Herec Jaromír Hanzlík (65) ukončil kariéru

Velíkán českého filmu a divadla herec Jaromír Hanzlík ukončil ve věku 65 let na festivalu v Karlových Varech svou bohatou kariéru.V letech 1966 až 1993 byl členem souboru Vinohradského divadla, kam jej angažoval ředitel František Pavlíček rok po svém nástupu do funkce spolu s dalšími mladými herci (mimo jiné s Jaroslavem Satoranským). Brzy se stal oporou souboru. Partnerkou v uváděných inscenacích mu v tu dobu nejčastěji byla Daniela Kolářová (např. jako Shakespearova Ofelie a také Blažena nebo Dostojevského Soňa). V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Po odchodu z divadla se příležitostně věnoval vystupování v televizi a ve filmu.

Začínal dětskými rolemi v TV inscenacích. V roce 1966 se bez oficiálního studia herectví stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde vytvořil řadu významných rolí. V 70. letech patřil k nejpopulárnějším hercům mladší generace. V 90. letech omezil svoji uměleckou činnost (bez trvalého divadelního angažmá) a mimo občasné filmové a TV role se věnoval podnikatelským aktivitám. V roce 1997 začal moderovat TV cyklus o českých filmových hercích Úsměvy.

Z televizních chlapeckých rolí přešel do filmu, který mu nabídl hned na počátku zajímavé příležitosti: Finský nůž (1965), Bloudění (1965), Kočár do Vídně (1966), Romance pro křídlovku (1966). V sedmdesátých letech hrál v populárních filmech Slasti otce vlasti (1969), Noc na Karlštejně (1972), Jak utopit doktora Mráčka (1974), Léto s kovbojem (1976) a stal se nejoblíbenějším hercem mladší generace. Dlouho byl obsazován do postav mladíků, ale filmy Jiřího Menzela Postřižiny (1980) a Slavnosti sněženek (1983) mu pomohly přehrát se do rolí středního věku.

V devadesátých letech jsme jej viděli v pohádkách Nesmrtelná teta (1993) a O perlové panně (1997). Z posledních příležitostí je vyzvedáván především televizní film Svědek (2002) a v současnosti uváděné distribuční filmy Pokoj v duši (2009) a Muži v říji (2009).