD, KSČM, SPD a ANO. Kandidátní listinu totiž podala už loni 21. října, tedy v poslední den, kdy ještě měli mandát.

Prezidentští kandidáti Diviš a Janeček se odvolají proti vyřazení z voleb

Uchazeči o post prezidenta podnikatelé Karel Diviš, Karel Janeček i Karel Březina se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je nezaregistrovalo do lednových voleb. Řekli to dnes ČTK nebo sdělili médiím. Úřad Divišovi uznal 49.884 podpisů, Janečkovi 48.091 a Březinovi 45.894, potřebovali jich minimálně 50.000. Soud se bude zřejmě muset zabývat odvoláním i dalších kandidátů.

"Nesouhlasí nám celkový počet odevzdaných podpisů," zdůvodnil Diviš chystané odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jírovec dnes na tiskové konferenci řekl, že Diviš odevzdal petici s 63.210 řádky, po odečtení škrtnutých a neúplných řádků bylo ke kontrole odevzdáno 61.438 podpisů. Diviš ČTK řekl, že těchto podpisů ale na úřad odevzdal 61.600, a rozdíl by mu tedy stačil na splnění zákonné podmínky.

Úřad z odevzdaných podpisů vybral kontrolní vzorek, v něm zjistil chybovost téměř 18 procent. V druhém kontrolním vzorku byla chybovost skoro 20 procent. Divišovi proto podle zákonných výpočtů započítal necelých 50.000 podpisů, pro registraci mu chybělo 116 podpisů.

Janeček v reakci, kterou ČTK poskytla jeho mluvčí Nikol Klevcovová, uvedl, že odevzdal více než 73.000 podpisů, které se svým týmem poctivě procházel. "Nečitelné či špatně vyplněné podpisy jsme předem vyřadili," uvedl. Úřad mu ale po kontrole uznal jen lehce přes 48.000 podpisů. "Takto vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit," poznamenal Janeček. "Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu. Každopádně se odvolám a v zákonné lhůtě požádám o přezkoumání," doplnil.

I Březina se chce odvolat. "Zprávě o vyřazení nerozumím, nechápu, nesouhlasím. Nemám co dodat. Odvolávat se budu," napsal České televizi.

Odvolání naznačil také další z odmítnutých kandidátů, aktivista Pavel Zítko. Na facebooku napsal, že se bude soudit a vyzval příznivce, aby mu přispěli na právníky. Podle ministerstva vnitra Zítko předložil jen 15.589 podpisů, úřad proto ani nekontroloval jejich chybovost.

Termín na podání odvolání mají kandidáti do poloviny příštího týdne.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 volby Andrej Babiš Jaroslav Bašta Pavel Fischer Marek Hilšer Danuše Nerudová Petr Pavel Josef Středula Tomáš Zima

Aktuálně se děje

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

22. března 2026 21:51

22. března 2026 21:02

22. března 2026 19:54

22. března 2026 19:19

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

Zdroj: David Holub

Další zprávy