Ho*no, do p*dele, kur*a... Ringo Čech promluvil o Klausovi a médiích

Ringo Čech se na stránkách svého webu pochlubil, že mu napsala Národní knihovna České republiky a požádala ho, jestli by mohli jeho stránky digitálně archivovat. "To se krásně poslouchá! Pro paměť budoucích generací bude to, co čtete teď vy a co já píšu, uložený někde v nějakým památníku národního písemnictví. A možná i v nějakým nedůstojným skladu. Neodvážil jsem se navrhnout, aby to uložili ke korunovačním klenotům. To museli být nějaký protekční frackové......Ale bude to na nosiči, kterej nezestárne a jednou budou lidi říkat: Prosím vás, kdo to byl ten Ringo, ta Helena Vondráčková? Chvíli jsme to četli, pak jsme ten nosič odložili. Je to velká pocta, takže jsem souhlasil a mám radost," svěřil se zpěvák.

Promluvil také o svém pozvání do pořadu DVTV od Daniely Drtinová. "Já k ní rád chodím, s ní se dobře pracuje. Drtinová je vynikající novinářka, velmi nepříjemný a obtížný partner v diskusi, protože je perfektně připravená. Vždycky na mě nalíčí nějakou past. Dělal jsem, co jsem mohl, soudě dle vašich reakcí, tak jsem docela obhájil své stanovisko k uprchlíkům a k mému problematickému obrazu Imigranti studují němčinu. Vždycky, když jedu domů po takový diskusi, tak si říkám: Kurňa, mohl jsem být lepší. Pak vás teprve dodatečně napadá, co jsem měl říct, co jsem neřekl. Ale po bitvě je každej generál. Co bylo pozitivní, měl jsem takovej skrytej pocit, kterej se pomalinku měnil v jistotu, že Drtinová, která zastává takový oficiální eurohujerský a dobroserský stanovisko, v hloubi srdce se mnou souhlasí, akorát to, myslím, nemůže říct. Jestli bude Drtinová číst deníček a mýlím se, tak ať mi promine," dodal.

Další zápis v deníčku na webu ringo-cech.cz se týká jeho návštěvy jazzu. "Pepa Vejvoda má kvarteto, vynikající, vynikající! Krásná muzika. Pepa Vejvoda je můj spolužák z konzervatoře, syn slavného Vejvody Škoda lásky. Můj vrstevník, taky sedmdesátník. Hráli božsky. Kdo mě tam zaujal, vlastně všichni, ale byl jeho klavírista Kryštof Marek, vynikající hudebník. Jeho improvizace mě úplně unesly! Tak jsme si vyměnili vizitky a říkám: „Kryštofe, stavte se na kafe." Zamýšlím, že bych mu svěřil, napsal jsem takový minioratorium textový, kterýho se každej bojí. Má ho David a mlčí. Kryštof Marek mi dal nádherný cédéčko, tak doufám, že ho zlomím a že se pokusí to zkomponovat. Kdo tam nebyl jako Macner! Jazzovej kritik, odborník, taky můj kamarád, kamarád Vaška Zahradníka, nás všech. Bylo to prostě setkání dědoušků," napsal.

Setkal se zde také s exprezidentem Klausem. "Též dědoušek. Přišel v doprovodu, skvěle upravenej, moderní sestřih, téměř dohola. Seděl v první řadě, Vejvoda mu děkoval za pozvání. Vyrozuměl jsem z toho, že když byl Klaus na Hradě, tak zval Vejvodův kvartet na Hrad. Osvědčil tím svůj dobrý vkus. Nešel jsem k němu, říkal jsem si, vidí mě, kdyby se mnou chtěl mluvit, tak se pozdravíme. Neudělal to, suverénní Klaus, chodil tam... Škoda. Byl bych mu řekl, že ač zarytý Zemanovec, s jeho názorama se v poslední době plně ztotožňuju. No, chyba, chyba. Větší chyba pro Klause než pro mě," podotkl Ringo Čech.

"Už jsem psal, jak těžce nesu, že na Vánoce nebylo moc sněhu. Jel jsem na hory, kde byl poprašek, bylo tam aspoň bílo. Šel jsem na zápraží a volal jsem do krkonošskýho údolí: Hovno, hovno, hovno! Do prdele, kde je sníh? Bylo mi to houby platný, tak teď jsem si říkal, Když v únoru hlásili, že bude ochlazení, tak jsem si říkal, že pojedu zase na chalupu, třeba tam zažiju chumelenici, kterou miluju. Jel jsem, chumelenice tam nebyla, byl reverz. Bylo tam sluníčko, zato v Praze sněžilo, byla vánice dva dny a já jsem tam seděl na zápraží a řval jsem: Hovno! Do prdele! Kde je sníh? Příroda, to jsem jí to dal, ta musela čumět! To si bude pamatovat!" svěřil se s další historkou.

Upozornil také na praktiky bulvárních serverů. "Volali mi z bulváru, ani nevím, kdo to byl, a samozřejmě já jsem vždycky ostražitej. Začali mluvit o sloupku, jestli bych jako sloupek u nich, já jsem ho tam kdysi měl a někdo je plácl přes prsty, protože víte, že já jsem velmi úderný a moje šípy míří přesně adresně. To se nelíbilo, myslím, že na komunální úrovni někdo zjebal šéfredaktora, ten tu rubriku zrušil. Tak teď jako, že by ta rubrika mohla bejt znovu, ale když jsem říkal, jestli by měla bejt čtrnáctidenní, nebo třínedělní, nebo měsíční, tak mlžili, nevěděli, říkali, že snad čtrnáctidenní," napsal s tím, že to v něm vzbudilo nedůvěru.

"A pak se taky ukázalo, že oni chtěljí pouze, abych napsal hodnocení Českých lvů. Čekali skandál, že já samozřejmě, kdybych to psal, tak by skandál byl. Ale odmítl jsem to s pravdivým tvrzením: „Pane redaktore, já nikoho ze Lvů neznám, neznám ani jednoho Lva, neznám ani díla, který stvořili, nevím, co natočili. A vůbec mě to nezajímá, nedívám se na to a celá ta akce je mi u prdele." Takže když jsem nechtěl hodnotil Lvy, tak bylo ticho po pěšině, sloupek se nekoná," dodal.