Vzteklina není jediná. Od svých mazlíčků můžete chytit stovky nemocí. Které jsou nejčastější?

Vzteklina

Tímto známým onemocněním mohou být nakaženi všichni teplokrevní živočichové včetně lidí. Jedná se o virové onemocnění, které napadá nervovou soustavu.

Ačkoliv vzteklinu mohou přenášet všechna zvířata, téměř všechny případy lidského onemocnění vzteklinou mají původ u psů. Virus se přenáší ve slinách – v praxi tedy především kousnutím. Po kousnutí se virus v ráně rozmnoží. Inkubační doba je u zvířat 2 až 4 týdny u lidí 10 dní až půl roku, pak se začnou projevovat příznaky.

Příznaky se liší u zvířat a lidí. U psů se nejčastěji projevuje zuřivá forma. Zvíře je nejdříve apatické, později agresivní, škrábe se až do masa, šilhá, vrhá se na stěny a požírá nepoživatelné předměty. V konečné fázi zvíře postupně ochrne a zemře. V některých případech může být zvíře prostě jen apatické až do smrti, ve výjimečných případech se uzdraví bez pomoci léků.

U lidí se nemoc projevuje absencí strachu, záchvaty zuřivosti, bolestí kloubů, zvýšeným sliněním, křečemi či nadměrná vzrušivost. Může se také objevit strach z vody, která je následkem ochrnutí polykacích svalů. Postupně dojde k ochrnutí všech orgánů, člověk upadne do kómatu a zemře.

Primární formou je očkování pokousaného člověka, to musí být provedeno co nejdříve po pokousání. Po propuknutí nemoci obvykle nebyla léčba možná, v poslední době však medicína zkouší experimentální léčbu, kdy je člověk uveden do kómatu a nadopován virostatiky a látkami, které chrání mozek. Její účinnost zatím není prokázána.

U zvířat léčba neexistuje. Proto je třeba mazlíčky pravidelně očkovat. Stát navíc očkuje i divoká zvířata (lišky…), aby snížil riziko nákazy.

Toxoplazmóza

Toxoplazmóza je jednou z nejčastějších infekcí způsobených parazity, touto nemocí jsou lidé často napadeni. U osob se silnou obranyschopností se infekce může vyskytovat celoživotně bez jakéhokoliv projevu či vlivu na člověka. U ostatních je onemocnění akutní.

Nejobvyklejšími nosiči toxoplazmózy jsou kočky domácí. Kromě nich mohou toto onemocnění přenést matky na své děti během těhotenství. Toxoplazmóza se navíc vyskytuje i u hospodářských zvířat (králíci, ovce…), na jejich život nemá vliv.

K přenosu může dojít z kočky. Bakterie se množí jen v kočičím organismu, z něhož se vylučují trusem. Člověk se často infikuje při uklízení kočičího záchodu nebo nakládáním se zeminou, kam se kočky chodí vyprazdňovat. Nakazit se můžeme i z kontaminované zeleniny či vody. Je možné nakazit se i od hospodářských zvířat. V jejich těle se nacházejí cysty, které mohou nemoc přenést na konzumenta či člověka, který s masem pracuje.

Toxoplazmóza se u lidí projevuje bolestmi hlavy, únavou, malátností, bolestmi svalů i zduřením uzlin. U vrozené nemoci (při přenosu na plod) se může choroba projevovat šilháním, hluchotou, psychomotorickou retardací či epilepsií.

Nemoc se léčí jen u těhotných žen, infikovaných dětí mladších pěti let, dětí s vrozenou toxoplazmózou a v případech oční toxoplazmózy. Při terapii se používá kombinace pyrimetadinu, sulfadiazinu a kyseliny listové.

Po hraní s kočkou a především manipulaci s jejich exkrementy je nutné umýt si ruce mýdlem. Kočičí záchod byste měli pravidelně dezinfikovat horkou vodou. Kočky není dobré krmit syrovým masem a pouštět je do blízkosti potravin, které budou konzumovat lidé.

Salmonelóza

Toto bakteriální onemocnění se projevuje silnými střevními potížemi. Většina lidí si myslí, se salmonelóza přenáší pouze v potravinách, jako jsou neupravené maso či vejce. Salmonelu však přenáší také plazi a obojživelníci. Hadi, ještěrky, želvy či žáby nosí bakterie salmonely na kůži. Sami žádnou nemoc neprojevují. Bakterie se tedy mohou přenést dotýkáním se přímo zvířete, ale i úklidem jejich terária.

Je třeba doplňovat tekutiny, protože střevní pokožku tělo silně dehydratují. Pacientům bývají podávány střevní desinfekcie (zbavují střeva zárodků), absorbencie (živočišné uhlí) a antiemetika (proti zvracení). Je vhodné léčbu doplnit probiotiky, protože léky ničí střevní mikroflóru. Součástí léčby je samozřejmě také dieta.

V rámci prevence je nutné dodržovat hygienu, držet děti a seniory od těchto zvířat. Pokud máte rodinu a uvažujete nad koupí hada či ještěrky, zamyslete se spíše nad jiným mazlíčkem.

Hantavirus

Toto virové onemocnění postihuje především ledviny a plíce. Přenašeči jsou drobní hlodavci (myši, krysy, potkani). Člověk se často nakazí vdechnutým rozprášených výkalů či konzumací infikovaného jídla.

Léčba se provádí symptomaticky – podle toho, jestli virus napadne dýchací cesty nebo ledviny. Pokud vir napadne plíce, dojde k Hantavirovému plicnímu syndromu. U ledvin se jedná o hemoragickou horečku s ledvinovými příznaky, ta se léčí antivirotikem ribavirinem. Jinak se obvykle podávají antibiotika.

Lymská borelióza

Jedná se o infekční chorobu, kterou vyvolávají bakterie. Nejčastěji tuto nemoc přenášejí klíšťata, ovšem mohou ji přenášet i hlodavci či psi a kočky. Divoká zvířata v sobě sice bakterie mohou nosit, ale ty se na nich neprojevují.

Člověk se od psa přímo nakazit nemůže. K nákaze je třeba parazita. Člověk se tedy může nakazit, pokud mazlíčkovi klíště vyndává a rozmáčkne ho. Je proto dobré klíště vyndávat pinzetou či v gumových rukavicích.