Diskuze: Pavel jmenuje Beka ministrem školství, Dvořák převezme evropské záležitosti

Evropská unie oficiálně schválila zavedení odvetných cel na dovoz zboží ze Spojených států. Rozhodnutí je reakcí na jednostranné kroky prezidenta Donalda Trumpa, který v březnu uvalil plošná 25% cla na dovoz oceli a hliníku, a to nejen na EU, ale i na další země po celém světě.

Ukazuje se, že obchodní válka není střetem dvou strategií, ale konfliktem mezi iracionalitou a racionálním tlakem. Na jedné straně chaotické výkřiky administrativy Donalda Trumpa, na druhé straně klidná, promyšlená a přesně mířená odpověď Evropské unie.

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

Po oznámení Číny, že zvýší cla na dovoz amerického zboží ze 34 % na 84 %, přišla rychlá reakce od prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ve svém prvním veřejném prohlášení po čínské retaliaci vyzval podniky, aby přesunuly své sídlo a výrobu do USA.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou se výrazně přiostřila. Čínské ministerstvo obchodu ve středu oznámilo zavedení odvetných cel ve výši 84 % na dovoz amerického zboží. Tento krok přichází jen několik hodin poté, co vstoupily v platnost nové americké tarify ve výši 104 % na čínské výrobky.

Německo má nového kancléře. Friedrich Merz, vůdce konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), oznámil ve středu uzavření koaliční dohody s německou sociální demokracií (SPD), čímž učinil zásadní krok k vytvoření nové vlády. Koaliční smlouva byla podepsána neobvykle rychle – pouhých 45 dní po předčasných volbách, ve kterých Merzovo uskupení zvítězilo.

Takzvaný „Den osvobození“ přišel a odešel, ale následky nové vlny cel amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají hluboké. Tato opatření už otřásla trhy, narušila globální rovnováhu a přiměla podniky i domácnosti přehodnotit své výdaje. A podle serveru CNN jsme teprve na začátku.

Od středeční půlnoci vstoupila v platnost nová vlna amerických cel na desítky zemí, přičemž nejvyšší sazby – až 104 % – míří přímo proti čínskému zboží. Spojené státy a Čína se tak znovu ocitly v napjaté přetlačované, která hrozí přerůst ve vážnou obchodní válku. Zvýšená cla se dotkla i vývozců z Evropské unie či Japonska, zatímco americký prezident Donald Trump dál slibuje výhodnější „šité na míru“ dohody pro blízké spojence.

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou eskaluje do nových výšin. Zatímco prezident Donald Trump na začátku roku hrozil desetiprocentním clem na čínské zboží, o necelé tři měsíce později již Spojené státy uplatňují 104% clo. Peking sice reagoval recipročně 34% tarifem, ale z pohledu čínského vedení je ústupek v tuto chvíli prakticky nemožný.

Americký prezident Donald Trump na republikánské večeři včera večer znovu hájil svá celní opatření a prohlásil, že cla „budou legendární – v pozitivním smyslu“. Podle něj si Spojené státy nechaly roky „líbit drancování ze všech stran“, ale teď je prý „řada na nich, aby to vrátily“.

Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.

Nejnovější fáze obchodní ofenzivy prezidenta Donalda Trumpa, označovaná jako „Den osvobození“, právě vstoupila v platnost. Nově uvalená cla na dovoz z více než 60 zemí, které Trump označuje za „nejhorší viníky“, radikálně mění pravidla světového obchodu a vyvolávají obavy z rostoucích cen v běžném životě Američanů.

Evropská unie reaguje na rozsáhlé "reciproční" clo zavedené prezidentem Donaldem Trumpem a míří tam, kde to bude pravděpodobně bolet nejvíce — do ekonomického srdce republikánských států. Nově oznámená opatření, která cílí na americký export v hodnotě až 22,1 miliardy eur, ukazují nejen obchodní rozhodnost Bruselu, ale i dávku kreativity a jemné pasivní agrese.

Navzdory otřeseným finančním trhům, hrozbám odvetných opatření a dokonce i výzvám některých svých klíčových podporovatelů, aby od svého ekonomického plánu ustoupil, prezident Donald Trump neustoupil. Jeho administrativa ve středu zavedla vlnu nových „recipročních“ tarifů vůči desítkám spojenců i protivníků Spojených států. Podle prezidenta mají tato opatření obnovit spravedlnost a posílit americkou výrobu.

O víkendu se dočkáme pravého jarního počasí. Denní maxima totiž podle ČHMÚ.cz vyrostou nad 20 stupňů.

Elon Musk, šéf Tesly a zakladatel SpaceX, ostře napadl obchodního poradce Donalda Trumpa Petera Navarra poté, co ten ve veřejném rozhovoru označil Teslu pouze za „sestavovatele aut“, nikoliv skutečného výrobce. Musk na platformě X reagoval slovy, že Navarro je „hloupější než pytel cihel“ a jednoduše „kr*ten“.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes ostře varoval před důsledky obchodních válek, které podle něj nepřinášejí žádnému státu výhody a nejvíce dopadají na nejchudší země světa. Ve svém prohlášení pro novináře zdůraznil, že obchodní spory mezi velmocemi mohou mít ničivé dopady zejména na zranitelné rozvojové státy.

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu dramaticky zvýší cla na čínský dovoz na úroveň 104 %, oznámila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý. Jde o bezprecedentní krok, který ještě více vystupňuje probíhající obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa.