Praha chce od obžalovaných za zřícení trojské lávky 8,2 milionu

Soud dnes začal projednávat zřícení trojské lávky, při kterém utrpěli čtyři chodci těžkou újmu na zdraví. Obžalobě z nedbalostního obecného ohrožení čelí autor lávky Jiří Stráský a bývalý vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací Antonín Semecký.

Muži vinu odmítají. Hlavní město Praha po nich žádá 8,2 milionu korun, které vynaložilo na odstranění zřícené konstrukce. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu a dva ze zraněných požadují dohromady 206.000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy.

"Nejsem si vědom žádné nedbalosti ve své činnosti," vypověděl u Obvodního soudu pro Prahu 7 Semecký, který u TSK začal pracovat v roce 1963. "Po dobu mé funkce byla na předmětné lávce provedena řada prohlídek. Při zátěžových zkouškách nebyly zjištěny výrazné odchylky od projektovaného stavu," uvedl.

Doplnil, že v roce 2016 opakovaně vyzýval investiční úsek TSK, aby zajistil přípravu na výměnu lávky za novou, a to do dvou let od této urgence. Nařídit uzavření lávky podle něj nebylo v jeho pravomoci. "Pokud bych měl v ruce něco, co naznačuje, že je ji potřeba uzavřít, bylo mou povinností vyzvat příslušný orgán státní správy, aby lávku uzavřel nebo učinil příslušná opatření," řekl. Dodal, že žádné takové indicie však neměl.

Lávka, která spojovala Troju s Císařským ostrovem, se zřítila v prosinci 2017. Její stav předtím experti dlouhodobě označovali za špatný či havarijní. Státní zástupce Šimon Vavrečka dnes při čtení obžaloby vyjmenoval řadu zranění, které nehoda způsobila třem mužům narozeným v letech 1957, 1974 a 1983 a ženě s ročníkem narození 1954.

Nejhůře ze všech dopadla právě žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha, s trhlinami střev, zlomeninami čelisti, očnice, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti. Muži měli polámané kosti nebo obratle.

Obžaloba tvrdí, že projektování lávky i její konstrukci doprovázely chyby, které vedly k narušení ocelových lan korozí. Ke zřícení podle státního zástupce přispělo špatné vyhodnocení stavu lávky a nevhodně provedené opravy. Oběma obžalovaným hrozí dva až osm let vězení nebo peněžitý trest.

Stráskému klade obžaloba mimo jiné za vinu, že ve výpočtech nezohlednil vliv větru a teploty a že řádně nevykonával autorský dozor, což údajně vedlo k nekvalitnímu provedení prací.

Semecký pak podle obžaloby věděl o špatném až havarijním stavu lávky, když měl k dispozici několik desítek záznamů a posudků, které na problém upozorňovaly. Státní zástupce mu vyčítá také nedodržení zákazu používat při údržbě lávky posypové soli. Proti tomu se muž ohradil. "Byl vydán striktní zákaz všem údržbovým firmám, že mohou používat jen písek nebo drobný štěrk. Nebylo v gesci pracovníků TSK provádět kontrolu realizace těchto opatření," podotkl.

Nová lávka už stojí, zpřístupněna by měla být do konce letošního října. Vyjde na 128 milionů korun, pro město ji od loňského listopadu staví firma SMP CZ. Dopravu na místě zatím nahrazuje přívoz.

Město v roce 2018 vyplatilo každému ze zraněných 50.000 korun. Další peníze uhradila dvěma z poškozených pojišťovna. Vedení Prahy s ní uzavřelo dohodu, podle které dostali peníze ještě před skončením policejního vyšetřování. Výši odškodnění pojišťovna nesdělila.

Související

Pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze si vyžádal čtyři zraněné

Soud potvrdil osvobození obou mužů stíhaných za pád Trojské lávky

Projektant ani šéf oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) nemohli za pád pražské Trojské lávky. Dnes to pravomocně potvrdil odvolací soud. Jiřímu Stráskému a Antonínu Semeckému hrozilo za nedbalostní obecné ohrožení až osmileté vězení. Při zřícení konstrukce se v prosinci 2017 vážně zranili čtyři chodci.
Pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze si vyžádal čtyři zraněné

Soud osvobodil oba muže stíhané kvůli pádu pražské Trojské lávky

Soud v kauze zřícení pražské Trojské lávky osvobodil jak projektanta Jiřího Stráského, tak i šéfa oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Antonína Semeckého. Dnešní verdikt není pravomocný, státní zástupce pro oba muže žádal podmíněné tresty a ponechal si lhůtu pro případné odvolání. Lávka spadla v prosinci 2017, čtyři chodci při neštěstí utrpěli vážná zranění.

Více souvisejících

pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze (2. 12. 2017) Praha

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 5 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 6 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 7 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy