Diskuze: Vláda je podle Jurečky ochotna zvýšit platy ještě letos, ale ne o inflaci

Spojené státy a další země v regionu se aktivně podílejí na odrážení rozsáhlého íránského raketového útoku na Izrael. Podle izraelských zdrojů, které citovala stanice CNN, americká armáda pomáhá zachycovat rakety a drony už od jejich odpalu. Do obrany se zapojily také další spojenecké státy Blízkého východu.

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

V Íránu byly hlášeny další výbuchy, které podle tamních médií souvisejí s pokračujícími izraelskými útoky na íránská vojenská a jaderná zařízení. K sérii explozí došlo více než 12 hodin poté, co Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci proti Islámské republice.

Pouhé hodiny po tragické havárii letu AI171 v indickém Ahmedabádu, která si vyžádala přes 290 životů, zaplavují veřejný prostor spekulace o možných příčinách neštěstí. Podle odbornice na letectví je to problém, který může ohrozit nejen vyšetřování, ale i pozůstalé a záchranáře.

Světová krize na obzoru. Izraelský letecký útok na klíčové íránské cíle znamená dramatické vyhrocení situace na Blízkém východě, přičemž americký prezident Donald Trump čelí dilematické pozici.

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

Íránská státní agentura Nour News v pátek oznámila, že při nočních izraelských náletech na Teherán a okolí zahynulo 78 lidí a dalších 329 osob utrpělo zranění. Informaci zveřejnila na svém kanálu na Telegramu s tím, že jde o neoficiální údaje, které zatím nebyly nezávisle ověřeny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes plánuje telefonický rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, potvrdil izraelský vládní činitel pro stanici CNN. Oba státníci by měli projednat další postup v souvislosti s eskalací napětí mezi Izraelem a Íránem po pátečních masivních izraelských náletech na íránské území.

Americký prezident Donald Trump v pátek odhalil, že Írán měl 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody, a naznačil, že izraelský útok přišel právě po jeho vypršení. Zároveň dodal, že Teherán možná dostává „druhou šanci“.

Izrael se připravuje na „dlouhodobou operaci“, uvedl v pátek mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Podle něj bude armáda pokračovat ve vojenských akcích, dokud nebudou dosaženy válečné cíle, a to jak ve vztahu k napjaté situaci s Íránem, tak v rámci probíhající války v Pásmu Gazy.

Izraelské letecké útoky na území Íránu pokračují, přičemž cílem jsou podle státních íránských médií několikanásobné lokality včetně strategicky významných oblastí, píše CNN.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který během své politické kariéry dlouhodobě vystupoval jako neústupný kritik Teheránu, se po letech varování a varovné rétoriky konečně rozhodl jednat. Po desetiletích naléhání na svět, aby zastavil údajnou íránskou jadernou hrozbu, dal tento týden zelenou masivnímu útoku přímo na íránské území.

Bývalý americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti Íránu a varoval tamní vedení, že pokud okamžitě nepřistoupí na novou jadernou dohodu, čelí ještě tvrdším vojenským útokům. Ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že „následující útoky budou ještě brutálnější“ a že Írán by měl jednat, „než nezůstane vůbec nic“.

Írán v reakci na páteční izraelský letecký úder na své vojenské a jaderné cíle prohlásil, že útok představuje „vyhlášení války“. Teherán zároveň vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se situací neprodleně zabývala.

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

Izraelské letecké útoky na Írán vyvolaly vlnu mezinárodních reakcí. Většina světových lídrů vyjadřuje obavy z eskalace napětí na Blízkém východě a vyzývá k okamžitému návratu k diplomacii.