Masturbace? Neuvěřitelná fakta, u kterých se budete červenat

1) Ačkoli se církev staví proti masturbaci a po celý středověk proti ní brojila, „smrtící úder“ přišel až ve druhé dekádě 18. století, kdy byl v Londýně publikován pamflet s názvem Onanie – ohavný hřích samovýstřiku. Toto literární pseudodílo mělo vliv na sexualitu člověka až do 60. let 20. století. Nyní je již situace jiná a některé země dokonce onanii propagují. Například britská vláda v roce 2009 rozjela kampaň za masturbaci. Plán měl mládež varovat před riziky, která s sebou přináší nechráněný pohlavní styk.

2) Americký lékař John Kellogg (19. století) dal sice světu cornflaky, zároveň ale patřil k fanatickým odpůrcům onanie, přičemž jeho "léčebné" metody byly vyloženě sadistické. Mladým chlapcům dával sešívat předkožku drátem. Ženy mělo podle něj od masturbace odradit poleptání klitorisu kyselinou karbolovou. Kelloggova sanatoria se „proslavila“ též drastickými klystýry s jogurtem.

3) Masturbují lidé všech věkových kategorií. Mylné přesvědčení, že senioři už na sebeuspokojování nejsou, pramení z toho, že o své zálibě méně hovoří. Naopak pubescenti se pochlubí rádi. Onanie není prostá náhražka sexu. Překvapivě se jí více oddávají lidé, kteří mají pravidelný sex. Masturbace se doporučuje mužům nad 50 let jako prevence rakoviny prostaty. Podle studie lékařů z univerzity v Sydney snižuje riziko cukrovky a zkvalitňuje spánek.

4) Onanuje 94 procent mužů a 85 procent žen, bez ohledu na orientaci. Vědci zjistili, že ženy se zvýšenou hladinou testosteronu mají sklon onanovat více. Zajímavé ovšem je, že hladina testosteronu u muže nemá vliv na frekvenci masturbace.

5) Autoerotice se oddávají i asexuálové. Nicméně k uspokojení nepotřebují fantazii se sexuálním obsahem. Zde je třeba zmínit fakt, že představy během onanie se mohou velmi lišit od toho, co provozujeme při skutečném sexu. Odborníci tvrdí, že vydráždění při masturbaci může být tak intenzivní, že nás vzruší prakticky cokoli a kdokoli. Tento efekt nám pomáhá „objevovat“ i ty nejskrytější touhy.

6) Ačkoli se občas v médiích hovoří o tom, že "epidemie porna" zvyšuje počet erektilních dysfunkcí, vědci ve skutečnosti nezaznamenali relevantní údaje, které by potvrzovaly, že časté sledování lechtivých filmů zhoršuje kvalitu erekce.

7) Muži jen neradi mění místo, polohu a techniku při onanii. Pokud jste například zvyklí na pravou ruku, levou to nebude ono. Podobně, když vás partnerka uspokojuje ručně, je to sice přijemné, ale k vyvrcholení to mnoha mužům nestačí a musejí si "pomoci" sami.

8) Neexistuje počet masturbací za den (měsíc), který by stanovil "normalitu". Onanujte tedy, jak je libo, pokud vám tato aktivita nenarušuje školní nebo pracovní povinnosti. Jistá rizika ovšem hrozí. Při nadměrné masturbaci si můžete pohmoždit či natrhnout předkožku. Při erekci neohýbejte penis do nepřirozeného úhlu – může dojít k jeho zlomení. Každopádně platí: Masturbace nezpůsobuje slepotu, hluchotu, neplodnost, náhlou smrt či psychické nemoci. Nesnižuje IQ, nevede k zastavení vývoje v pubertě.

9) Na vibrace při masturbaci jsou citlivější ženy. V této souvislosti stojí za zmínku, že vibrátor byl původně vynalezen jako "lék" na hysterii a že je údajně pátým elektrickým zařízením, jehož užití v domácnosti schválily úřady; hned po šicím stroji, fénu, varné konvici a topinkovači. Vibrátor tedy předstihl vysavač či televizor. Ovšem ani pánům není vibrátor zcela cizí – téměř 17 procent mužů přiznává, že ho při onanii používá.

10) Neonanují pouze lidé. Při hrátkách byli přistiženi mroži, jelenovitá zvěř či opice. Přeborníkem je pak veverka, resp. sameček veverky. Ten se oddává i autofelaci a svůj ejakulát polyká.