Klíšťová encefalitida: Jak se vyhnout nákaze a smrti?

Riziko přenosu choroby, kterou přenáší dospělé samičky klíštěte, je přitom podle Maďara vysoké. Spoléhat dokonce nelze ani na doporučení, kterými se lidé doposud ve snaze vyhnout se této nemoci, řídili. "Rady týkající se vhodného oblečení či užívání repelentů jsou k ničemu. Repelent se z těla postupně odpařuje, navíc nikdy se vám nepodaří aplikovat ho na úplně celé tělo," uvedl expert.

Jedinou spolehlivou ochranou je tak očkování. "Očkováním lze riziko nákazy významně snížit. Už po druhé dávce se jeho účinnost pohybuje na 98 procentech," zdůrazňuje Maďar.

Problém však spatřuje v nízké proočkovanosti Čechů. "Zatímco v sousedním Rakousku je proti klíšťové encefalitidě očkováno téměř 90 procent populace, u nás jde o pouhých 16 procent. Přitom situace v Česku, co se počtu nakažených týče, je tou nejhorší v rámci celého kontinentu. Více očkovaných má i Německo, kde se problém týká zejména jižně položených oblastí, jako je Bavorsko. Přesto se tu nechalo doposud očkovat 27 procent obyvatel," pozastavuje se Maďar.

S klíšťovou encefalitidou se čeští lékaři nejčastěji setkávají u lidí ve věku od 50 do 65 let. Právě tato věková kategorie patří mezi ty nejméně proočkované. "Ve věku mezi 50 až 59 lety evidujeme pouze 12 procent očkovaných, lidé starší 70 let už se dokonce nechávají očkovat jen v sedmi procentech," nahlédnul Maďar do statistik. Ty zároveň potvrzují, že nejčastěji nechávají očkovat rodiče své školou povinné děti. "Ve věkové kategorii 7 až 12 let je očkováno 36 procent," doplnil.

Podle Maďara lze vakcínu aplikovat již jednoletému dítěti. Díky tomu, že je neživá, se přitom hodí i pro seniory a chronicky nemocné, kteří mají jinak obavy nechat do svého organismu vpravit oslabený virus.

Očkování, kterému se lze podrobit kdykoliv v průběhu roku, sestává ze tří dávek. Druhá se přitom aplikuje jeden až tři měsíce po podání první, v letním období k ní však lékaři mnohdy přistupují už po uplynutí dvou týdnů. K aplikaci poslední z dávek je pak nutné dostavit se po pěti až 12 měsících ode dne, kdy byla očkovanému vpravena předchozí dávka očkovací látky. Ochrana před nákazou však nevydrží navěky a tak musí lidé pravidelně absolvovat přeočkování, přičemž osoby starší 60 let by za tím účelem svého lékaře měly navštívit každé tři roky, u těch mladších pak stačí pětiletý interval. Jedna dávka vakcíny přitom vyjde na 500 korun, další náklady pak tvoří jakýsi manipulační poplatek, který zahrnuje potřebný materiál, jako je dezinfekce či náplast, a jehož výše se podle Maďara pohybuje kolem jednoho sta korun.

S onemocněním klíšťovou encefalitidou se nejčastěji setkávají středoevropští lékaři, právě tento region je totiž pro tuto chorobu typický. Odborníci přitom vyvracejí, že by přisátí infikovaného klíštěte automaticky znamenalo, že se klíšťovou encefalitidou člověk skutečně nakazí. Hodně záleží mimo jiné i na tom, jak dlouho bylo klíště přisáté.

Inkubační doba samotného onemocnění se pohybuje mezi dvěma až 28 dny, kdy nakažený pociťuje příznaky typické pro chřipku. Po dalším jednom až 20 dnech se pak dostavuje zánět mozku či mozkových blan. Tato druhá fáze se již projevuje takovými příznaky, jakými jsou prudké bolesti hlavy, zvracení, strnutí šíje, spavost či poruchy vidění.

Nemocní mohou utrpět i chabou obrnu končetin a hlavových nervů, které postihují pohyby oka a mimiku obličeje. U některých pacientů si pak choroba vyžádá trvalé postižení, ať už v podobě obrny jedné z horních končetin, chronických bolestí hlavy, poruchy schopnosti soustředění, snížené výkonnosti a deprese. Ve výjimečných případech pak nákaza končí smrtí.