Stockholm - S následky sedavého způsobu života a přemíry jídla na lidské zdraví se náš organismus vyrovnává velmi těžce. Podle posledních výzkumů švédských vědců může mít i krátké období přejídání a nedostatku pohybu dlouhodobé negativní důsledky.
Experti z univerzity ve švédském Linköpingu sledovali skupinu osmnácti zdravých osob v průměrném věku 26 let, které měly během čtyř týdnů konzumovat o 70 procent víc potravy než obvykle. Očekávali, že v zájmu vědy přiberou účastníci experimentu 5 až 15 procent své hmotnosti.
Druhá, kontrolní skupina respondentů dodržovala normální režim.
Pokusné osoby přibraly v průměru 14 procent váhy. Po půl roce od konce experimentu se jim podařilo 71 procent tohoto přírůstku zase shodit, nicméně za rok jim experti naměřili stále víc tělesného tuku než měli před pokusem.
Vyšlo najevo, že zatímco podíl tuku u zdravého člověka je 20 procent z celkové hmotnosti, u pokusných osob to bylo po půl roce 24 procent. Dokonce i rok po ukončení výzkumu měli stále vyšší podíl tuku v těle než před pokusem. Rozdíl mezi oběma skupinami byl znatelný i po dvou a půl letech.
"Dlouhodobý rozdíl mezi oběma skupinami potvrzuje, že i krátké období, kdy si dopřáváme nadbytek jídla a naopak máme nedostatek pohybu, má na náš organismus vleklé negativní následky," říká vedoucí studie Asa Ernerssonová.
Výsledky nového výzkumu budou zveřejněny v odborném časopise Nutrition & Metabolism.
Související
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Aktuálně se děje
před 27 minutami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 1 hodinou
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 2 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 3 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 4 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 6 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 6 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Zdroj: Libor Novák