Volby prezidenta se zúčastní 9 kandidátů. 12 uchazečů ministerstvo odmítlo, někteří se odvolají

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které dnes k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Novinářům to oznámil náměstek ministerstva Petr Vokáč. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.

O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Registraci 12 z 21 přihlášených uchazečů ministerstvo odmítlo zejména kvůli tomu, že nedodali podpisy na podporu své nominace v zákonem předepsaném minimálním počtu, jímž je deset senátorů, 20 poslanců nebo 50.000 řadových občanů. Odmítnutí kandidáti se budou moci do 30. listopadu odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu.

Nejblíže minimálnímu požadovanému počtu byl Diviš, jemuž z 63.210 podpisů ministerstvo po kontrole chybovosti uznalo 49.884 platných. Janečkovi vnitro započítalo ze 74.208 podpisů 48.091, Březinovi ze 65.911 podpisů 45.894. Aktivista Pavel Zítko z Kadaně, který tvrdí, že předložil minimálně požadovaných 50.000 podpisů, jich po překontrolování petičních listin dodal pouze 15.589.

Hlavně pro nedostatek podpisů nebyli zaregistrováni podnikatelka a někdejší místostarostka Prahy 8 za ODS Terezie Holovská, která neúspěšně kandidovala na prezidentku i před pěti lety, další neúspěšný adept z prezidentských voleb 2018 Libor Hrančík z Olomouce nebo šumperská invalidní důchodkyně Anna Kašná, která se neúspěšně pokoušela kandidovat na prezidentku v roce 2013. Jen dva senátorské podpisy na podporu své kandidatury dodal podnikatel a zakladatel Krtkova světa Josef Roušal. Vyřazeni byli Roman Lalik z Mostu, Václav Hačecký z Kolína, Roman Hladík z Neratovic a Jiří Horváth z Desné na Jablonecku. Ministerstvo dostalo 22 přihlášek, Milan Tomeček z Přerova ji dodal ale až 10. listopadu, tedy dva dny po zákonném termínu a jeho přihláška byla vyřazena rovněž.

Největší šance na vítězství mají podle průzkumů bývalý představitel armády a NATO Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Nerudová, kteří kandidují s podporou občanů, a také expremiér a předseda hnutí ANO Babiš, kterého podpořili jeho poslanci.

Zaregistrovanými kandidáty jsou opět Fischer (nezávislý) a Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Oba kandidují s podporou kolegů z horní parlamentní komory, Fischer měl i nominační podpisy poslanců.

Lidé budou moci v prvním volebním kole, které bude 13. a 14. ledna, volit také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Středulu. Mezi kandidáty zůstali také poslanec SPD Bašta, bývalý rektor Karlovy univerzity Zima a prezidentka občanského sdružení Česká asociace povinných, které se zabývá dluhovou problematikou, Rohanová. Ministerstvo se ji rozhodlo zaregistrovat i přes to, že její nominaci podpořilo 20 bývalých poslanců ČSSD, KSČM, SPD a ANO. Kandidátní listinu totiž podala už loni 21. října, tedy v poslední den, kdy ještě měli mandát.

Prezidentští kandidáti Diviš a Janeček se odvolají proti vyřazení z voleb

Uchazeči o post prezidenta podnikatelé Karel Diviš, Karel Janeček i Karel Březina se odvolají proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které je nezaregistrovalo do lednových voleb. Řekli to dnes ČTK nebo sdělili médiím. Úřad Divišovi uznal 49.884 podpisů, Janečkovi 48.091 a Březinovi 45.894, potřebovali jich minimálně 50.000. Soud se bude zřejmě muset zabývat odvoláním i dalších kandidátů.

"Nesouhlasí nám celkový počet odevzdaných podpisů," zdůvodnil Diviš chystané odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jírovec dnes na tiskové konferenci řekl, že Diviš odevzdal petici s 63.210 řádky, po odečtení škrtnutých a neúplných řádků bylo ke kontrole odevzdáno 61.438 podpisů. Diviš ČTK řekl, že těchto podpisů ale na úřad odevzdal 61.600, a rozdíl by mu tedy stačil na splnění zákonné podmínky.

Úřad z odevzdaných podpisů vybral kontrolní vzorek, v něm zjistil chybovost téměř 18 procent. V druhém kontrolním vzorku byla chybovost skoro 20 procent. Divišovi proto podle zákonných výpočtů započítal necelých 50.000 podpisů, pro registraci mu chybělo 116 podpisů.

Janeček v reakci, kterou ČTK poskytla jeho mluvčí Nikol Klevcovová, uvedl, že odevzdal více než 73.000 podpisů, které se svým týmem poctivě procházel. "Nečitelné či špatně vyplněné podpisy jsme předem vyřadili," uvedl. Úřad mu ale po kontrole uznal jen lehce přes 48.000 podpisů. "Takto vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit," poznamenal Janeček. "Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu. Každopádně se odvolám a v zákonné lhůtě požádám o přezkoumání," doplnil.

I Březina se chce odvolat. "Zprávě o vyřazení nerozumím, nechápu, nesouhlasím. Nemám co dodat. Odvolávat se budu," napsal České televizi.

Odvolání naznačil také další z odmítnutých kandidátů, aktivista Pavel Zítko. Na facebooku napsal, že se bude soudit a vyzval příznivce, aby mu přispěli na právníky. Podle ministerstva vnitra Zítko předložil jen 15.589 podpisů, úřad proto ani nekontroloval jejich chybovost.

Termín na podání odvolání mají kandidáti do poloviny příštího týdne.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 volby Andrej Babiš Jaroslav Bašta Pavel Fischer Marek Hilšer Danuše Nerudová Petr Pavel Josef Středula Tomáš Zima

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 2 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 11 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy