Projektant ani šéf oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) nemohli za pád pražské Trojské lávky. Dnes to pravomocně potvrdil odvolací soud. Jiřímu Stráskému a Antonínu Semeckému hrozilo za nedbalostní obecné ohrožení až osmileté vězení. Při zřícení konstrukce se v prosinci 2017 vážně zranili čtyři chodci.
"Nalézací soud nepochybil, pokud oba obžalované zprostil obžaloby," uvedla předsedkyně odvolacího senátu pažského městského soudu Monika Křikavová. U podobných případů podle ní v Česku existuje systémový problém, protože k zajištění potřebných důkazů by byla potřeba bezprostřední přítomnost specialistů z nejrůznějších oborů na místě neštěstí. "Pokud se nějaké důkazy nezajistí v prvopočátku, dodatečně už taková možnost není," podotkla. Policie se u lávky spolehla na posudek jediného znalce, který svůj posudek u soudu neobhájil.
Lávku pro pěší, která spojovala Troju s Císařským ostrovem, navrhl Stráský v roce 1983. Fungovat začala o rok později. Denně po ní procházely stovky lidí včetně rodin s dětmi mířících do nedaleké zoo. Podle státního zástupce spadla kvůli korozi nosných a předpínacích kabelů, kterou způsobilo pronikání vlhkosti do konstrukce a urychlilo působení posypové soli. V odvolání dnes zdůraznil, že sůl nicméně nebyla hlavní příčinou koroze, protože poruchy lávky se projevovaly už před jejím použitím a zatékalo do ní už od jejího uvedení do provozu.
Šestasedmdesátiletý vysokoškolský profesor Stráský se hájil právě tím, že správce lávky sypal na její povrch sůl, což nesměl. Poukazoval také na nevhodné opravy lávky, o nichž ho podle něj nikdo neinformoval. To, že by v konstrukci byly praskliny už předtím, odmítl. K závěru, že mužův projekt byl bez vad, dospěl letos v březnu i Obvodní soud pro Prahu 7.
Jedenaosmdesátiletý Semecký zase zdůrazňoval, že žádné z informací, které měl, nesvědčily o nutnosti lávku uzavřít. V době, kdy konstrukce spadla, už navíc osm měsíců nebyl vedoucím příslušného oddělení mostů. Obvodní soud připomněl, že stav lávky ovlivnily i dvě povodně, které prošly hlavním městem.
Státní zástupce žádal pro oba muže podmíněné tresty. Trval na tom, že TSK měla doporučení k uzavření lávky vydat nejpozději v listopadu 2016, kdy už bylo zjevné jak závažné narušení systému lávky, tak i výrazné riziko kolapsu konstrukce. Semecký měl podle něj k dispozici výsledky deseti prohlídek od zaměstnanců TSK a 28 prohlídek provedených firmou Pontex, která lávku monitorovala.
Hlavní město Praha žádá po obou mužích jako náhradu škody 8,2 milionu korun, jež vynaložilo na odstranění trosek. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu korun. Soudy je odkázaly do občanskoprávního řízení. Praha každému ze zraněných už dříve vyplatila 50.000 korun. Další peníze hradily poškozeným právě pojišťovny, výši odškodnění nesdělily. Při neštěstí si tři muži polámali kosti nebo obratle. Nejhůře dopadla žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha a se zlomeninami lebky, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti.
Zřícenou lávku nahradila v říjnu 2020 vyšší i širší konstrukce, která vyšla na 150 milionů korun. Její životnost je podle magistrátu nejméně sto let.
Související
Soud osvobodil oba muže stíhané kvůli pádu pražské Trojské lávky
Státní zástupce žádá pro muže viněné z pádu Trojské lávky podmíněné tresty
pád betonové lávky u Trojského zámku v Praze (2. 12. 2017) , soudy
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák