Fotbal v Itálii v krizi. Potřetí v řadě se nepostoupilo na MS, končí šéf svazu i trenér

Ani potřetí v řadě se italskému národnímu týmu nepodařilo postoupit na mistrovství světa poté, co až na penalty nestačil v baráži na Bosnu a Hercegovinu. S tímto balkánským týmem nejprve po základní hrací době remizovali 1:1 a v onom penaltovém rozstřelu nakonec v balkánském pekle prohráli 1:4.

Ani předešlý úvodní barážový zápas se Severním Irskem nevycházel Itálii podle představ, i když v něm vyhrála 2:0. A proto se tak dala čekat kritika italských médií. Ty se mimo jiné věnovaly zbytečnému vyloučení Bastoniho z konce prvního poločasu, což byl moment, který vnímají jako klíčový. „Duchové minulosti začali ožívat po nesmyslném zkratu Bastoniho,“ uvedl v komentáři k zápasu s Bosnou italský novinář Andrea Ramazzotti.

Přestože do zápasu Italové vstoupili tak, jak si představovali, gólem Moise Keana, druhý poločas byl ve znamení stupňovaného bosenského tlaku, který vyvrcholil v době, kdy do konce základní hrací doby zbývalo 11 minut. Tehdy Haris Tabakovič vyrovnal na 1:1 a od té doby Italové věřili, že pokud dojde na penaltový rozstřel, zvládnou ho.

Jenže opak byl nakonec pravdou. Hned první italskou penaltu neproměnil útočník Interu Milán Francesco Pio Esposito.  „Kam to poslal? To doletí až na Pluto,“ kroutil hlavou nevěřícně televizní komentátor stanice RAI. Když pak trefil břevno Bryan Cristante, domácí fotbalisté i fanoušci věřili, že jim senzační postup nemůže uniknout. Po zvládnutých penaltách tak tedy mohla pravá bosenská veselka propuknout naplno. To italskému kouči Gennaru Gatussovi bylo do breku. „Nemůžu klukům nic vytknout, měli jsme tři šance, ale prostě to nevyšlo,“ řekl po zápase.

Deník La Gazetta dello Sport si však nebral v hodnocení zápasu servítky. „Apokalypsa, ta nejhorší ze všech. Dvacet let ponížení pokračuje,“ uvedl a jiný deník La Repubblica ho doplnil následovně: „Poslední neúčast na mistrovství byla národní tragédií. Ale teď? Vždyť je to potřetí v řadě. V Lize mistrů už jsme taky mimo hru. Pro nás už to není tragédie, ale obyčejný zvyk. Všichni se nám smějí.“

List La Stampa také nešel pro kritiku daleko. „Problém není porážka, problém je způsob, jakým k ní došlo. Nepředvedli jsme nic, nemáme perspektivu. Je to už dvacet let utrpení a ostudy. Italský fotbal žije pouze ze vzpomínek na Berlín 2006. Jsou to neustálé krokodýlí slzy. Styďme se,“ uvedl konkrétně.

Mimochodem, pro Bosnu a Hercegovinu se bude jednat o druhou účast na mistrovství světa v historii, přičemž poprvé se ukázala na světovém šampionátu v roce 2014. Nyní se tento balkánský účastník může na letošním MS těšit na skupinu B a na následující soupeře: Kanadu, Švýcarsko a Katar.

Italský fotbal se otřásá v základech. Skončili Gravina, Buffon i Gatusso

Záhy na sebe nenechala čekat reakce ze strany italských fotbalových činovníků. Prakticky hned po konci Itálie v baráži dal svoji funkci k dispozici dosavadní šéf italského fotbalového svazu (FIGC) Gabriele Gravina, který stál v jeho čele už od roku 2018. Mimochodem, tehdy se stal nástupcem Carla Tavecchia, jenž tehdy taktéž odstoupil po neúspěchu Itálie v kvalifikaci na MS. Nyní Gravinův konec žádal i samotný italský ministr sportu Andrea Abodi.

Netrvalo dlouho a následoval další konec v podobě vedoucího reprezentační delegace Gianluigiho Buffona. Tento legendární brankář pracoval v realizačním týmu reprezentace od roku 2023.

Zatímco tato s italským fotbalovým svazem proběhla ve čtvrtek, v pátek na ně navázal svým koncem ve funkci trenér národního týmu Gatusso. Tento bývalý sedmačtyřicetiletý italský reprezentant tak u národního týmu nevydržel ani rok, jelikož k reprezentaci nastoupil loni v červnu. Svaz ho vybral poté, co nevyšlo lanaření Claudia Ranieriho.

Nejen v roce 2018, ale i v roce 2022 se nepodařilo postoupit Italům na MS, v letech 2010 a 2014 sice na MS byli, ale nepostoupili v něm ze skupin. Dlouho tak čekají na navázání svého posledního úspěchu datovaného do roku 2006, kdy Italové MS vyhráli.

Itálii po kritice od UEFA hrozí i odebrání pořadatelství Eura 2032

Chtělo by se říct, že Itálie tak má po další nepovedené baráži problémů dost. Aby toho však nebylo málo, přišla do toho kritika ze strany samotného předsedy Evropské fotbalové unie UEFA Aleksandera Čeferina. Ten si všiml, že fotbalové stadiony v této jihoevropské zemi nejsou zrovna v nejlepší kondici a tak tamnímu fotbalu pohrozil, že pokud je neopraví, nemusí Itálie spolupořádat s Tureckem mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2032.

Právě Čeferin byl přítomen pro Itálii nevydařené baráži v Bosně a Hercegovině a po zápase se pak zastal končícího šéfa italského fotbalu Gravina, na něhož mířiila kritika ze všech politických stran. „Když jsem byl prezidentem slovinské federace, vždy jsem trenérovi říkal: ‚Když vyhraješ, ty a hráči budete hrdiny. Když prohraješ, vina padne na nás dva.‘ Není to rozhodně Gabrieleho odpovědnost a nedovolil bych si útočit ani na hráče, ani na trenéra. Možná by se měli italští politici ptát, proč má Itálie jednu z nejhorších fotbalových infrastruktur v Evropě,“ nadnesl Čeferin ožehavé téma na Apeninském poloostrově.

Tam je dlouhodobým problémem opravdu to, že mnoho tamních stadionů chátrá a oprava těchto fotbalových svatostánků není v Itálii jednoduchá. „Euro v roce 2032 je naplánováno a uskuteční se. Doufám, že infrastruktura bude připravená, protože jinak se turnaj v Itálii neodehraje,“ varoval Čeferin.

Směrem k roku 2032 se mají nejenže postavit nové stadiony v Římě, Miláně a Cagliari. V Neapoli, Janově, Bari či Florencii pak mají stadiony projít rekonstrukcí.

Čeferin se nebál vyjádřit se k tomu, co je v Itálii dalším velkým problémem, který brzdí vývoj tamního fotbalu. „Itálie je jednou z největších fotbalových zemí a vrátí se na vrchol. Největším problémem italského fotbalu je vztah mezi fotbalovou politikou a v uvozovkách normální politikou. Kdyby se všichni podřídili, brzy byste se znovu stali evropskými a světovými šampiony. Ale pokud budou pořád lidé negativní a takhle pokračovat, pak se ve fotbale věci pokazí,“ zakončil slovinský funkcionář.