Skleróza nejsou jen problémy s pamětí. Může zabíjet!

Jedním z jejích typů je amyotrofická laterální skleróza, jíž trpí 6 lidí ze sta tisíc. Jejich intelektové schopnosti přitom nejsou nijak postiženy.Trpí jí například známý fyzik Stephen Hawking, který řídí středisko teoretické kosmologie na universitě v Cambridge. A dá se o něm bez okolků říct, že je to génius. Přesto už od roku 1963, kdy mu bylo teprve 21 let, ví, že má chorobu, na niž lidé většinou umírají do 3 až 5 let.Hawking má štěstí - i když, jak se to vezme. Při této nemoci zanikají buňky v míše a tělo tak postupně přestává ovládat svaly. Fyzik se tedy postupně začal pohybovat s pomocí hole, poté se přesunul na invalidní vozík - a nyní může hýbat pouze lícním svalem. Jinak je zcela ochrnutý.Díky technickým vymoženostem může komunikovat s okolím díky počítači, jejž ovládá právě tímto jediným svalem, jímž ještě vládne.Skleróza jako plíživý vrahO něco známější je takzvaná roztroušená skleróza. Při ní dochází k poruchám imunitního systému a tělo samo ničí zdravé buňky v mozku a míše. Lékaři zatím nevědí, proč k tomu dochází, a neumějí ji ani léčit. Dokáží pouze zmírňovat její následky.Roztroušená se nazývá proto, že ložiska, která způsobují rozpad buněk, mohou být rozmístěna po celém těle. Proto se může projevovat například mravenčením v končetinách, obrnou nohou, závratěmi nebo i zhoršováním zraku.Nejčastěji napadá lidi mezi 20 a 40 lety věku a trpí jí 2 až 150 lidí ze sta tisíc. I pokud se postižení dožijí vysokého věku, končí ve většině případů jako invalidé.A aby toho nebylo málo, existuje ještě další typ sklerózy - ateroskleróza. Při ní dochází ke kornatění tepen. Tu si způsobujeme z velké části sami. Konzumací tučných jídel se v tepnách ukládá cholesterol, zmenšuje se průtok krve a při úplném ucpání dochází buď k infarktu, nebo mozkové mrtvici.V Evropě a Severní Americe přitom podle zjištění iDNES.cz stojí za polovinou všech úmrtí.