Velkokluby daly sbohem Lize mistrů, založily si vlastní Superligu. UEFA jim hrozí sankcemi

Přestože zakládajících členů této Superligy je celkem dvanáct (Manchester City, Manchester United, Liverpool, Tottenham, Chelsea, Arsenal, Real Madrid, Barcelona, Atlético Madrid, Juventus Turín, Inter Milán a AC Milán), přičemž lídry tohoto projektu mají být podle agentury Reuters Manchester United, Juventus a Real Madrid, hrací systém této soutěže počítá se dvěma základními skupinami, kterých by se zúčastnilo hned dvacet mužstev. Jak se autoři projektu nechali slyšet, chtěli by mít v soutěži 15 takzvaných zakládajících členů plus v každé sezóně pět kvalifikovaných klubů tak, aby se dostal počet účastníků na onu dvacítku.

Termínová listina nově vzniklé soutěže není dosud známa, před měsíci a lety se však hovořilo v zákulisí o tom, že by měla Superliga poprvé vstoupit na scénu v sezóně 2022/23. Jistě není bez zajímavosti, že se k tomuto nově vzniklému projektu nepřipojilo jak Německo, tak  i Francie v čele s Paris Saint Germain.

Dalo se čekat, že tento krok ze strany velkoklubů bude ostře kritizován z mnoha stran a to především pak ze strany UEFA, která v současnosti pořádá stále ještě nejprestižnější klubovou fotbalovou soutěž Ligu mistrů, pak ještě Evropskou ligu a od příští sezóny i Evropskou konferenční ligu. "Společně se postavíme proti tomuto cynickému projektu, který je založen výhradně na zájmech několika klubů," uvedla UEFA v pondělním prohlášení.

Zároveň ještě pohrozila zákazem startů hráčů španělských, italských a anglických velkoklubů v reprezentacích, ale i v pohárech a tudíž by se nemusely letos objevit nejen na evropském šampionátu, ale ještě i v této nedohrané sezóně evropských pohárů hvězdy například z Realu Madrid, Chelsea, Manchesteru City, Manchesteru United a Arsenalu.

Na stranu UEFA se postavila i Mezinárodní fotbalová federace FIFA, která ve svém prohlášení píše o "nesouhlasu s 'uzavřenou odtrženou evropskou ligou' mimo mezinárodní fotbalové struktury". Tentokrát však nezopakovala dřívější hrozbu, ve které se mluvilo o možnosti zákazu startů hráčů těchto klubů na světových šampionátech.

Představitelé Superligy ale prý s takovýmito případnými sankcemi předem počítali a tak se měla Superliga již údajně právně pojistit. "Máme obavy, že by FIFA a UEFA mohly na pozvání (do Superligy) reagovat pomocí trestů a vyřadily by kluby či hráče z jejich domácích soutěží,“ napsali v dopise představitelé Superligy prezidentovi UEFA Aleksandru Čeferinovi a prezidentovi FIFA Giannu Infantinovi. "Proto jsme podali písemný návrh k odpovídajícím soudům, abychom zajistili bezproblémové založení a fungování soutěže podle platných zákonů," pokračovali.

Dále se v tomto dopise píše o tom, že představitelé Superligy budou chtít jak s UEFA, tak FIFA úzce spolupracovat. "Kluby se těší na jednání s UEFA a FIFA, aby společně přinesly nejlepší výsledek pro novou ligu a pro fotbal jako celek,“ píše se v něm konkrétně. Dialog mezi oběma stranami požaduje i FIFA píšící o "klidném a konstruktivním dialogu pro dobro hry".

Oněch zakládajících dvanáct velkoklubů z Anglie, Španělska a Itálie se tak tímto svým krokem jasně postavilo proti chystané změně systému Ligy mistrů. Ten počítá opět s vyšším počtem účastnických míst pro kluby z elitních evropských soutěží. Kluby zakládající Superligu však nejsou ani tak spokojeni. "V posledních měsících proběhl rozsáhlý dialog o budoucím formátu evropských soutěží. Zakládající kluby nevěří, že řešení navrhovaná po těchto jednáních vyřeší zásadní problémy, včetně potřeby zajistit kvalitnější zápasy a dodatečné finanční zdroje pro celkovou fotbalovou pyramidu," přiblížila Superliga své pochybnosti.

Zástupci Superligy pak také uvedli, že plánují zavést takzvané „solidární platby“ pro zbytek fotbalové Evropy převyšující i částku, kterou v současnosti platí zbytku fotbalové Evropy UEFA. Během 23 let, na kterých se dvanáct velkoklubů pro zatím dohodlo, by ona „solidární platba“ měla činit více než 10 miliard eur (v přepočtu 259 miliard korun). "Pomůžeme fotbalu na všech úrovních a dostaneme ho na jeho oprávněné místo na světě. Fotbal je jediný globální sport s více než čtyřmi miliardami fanoušků a je naší odpovědností coby velkých klubů reagovat na jejich touhy," nechal se slyšet předseda Superligy Pérez.

Zakládající účastníci Superligy budou mít k dispozici 3,5 miliard eur, které budou moct být použity na infrastrukturu i na dopady koronavirové pandemie. Tyto peníze tak tedy nebudou určeny na přestupy fotbalistů.

Kritika na dvanáct velkoklubů z Anglie, Španělska a Itálie nemíří pouze z nejvyšších míst UEFA a FIFA. Vznik nové soutěže nevítají ani fanoušci především anglických fotbalových klubů. "FSG (finanční skupina vlastnící Liverpool) ve svém neúnavném a chamtivém hledání peněz naprosto ignorovala příznivce klubu. Fotbal je náš, ne jejich. Náš fotbalový klub je náš, není jejich,“ uvádí na sociálních sítích liverpoolská skupina Spirit of Shankly.

Proti Superlize se ozval i bývalý anglický fotbalista a v současnosti anglický televizní moderátor Gary Lineker. „Fotbal bez fanoušků není nic. To jsme si za posledních dvanáct měsíců jasně ověřili. Pokud budou jako jeden muž stát proti tomuhle antifotbalovému pyramidovému schématu, může to být zastaveno v zárodku," napsal.

Pozadu s kritikou nezůstává ani český fotbal. "Ligová fotbalová asociace zaznamenala snahy elitních evropských klubů založit vlastní soutěž tzv. superligu. LFA v této záležitosti plně podporuje zamítavý postoj UEFA," píše LFA ve svém krátkém prohlášení.

"Plně podporujeme postoj FIFA a UEFA - fotbal potřebuje solidaritu a soutěžení v rámci stávajícího modelu evropských soutěží klubů z 55 fotbalových asociací,“ napsal na Twitter i šéf fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík.

Vůči Superlize se ohradili jak bývalí hráči, jakými jsou Garry Neville (Manchester United) a Jamie Carragher (Liverpool) či David Bernstein (Manchester City), tak i ti současní jako Ander Herrera (PSG) či Mesut Özil (Fenerbahce Istanbul).