Tetování a magnetická rezonance. Opravdu se můžete uvnitř uvařit?

Jak víme, tetování vznikají prostřednictvím jehly, která ukladá inkoust pod pokožku, kde většina jeho částic zůstává navždy, protože jsou pro imunitní systém moc velké na to, aby je dokázal zpracovat. Klidně však můžete skončit třeba s alergickou reakcí na některý konkrétní pigment.

Tetovací inkousty obsahují oxid titaničitý, olovo, kobalt, chrom, mangan, zinek, měď, nikl a saze. Také mohou obsahovat železité pigmenty, jako jsou oxidy železa, které vás mohou dostat do problémů při vyšetření magnetickou rezonancí.

Železité materiály jsou totiž magnetické, takže když se dostanete do silně magnetizovaného prostředí rezonance a máte magnetické částice pod pokožkou, možná vás nečeká nic moc příjemného.

Podle zprávy z roku 2011 dokonce jednoho takového pacienta magnetická rezonance popálila. „Tyto sloučeniny mohou teoreticky vytvořit elektrický náboj, který v místě zvýší teplotu pokožky, která stačí k popálení kůže,“ napsal tehdy server Sports Health. Jiným pacientům zase inkriminovaná místa otékala.

Jelikož ale miliony tetovaných lidí podstoupí každý rok vyšetření magnetickou rezonancí bez jakýchkoliv následků, pokusili se vědci z Institutu Maxe Plancka v Německu zjistit, jak velké riziko doopravdy je.

V rámci výzkumu zkoumali 330 dobrovolníků, kteří měli tetování o velikosti alespoň 20 centimetrů. U každého z nich zkoumali, jak vypadá tetování před a po vyšetření magnetickou rezonancí. „Většina účastníků nezaznamenala žádné vedlejší účinky,“ konstatuje Nikolaus Weiskopf z Institutu Maxe Plancka.

„Byl tu jeden specifický případ, kdy se objevil pocit mravenčení, který souvisel s vyšetřením. Avšak tento pocit u postiženého člověka vymizel do 24 hodin, aniž by potřeboval jakékoliv léky“ dodává Weiskopf. Podle studie z roku 2005 ale tetování z inkoustu na bázi železa může zapříčinit jiný problém. Výsledné obrazy totiž nemusí být použitelné k diagnostice.