Co mohlo udržet Petra Muka při životě?

Kdyby více jedl tučnou stravu a především častěji pozoroval mořský svět, mohl být asi ještě mezi námi.

Jak vyplývá ze starších záznamů Korza, Petr Muk, který zemřel 24. 5. 2010, zdaleka nevisel pouze na lécích a alkoholu. Miloval též tučnou stravu a kupříkladu také potápění.

"Rád bych změnil moji velkou závislost na jídle a přejídání se. Přejídám se hlavně večer a to se mi vůbec nelíbí," informoval kdysi novináře.

Přes den se Petr snažil držet, jedl skutečně pouze ovoce a zeleninové saláty. Avšak mnohdy se neudržel a pak si následně postěžoval, že si ráno oproti svým zvyklostem namazal chléb husím sádlíčkem s játry a lehce ho posypal cibulkou. Na všechno si natřel plnotučnou hořčici.

"A to jsem byl v sedmém nebi. Je to moc dobré jídlo, ale vím, že takhle se do nového dne vstupovat nedá. Jinak jsem se sebou celkem spokojenej, i když každej den s něčím bojuju. Všichni velmi dobře známe své vlastní chyby, i já některé jistě mám, ale neumím je nyní konkretizovat," připustil do médií.

Jindy zněla jeho odpověď na dotaz o jídle jinak. Avšak také zde přiznal, že si tučné jídlo tu a tam neodpustí: "Dneska jsem měl úžasný zeleninový talíř s mrkvičkou, chřestem, květákem a se žampiónky. Každé ráno vstanu a vymačkám si pomeranč. Přes den se snažím jíst co nejvíc zeleniny. Miluju kachýnku nebo husičku s bramborovým knedlíkem a červeným nebo bílým zelíčkem. To je nádhera, ale dopřeji si ji jen jednou za čas. Kdybych jedl tučná jídla denně, asi bych vypadal jinak."

A co Muk dle vlastních slov ještě potřeboval ke štěstí? Neopren, ploutve, svou potápěčskou masku, mít týden volno, být v pohodě a zmizet někam na jakýkoliv ostrov nebo do přímořské země a potápět se.

"Potápění je úžasná zábava. V podvodním světě si uvědomuji, že neexistuje jen ten `náš` bláznivej pozemskej život. Pod vodou má všechno svůj řád, je to tam příjemný, vyzařuje na mě obrovskej klid a všechny rybičky jsou pro mě absolutní bomba," přiznal.