Génius, či podvodník? Jasnovidec z Čech prý věděl příliš, jeho ostatky znetvořili

Na počátku 20. let se Steinschneider vydával za novináře. Ve společenských rubrikách novin hledal informace o svatbách a pohřbech, chodil na ně a sliboval za úplatu zprávu do novin. Zálohu vyinkasoval, článek nikdy nenapsal..

V podobném duchu pokračoval na frontách první světové války, kde objevil netušené možnosti poněkud omezeného vojenského prostředí: za láhev koňaku mu voják od plukovní pošty prozrazoval obsahy dopisů – a mladý Hermann potom nadřízeným na základě takto získaných informací „věštil" budoucnost. Fungovalo to... Po válce si přivydělával jako autor článků do bulvárního tisku, kde odhaloval fígle okultistů, jasnovidců a iluzionistů. Záhy ale zjistil, že daleko víc peněz získá tím, když sám bude tyto fígle provozovat.

Věštěním si postupně získal popularitu a majetek, i když ne vždy se setkával s pochopením. Hanussen se usadil ve Varnsdorfu a několik let cestoval po českém pohraničí. Veřejná „jasnovidecká" vystoupení byla trvale vyprodána, stejně jako soukromé seance, při nichž věštil zájemcům budoucnost. V době, kdy se průměrný měsíční plat českého dělníka pohyboval kolem sedmi set korun, neváhali někteří lidé dát za takzvanou „individuální věštbu" pět set, někdy i tisíc korun. Čekali přitom několik hodin, než na ně přišla řada.

Koncem 20. let byl ale v Teplicích zatčen a obžalován z podvodů a pokusů o podvod. Obratný právník nejenže všechny Hanussenovy dluhy urovnal, ale dosáhl i osvobozujícího rozsudku.

Navázal kontakty i s nacistickým hnutím a podle některých autorů i samotným Adolfem Hitlerem. Začal sloužit nacistické propagandě a jeho vliv rostl. Hanussen údajně například předpověděl požár Říšského sněmu v roce 1933. Věděl toho ale příliš mnoho o příliš vlivných lidech. V březnu 1933 byla nalezena mrtvola v pokročilém stádiu rozkladu, bez dokladů a se znetvořenou tváří. Podle oficiální zprávy byl mrtvým mužem Hanussen. Jeho vrahy byly podle některých spekulací členové nacistické SA.

O jeho osudu byla napsána řada knih a natočeny filmy. Nejznámější je snímek Hanussen (1988) maďarského oscarového režiséra a scenáristy Istvána Szabóa. Hlavní roli v něm přesvědčivě ztělesnil charismatický rakouský herec Klaus Maria Brandauer.

Existence jasnovidnosti nebyla prokázána. Při prověřování schopností jasnovidců se vždy zjistilo, že jde o šarlatány, kteří své kousky provozovali s pomocí jiných osob. Známý je případ slavného jasnovidce Petera Popoffa, který ohromoval posluchače čtením jejich myšlenek a detailními znalostmi o jejich osobě, ale J. Randi ho odhalil jako podvodníka. Jasnovidci vždy selhali, když nabízeli, že zjistí místo, kde se nachází vrah, unesená osoba nebo ztracené dítě. Bylo také provedeno mnoho experimentů, které měly prokázat jasnovidné schopnosti.

Pokud byl experiment proveden exaktně na seriózním pracovišti, byl výsledek vždy negativní: fyzika totiž nepředpokládá existenci další, dosud neznámé síly, žádné duchovní síly nebyly nalezeny, v lidském těle nebyl nalezen žádný jiný receptor kromě buněk oční sítnice, který by byl schopen vnímat světelné vlny. Před časem se sice objevila tvrzení, že takové receptory jsou i jinde na lidském těle, např. v kůži podkolenní jamky, ale nic takového se nepotvrdilo.